Sotva dospěli, už protestují. Tváří odporu proti Putinovi se stali mladí

Ještě ani neoslavili své dvacáté narozeniny. Celý život navíc ve vysokých patrech ruské politiky vidí jen jednoho muže – Vladimira Putina. Přesto právě oni stáli v pondělí před ruským nejvyšším soudem, aby vyjádřili nesouhlas s vyřazením liberální strany Jabloko z nadcházejících voleb.

„Když začala válka, bylo mi 13 nebo 14 let a moc jsem o ní nepřemýšlela. Tehdy jsem nechápala, co to je. O politiku jsem se začala zajímat asi před dvěma lety, když můj strýc a bratranec odešli do takzvané speciální vojenské operace. Jeden podepsal smlouvu dobrovolně, druhý byl odveden,“ popisuje pro exilový server Meduza svou cestu teprve osmnáctiletá dívka ze Stavropolského kraje.

„V ruské politice není nic, s čím bych byla v pohodě. Úřady nám berou právo volby a teď likvidují Jabloko a jeho příznivce jen proto, že v naší zemi je zřejmě špatné vyslovovat se pro mír,“ dodává.

„Chci, aby válka skončila. Trápí mě, jak mění společnost: Násilí se postupně stává normálním a lidé zapomínají, že životy jiných mají nějakou hodnotu,“ popisuje svoje postoje 19letý vysokoškolský student a dobrovolník Jabloka z Moskvy, který vystupuje jako Pavel. Jeho jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno.

Byť jde o jednotlivé příběhy, ukazují něco, co může být v Rusku po více než čtyřech letech války důležité: K politice se vyjadřují lidé, kteří byli na začátku invaze na Ukrajinu ještě nezletilí. A někteří z nich se dnes nebojí veřejně vystupovat proti režimu, přestože vědí, jaké následky to může mít.

Jakýkoli odpor vůči politice prezidenta Vladimira Putina úřady tvrdě trestají. I velmi mladí lidé tak mohou skončit před soudem a za projevy nesouhlasu či „diskreditaci armády“ si vyslechnout několikaletý trest vězení.

Není to poprvé, kdy právě mladí Rusové dávají prostřednictvím veřejných protestů najevo nesouhlas s režimem.

Loni jich desítky přicházely na soudní jednání v Petrohradu, kde se očekával rozsudek nad osmnáctiletou Dianou Loginovovou. Ta na sociálních sítích zveřejňovala coververze protiválečných písní ruských umělců. A když se její obsah stal virálním, policie ji zadržela.

Zatčení Naoko, jak zní zpěvaččino umělecké jméno, vyvolalo na ruském TikToku explozi pobouření a také vlnu malých, ale viditelných protestů po celé zemi: osamělé stávky, pouliční koncerty a ručně vyrobené plakáty nalepené na zdech ve větších městech.

Loginovová nakonec musela zemi opustit, její případ ale ukázal, že mezi mladými Rusy existuje ochota kvůli nesouhlasu s válkou proti Ukrajině riskovat i vlastní bezpečí.

Byť z několika jednotlivých příběhů nelze vyvozovat, že se nálada mezi mladými Rusy zásadně mění, nabízí se otázka, zda mohou být právě oni v budoucnu důležitější silou ruské opozice.

Mladí často hrají důležitou roli v protestních hnutích a společenských změnách. Naděje se do nich vkládala i v samotném Rusku, zejména během protestů v letech 2017 a 2021. Ani jednou se ale jejich akce nepřerodily v něco, co by mohlo režim skutečně ohrozit.

Někteří v tom vidí naději, jiní varují před přílišným optimismem. „Je příliš brzy na to, abychom to nazývali revolucí generace Z, ale jejich aktivismus je důkazem toho, že mladí Rusové nemají vymývané mozky. Nepodporují válku. Nepodporují Putina. Jedná se o novou undergroundovou kulturu, jejíž existenci si jen málokdo uvědomuje,“ napsal ve svém komentáři pro americký magazín Vanity Fair známý ruský novinář Michail Zygar.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, dnešní mladí Rusové nejsou silou, která by se stavěla proti tyranii a byla připravena na jejím místě vybudovat něco jiného. Loajalisté a neloajalisté se navzájem podobají více, než se běžně předpokládá. Obě skupiny projevují málo idealismu a hodně pragmatismu, ačkoli obě jsou krátkozraké ohledně toho, k čemu by mohlo vést nechat se unášet proudem,“ podotkl v textu pro The Moscow Times ruský sociolog Sergej Šelin.

Dnes je mimořádně těžké zjistit, co si lidé žijící v Rusku doopravdy myslí o válce, Putinovi nebo vlastní zemi. Kvůli represím nelze průzkumy veřejného mínění brát jako přesný obraz nálad ve společnosti. Něco ale přesto ukazují.

Více než 80 procent mladých Rusů se podle dat z roku 2020 o politiku nezajímalo. Tehdejší průzkum o hodnotách generace Z zveřejnil deník Vedomosti. I další výzkumy dlouhodobě ukazují, že politická apatie je mezi mladými v Rusku výrazná.

Už před šesti lety list Financial Times hovořil s desítkami mladých Rusů, kteří popisovali nepsanou společenskou smlouvu Putinova režimu: sociální stabilitu a ekonomický pokrok výměnou za omezenou možnost zasahovat do politiky. Pro velkou část mladé generace tak politika dlouho nebyla něco, do čeho by měla potřebu se zapojovat.

Právě v tom se ale může skrývat jeden z důvodů, proč jsou dnešní mladí demonstranti výjimeční.

Oproti starším generacím jsou výrazně méně závislí na státní televizi. Vyrostli v době, kdy už běžnou součástí života byly mobilní telefony a internet, a sociální sítě se pro ně staly přirozeným zdrojem informací.

Podle dat sociologického centra Levada z loňského roku sledovalo zprávy v televizi 35 procent Rusů mladších 25 let, zatímco mezi lidmi ve věku nad 55 let to bylo 83 procent. Na sociálních sítích naopak hledalo informace 62 procent nejmladších Rusů oproti 25 procentům nejstarších. U telegramu to bylo 56 ku 14 procentům.

Kreml sice svou propagandu postupně přesunul i na internet, mladí Rusové ale zároveň častěji používají VPN, a mohou se tak dostat k obsahu nezávislých ruských médií působících v zahraničí.

Internet jim tedy nabízí něco, co starší generace v takové míře neměly: Možnost porovnávat oficiální obraz války s informacemi, které přicházejí zvenčí.

Zároveň by ale bylo chybou představovat si mladé Rusy jako generaci, která je automaticky proti Vladimiru Putinovi.

Jsou to právě oni, kdo vyrůstal ve školství formovaném jeho režimem. Po začátku invaze navíc ruské školy ještě výrazněji posílily vlasteneckou výchovu a tlak na loajalitu ke státu.