Zprávy z bojiště: Blíží se pád města, o něž se bojuje přes dva roky

Zpravodajství o válce se v posledních týdnech pomalu začíná měnit. Stále častěji se objevují texty, které vykreslují ukrajinskou situaci jako velmi nepříznivou.

Někdy můžou být založené na špatné interpretaci, jindy ale věrně odrážející informace přicházející z bojiště, například vyjádření bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova, že Ukrajina musí udělat zásadní změny, pokud nemá prohrát.

Analýza dostupných faktů o dění na bojišti ale ukazuje, že v danou chvíli se spíše mění „nálada“ než průběh samotné války.

Boje sice nejsou pro Ukrajinu příznivé, ale stále platí, že situace na frontě je pro ni v mnoha ohledech lepší než v průběhu roku minulého. Zhroucení fronty není na pořadu dne, byť pro určitý pesimismus ohledně dalšího vývoje z ukrajinského hlediska existují důvody.

Na severní frontě, de facto podél mezinárodně uznávané hranice, nedošlo podle dostupných informací ke změnám, které by stály za zaznamenání.

U Kupjansku se ukrajinským jednotkám (mimo jiné i kolumbijským dobrovolníkům) podařilo podle záběrů osvobodit několik lokalit v okolí města. Nejde o žádné zásadní zisky, měly by jen zlepšit obranu proti dalším průnikům malých skupinek ruských vojáků.

Ještě o něco hůře se pro ruské síly vyvíjela situace o něco jižněji, kde zřejmě kulminovala dlouhé týdny trvající (ale většině pozorovatelů skrytá) ukrajinská operace na osvobození části území, které ruské síly obsadily – už podruhé – v roce 2025.

Od začátku července ukrajinské síly bojovaly v oblasti kolem obce Koloďazi severně od Lymanu. Invazní jednotky tam měly poměrně hluboké předmostí za řekou Žerebec. Ukrajincům se v průběhu několika měsíců (válka v době dronů zatím rychlým operacím nepřeje) podařilo toto předmostí do velké míry odříznout.

Nehrozí nutně obklíčení a zničení ruských jednotek: ukrajinská armáda nemá tolik mužů, aby je dokázala neprodyšně odříznout.

Navíc izolovat protivníka je těžké, když obě strany mají k dispozici drony, které mohou obklíčeným vojákům nosit munici i potraviny. Pro místní ruské velení je to nicméně nepříjemná situace, kterou bude muset řešit – a nebude tak mít síly na ofenzívu.

V současných poměrech jde také o situaci velmi výjimečnou. Příčiny pochopitelně nedokážeme určit na dálku přesně, ale zdá se, že v tomto případě jde do velké míry o chybu místních ruských velitelů. Jak bylo řečeno, ukrajinská operace trvá měsíce, Rusové mohli nepochybně reagovat. Navíc v situaci, kdy mají k dispozici více mužů i materiálu než protivník.

Přesuňme se jižněji, k městům Slovjansk a Kramatorsk. Jak jsme psali minulý týden, ruské síly postupně pronikly poměrně hluboko do ukrajinské obrany. A situace je tu skutečně vážná – právě na tomto úseku mělo hrozit zhroucení částí obrany.

Pro tuto chvíli dostupné informace naznačují, že obraně se snad toto „kolo“ ruských pokusů o průnik podařilo zastavit, situace se může nadále zhoršovat. Ruská pozornost se zřejmě definitivně přenesla z pokusů proniknout do města ze severu na přímou „infiltraci“ od východu, a místní obranu tedy určitě čekají perné chvíle.

Ukrajinské dronové týmy dokážou infiltrátory vyhledávat a ničit, nakonec však nějaké skupiny proklouznou (zvláště když ruské bomby vytlačí dronaře obránců dále od fronty). Obráncům v celém úseku chybí pěchota, která by vyčistila každou skupinu, jež se dostane skrz, a situace se postupně může stát neřešitelnou.

Města, o která se začíná bojovat, přitom ještě nejsou prázdná. V obou dohromady zůstává možná kolem 70 tisíc lidí, kteří ovšem zažívají nejintenzivnější bombardování od začátku války.

