Článek
Sucho si od jara vybírá daň na tuzemských loukách v mnoha českých regionech. Tráva a vlastně vše zelené rostlo pomaleji, takže výsledky sekání luk byly chudší než v jiných letech. Platí to i o sklizni kukuřice, ze které se vyrábí siláž.
Méně krmiv ale logicky znamená vyšší ceny pro ty, kteří jich mají nedostatek. A protože je to problém celoevropský, mluví se už o možném dopadu do cen potravin. Pokud farmář musí kupovat drahé seno a další krmení pro svůj dobytek, musí také tyto náklady promítnout i do ceny, za jakou pak zvířata prodává.
„Některé louky jsem ani nesklízel, protože nebylo co. Zbytek je na jedné třetině až polovině obvyklého výnosu. Seno letos nemáme žádné,“ popsal situaci František Pospíšil, soukromý zemědělec ze Dvora Mezholezy na Kutnohorsku.
Letošní sucho je mimořádně rozsáhlé a v několika zemích už vede k tomu, že chovatelé v létě zkrmují zásoby určené na zimu, shánějí náhradní krmiva nebo snižují stavy skotu.
Sucho se stupňuje už od jara. Hladina čtyř hlavních evropských řek Loira, Pád, Rýn a Dunaj je na rekordně nízkých úrovních. Evropa bojovala s historicky nejničivějšími lesními požáry a polovina plochy EU a Británie je vystavena suchu. Největší nedostatek srážek byl podle Evropského střediska pro sledování sucha (EDO) zaznamenán v jižním Německu, Alpách, střední Francii a západní Ukrajině.
Problémy hlásí i farmáři v Rakousku, jinak bohatém na vodu. Horko zpomalilo růst plodin a farmáři z vyprahlých alpských pastvin posílají krávy na porážku. „Celé týdny nezapršelo, nikdy jsme neměli tak vysoké teploty po takovou dobu,“ popsal v polovině srpna agentuře Reuters chovatel mléčného skotu Johann Fessl, který hospodaří v nadmořské výšce 1300 metrů.
Zvířata tak musejí dříve do stáje, kde budou konzumovat seno z loňského roku, určené na nadcházející zimu. Někteří farmáři posílají dobytek na porážku, aby si nemuseli dokupovat drahá a nedostatková krmiva. „Jsou zde pastviny, kde už žádný dobytek není,“ řekl Fessl, který vede sdružení chovatelů skotu na pastvinách ve spolkové zemi Horní Rakousko.
Podobná je situace ve Francii, kde byla produkce trvalých travních porostů o 30 procent pod dlouholetým průměrem. Někteří farmáři už od července nemají na pastvě žádnou trávu.
Také někteří čeští zemědělci hovoří o hrozbě, kdy část zvířat budou muset poslat na jatka, aby ušetřili na nákupu drahého krmiva. Mírnější variantou je pozastavení obnovy chovů.
„Za první dvě seče máme o 25 procent píce méně. Jetel je nízký a odkvetlý, nemá kvalitu. A část kukuřice, určenou do bioplynky, budeme muset použít na siláž,“ popsal Jaroslav Vaňous, předseda představenstva ZD Sloupnice. Sklizeň kukuřice je podle něj zhruba o 15 procent slabší než v loňském roce.
Kvůli neúrodě a suchu vystřelily ceny sena, senáže a siláže až na více než dvojnásobek. „Vloni se balík sena prodával za 800 korun, ale teď se ceny pohybují od 1850 korun do 2200 korun,“ uvedl Vaňous. „Pokud nebude krmení, někteří zemědělci budou snižovat stavy hospodářských zvířat,“ dodal.
Dražší krmiva podle něj znatelně vstupují do nákladů zemědělců.
Vlastní krmení v ZD Sloupnice tvoří 1,50 koruny z každého litru prodaného mléka a prodejní cena je okolo desíti korun. Vaňous odhaduje, že se letos náklady mohou zvýšit na více než dvě koruny. Není však jisté, že se náklady zemědělcům podaří promítnout do prodejních cen. Zabránit tomu mohou obchodní řetězce i vývoj na evropské burze, kterou se řídí i čeští farmáři. „Situace je ale stejná po celé Evropě, takže se dá předpokládat, že se nedostatek může opravdu přenést do cen,“ uvedl.
Také podle místopředsedy Asociace soukromého zemědělství Jana Štefla je situace s pící špatná a situaci zhoršuje slabší sklizeň. „Není jednoduché krmiva dokoupit, a pokud jsou, seno se prodává klidně za trojnásobek běžné ceny,“ říká. „Hrozí, že hospodáři budou muset omezovat stavy zvířat,“ dodal.
Nadprůměrné teploty se v Evropě očekávají také během září. Podle dat Evropské komise bude Česká republika patřit k nejpostiženějším regionům. Na řadě míst tak pravděpodobně bude pokračovat napjatá situace, která trvá už od jara.
