Článek
Evropská komise připravuje novou hospodářsko-politickou alianci s Velkou Británií, Japonskem a Jižní Koreou, jejímž cílem je ochránit jejich automobilový průmysl před čínskou nadvýrobou.
„Čínskými nadbytečnými kapacitami a z nich vyplývající exportní vlnou není zasažena pouze EU, ale i země jako Japonsko a Jižní Korea,“ uvedl v rozhovoru pro deník Handelsblatt Bernd Lange, předseda Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu. „Vedle nelegálních čínských subvencí a vzniklé nadkapacity představuje velký problém také podhodnocený kurz čínské měny.“
Podle informací deníku Handelsblatt má tato spolupráce stát na třech pilířích: všichni čtyři partneři si chtějí vzájemně ponechat otevřené trhy a zvýhodňovat se i v oblasti dotací, jako jsou nákupní prémie na elektromobily.
Brusel zároveň připravuje nový ochranný nástroj zaměřený proti čínským hybridním vozům, vytvořený po vzoru ochranných cel EU na ocel, který by tradiční obchodní partnery ušetřil. A konečně zmiňované země chtějí více spolupracovat v oblasti kritických surovin, aby co nejrychleji snížily svou závislost na Číně.
Zahraniční partneři mají získat rovnocenné postavení
Dosavadní spíše neformální spolupráce zemí by se tak podle úředníků Komise proměnila v širší klub pro hospodářskou bezpečnost, který by byl otevřený i dalším partnerům, například Kanadě či Austrálii. Společným cílem je ochránit evropský, britský, japonský a jihokorejský průmysl před záplavou čínského vývozu, aniž by docházelo k omezování obchodu mezi partnerskými státy.
První stavební kámen je již připraven. Jak Handelsblatt informoval, chce EU otevřít chystaná pravidla „Buy European“, týkající se služebních vozů a elektromobilů, i pro tyto tři partnerské země. V rámci takzvaného Aktu o akcelerátoru průmyslu by se tak na automobily z Velké Británie, Japonska a Jižní Koreje mělo v budoucnu nahlížet, jako by šlo o evropská vozidla.
Druhý pilíř má tento přístup přenést do oblasti klasické ochrany vlastního trhu. Brusel pracuje na ochranném nástroji proti prudce rostoucímu dovozu automobilů, který by vycházel z nových ochranných cel EU proti globálním nadkapacitám na trhu s ocelí. Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie mají být z těchto ochranných cel vyjmuty. Důvodem je raketový nárůst čínských automobilových vývozů do EU, a to zejména v kategorii plug-in hybridů. Zatímco v roce 2024 pocházelo z Číny ještě 37 procent plug-in hybridů dovezených do EU, v roce 2025 to bylo již 49 procent a v prvním čtvrtletí roku 2026 dokonce 60 procent.
Čínská exportní ofenziva nedopadá pouze na evropské automobilky. Tržní podíl v Evropě ztrácejí i japonští a korejští výrobci. V květnu čínské značky v Evropě poprvé prodaly více vozů než jejich japonští konkurenti. Tržní podíl klesl také jihokorejskému koncernu Hyundai.
EU chce využít výjimku z pravidel
Pravidla Světové obchodní organizace (WTO) pro takové případy nabízí nástroje k zavedení krátkodobých ochranných cel i k dlouhodobějšímu zvýšení celních sazeb.
Odborníci však poukazují na úskalí: podle pravidel WTO musejí taková ochranná cla v zásadě platit pro všechny země bez rozdílu. Bývalý vysoce postavený unijní vyjednavač pro obchod Ignacio García Bercero nicméně tvrdí, že EU může své klíčové partnery ochranných cel ušetřit, aniž by tím tato pravidla porušila.
Docílit toho lze například tím, že tradičním exportním zemím přidělí kvóty vypočtené z průměrných objemů obchodu z minulých let. Nebo EU může Japonsko, Jižní Koreu a Velkou Británii z opatření zcela vyjmout. Tato varianta je pro EU otevřená od chvíle, kdy rozhodčí orgán WTO ujasnil, že je takový postup u zemí s dohodou o volném obchodu přípustný – za předpokladu, že dovozní vlna, proti níž se bojuje, nebyla způsobena státy, které mají výjimku získat.
García Bercero zároveň doporučuje tento okruh partnerských zemí později dále rozšiřovat: „Tuto užší spolupráci by bylo možné nastartovat s těmito třemi zeměmi a zároveň ji nechat otevřenou dalším třetím státům, s nimiž má EU uzavřené dohody o volném obchodu.“ Z evropského pohledu dává smysl prohloubit součinnost například i s Kanadou či zeměmi Jižní Ameriky a vybudovat tak alternativní dodavatelské řetězce kritických surovin.
Spojené státy by do nového klubu zpočátku nepatřily. „Washington už proti čínským dovozům bojuje vysokými jednostrannými cly a na rozdíl od Japonska, Jižní Koreje či Velké Británie nedisponuje dohodou o volném obchodu s EU,“ vysvětluje Bercero.
Japonsko tlačí na surovinovou alianci
Třetím pilířem spolupráce je snaha partnerů nejen ochránit své automobilové trhy před čínskými nadkapacitami, ale současně i snížit vlastní závislost na Číně v oblasti kritických surovin. Podle Alicie Garcíi-Herrerové, hlavní ekonomky investiční banky Natixis pro asijsko-pacifický region, má o takovou spolupráci mimořádný zájem především Japonsko. „Výměnou za nástroj namířený proti nadkapacitám, který by vycházel z nových ochranných cel EU na ocel, požadují Japonci dohodu o kritických surovinách,“ uvádí García-Herrerová. „Sami totiž v této oblasti čelí obrovským problémům.“
Čína své dominantní postavení u mnoha strategických surovin stále častěji využívá jako geopolitickou páku. García-Herrerová poukazuje na nejnovější údaje o čínském vývozu kovů vzácných zemin: „Zatímco do USA se tyto vývozy mírně zvýšily o čtyři procenta, v případě Japonska došlo k propadu o přibližně 50 procent. To je obrovský rozdíl. Čína vystavuje Japonsko masivnímu tlaku.“
Japonsko by zároveň mohlo Evropě pomoci při budování alternativních dodavatelských řetězců. „Japonsko disponuje nejen většími zkušenostmi s produkcí a rafinací těchto surovin, ale u některých z nich má i přebytky kapacit – například u gallia. Japonci proto stojí o takzvané off-take agreements,“ tedy závazné přísliby odběru ze strany Evropy. Japonské podniky zabývající se rafinací těchto surovin by tak získaly jistotu poptávky za ceny, které převyšují ty čínské. „Bez toho by tyto firmy nemohly dlouhodobě obstát,“ doplňuje García-Herrerová.
Právě takové garance odběru jsou považovány za klíčové pro vznik dodavatelských řetězců mimo Čínu. Čínští dodavatelé totiž využívají své dominantní postavení na trhu k tomu, aby konkurenční výrobce přechodně snižovanými cenami vytlačili z trhu. Společná a zkoordinovaná poptávka partnerských zemí by naopak alternativním producentům poskytla potřebnou jistotu pro dlouhodobé plánování.
Ekonom Jeromin Zettelmeyer, ředitel bruselského think tanku Bruegel, rovněž považuje tento přístup za ekonomicky racionální. Ochranná opatření proti čínským dovozům by ale podle něj měla zůstat časově omezená. „To je v každém případě čistě ekonomický argument: dochází k tržní deformaci a proti této deformaci musíme zakročit, i když z dlouhodobého hlediska usilujeme o opětovný otevřený obchod s Čínou,“ uzavírá.