Monitorovací projekt Tochnyi, který shromažďuje hlášení regionální policie a úřadů, napočítal jen 26. srpna sedm úderů na Slovjansk a šestnáct na Kramatorsk, včetně několika řízených leteckých pum. Poškozeny byly bytové domy, obchody, tiskárna i vozidla. Města se tedy nepochybně budou nadále vylidňovat.

Známá ukrajinská analytická skupina DeepState označila v současné době za vůbec nejohroženější ukrajinské pozice ve městě Časiv Jar.

O město se bojuje už od jara 2024, ruské ministerstvo obrany je oznámilo za dobyté až 31. července 2025, ale ukrajinské pozice tam zůstávají. V současné době jim nicméně podle DeepState hrozí odříznutí díky ruským úspěchům v sousedních sektorech. Pokud se situace nezlepší, bude patrně čas město opustit.

Intenzivní boje pokračovaly i v Kosťantynivce. Linie jsou promíchané, ve městě se pohybují skupiny vojáků jedné i druhé strany. Velitel ukrajinského dronového praporu v rozhovoru pro Baltic Sentinel označil situaci za „trvale špatnou“, odhadl však, že Rusko bude k obsazení celého města potřebovat ještě několik měsíců.

Dění se nicméně posunulo i za Kosťantynivku. Obsazení některých pozic kolem města otevřelo Rusku přístup, z něhož může rozšiřovat kapsu k západu, zatímco ruské dronové týmy v Kosťantynivce a jejím okolí protáhly zónu ničení směrem k Družkivce. Okolo Družkivky a zásobovacích tras v oblasti Rusové nasazují 1500-2000 dronů denně, uvádějí ukrajinské zdroje na základě informací z oblasti.

Nejde jen o drony. Dne 25. srpna ruská skupina údajně pronikla asi deset kilometrů hluboko za „linii fronty“ a zabila tři nebo čtyři operátory dronů. Cílem podobných útoků je otevřít dočasnou „dronovou mezeru“, která umožní postup dalších skupin.

Dále na jih se v nejsledovanějších úsecích změnilo jen málo. U Dobropillji došlo jen k malým změnám. A byť se i z této oblasti objevují zprávy o možném kolapsu ukrajinské obrany, zatím jí nic nenasvědčuje. Pravda, ruská infiltrace je patrně hlubší, než ukazují mapy, ale ruských vojáků za ukrajinskými liniemi zatím zřejmě není dost na to, aby představovali větší nebezpečí. Bitva o město nezačala.

U Pokrovsku ukrajinské velení hlásilo nejvyšší počty střetů z celé fronty, avšak žádné změny fronty.

V západní části Záporožské oblasti ruské síly bombardovaly ukrajinskou pozici uvnitř Malé Tokmačky – a tak vyvrátily své dřívější tvrzení, že ji ovládají. Místní ruská 58. vševojsková armáda však obnovovala ofenzivu, minimálně prozatím zanechala neúspěšných pokusů o obchvat a snaží se postoupit přímo na město Orichiv – a nebylo by to poprvé, kdy by toto jednodušší řešení nepřineslo ruské armádě lepší výsledky.

Nadále pokračovalo i každodenní bombardování cílů hluboko v týlu, a to z obou stran.

Kyjev zažil 27. srpna třináct leteckých poplachů, nejvíce za jediný den od začátku plnohodnotné invaze, a podle městské správy strávil pod výstrahou více než čtrnáct hodin. Jen mezi sedmou hodinou ranní a sedmou večerní ruské síly vyslaly proti Ukrajině přibližně 140 útočných dronů, z nich přes sto proudových; většina směřovala na hlavní město.

To je důležitá změna. I když obrana velkou část strojů sestřelí nebo elektronicky potlačí, opakované rychlé vlny dokážou na celý den přerušit práci, dopravu i běžný život milionového města. Účelem nemusí být jen zničení cíle. Stačí udržet obyvatele a protivzdušnou obranu v permanentní pohotovosti.

Největší smíšený útok týdne přišel v noci z 26. na 27. srpna. Ukrajinské letectvo hlásilo 258 dronů, dvě protilodní střely Onyx a neurčený počet balistických střel.

Seznam zasažených míst přitom ukazoval ekonomický smysl celé operace zřetelněji než obvykle: přístavy a sklady obilí v Oděské oblasti, rafinerie a další podniky v Poltavské oblasti, logistická centra kolem Kyjeva a hutě v Kryvém Rihu a Záporoží. Výpadky elektřiny následovaly v šesti oblastech.

Rusové také už v průběhu léta ničí energetickou infrastrukturu země. Dobře je tento přístup vidět na chersonské teplárně. Ruské síly ji 26. srpna zasáhly jednou řízenou leteckou pumou přes den a čtyřmi dalšími v noci.

Společnost Naftogaz poté oznámila, že bylo zničeno veškeré zbývající zařízení na výrobu elektřiny a tepla. Zaměstnanci byli v krytech a nikdo z nich nebyl zraněn, pro město s více než 60 tisíci obyvateli ovšem zásah před topnou sezonou pochopitelně znamená pohromu.

O den později dopadlo pět balistických střel do areálu Zaporižstalu a poškodilo vysokopecní provoz, energetickou i dopravní infrastrukturu. Šlo o druhý velký zásah závodu za dva týdny; výroba se přitom po předchozím útoku ještě nerozběhla.

Tvrzení jednoho ukrajinského poslance, že všech pět střel pocházelo ze Severní Koreje, se zatím nezávisle nepotvrdilo. Majitel podniku uvedl pouze, že šlo o střely balistické.

Ukrajinská strana pokračovala ve vlastní dálkové kampani, jejímž nejviditelnějším cílem jsou ruské rafinerie. Během sledovaného týdne byly zasaženy závody v Samarské oblasti, Krasnodarském kraji, Rostovské oblasti i u Nižního Novgorodu. Poslední z nich, rafinerie NORSI, je čtvrtým největším závodem svého druhu v Rusku a druhým největším producentem benzinu. Po útoku zastavila zpracování ropy na neurčito.

Agentura Reuters následně s odvoláním na tři zdroje z odvětví uvedla, že všechny velké ruské rafinerie společnosti Lukoil byly mimo provoz: permský závod stál od 21. srpna a volgogradský od konce července.

Neznamená to, že jsou navždy zničeny, ani že Rusko přestane mít palivo. Znamená to ale další opravy, náhradní díly, přesuny výroby a dražší logistiku, které se s každým opakovaným zásahem sčítají.

Vedle rafinerií se znovu objevila i nová třída cílů: velké distribuční sklady. Po červencové sérii útoků na síť Wildberries přišel v srpnu na řadu její hlavní konkurent Ozon. Během tří nocí hořely areály v Samarské a Orenburské oblasti, Adygejsku, Stavropolském kraji a Dagestánu.

Nezávislé médium Agentstvo z otevřených zpráv vypočítalo, že bylo zasaženo asi 233 tisíc metrů čtverečních skladové plochy, tedy zhruba šest procent kapacity Ozonu.

Jeden ukrajinský útok z kampaně proti ruské ekonomice vybočuje. Dne 26. srpna šest nebo více střel s plochou dráhou letu Flamingo, v překladu plameňák, zasáhlo několik míst v okupovaném Doněcku, která analytici otevřených zdrojů označili za možná velitelská stanoviště ruské 51. armády.

Okupační úřady hlásily jedenáct zraněných, jiné zprávy naznačovaly vyšší ztráty, ale ani jedna strana pochopitelně přesnější informace neuvedla.

Proč byly pro Ukrajinu vzácné střely Flamingo použity na takový cíl, můžeme ale odhadovat. Pokud střely míří hluboko na území Ruska, jeho protivzdušná obrana je dokáže poměrně spolehlivě zachycovat. Pokud letí na cíl vzdálený asi 70 kilometrů, tak reagovat stihne těžko.

Protivníka přitom útok může velmi překvapit: vojenské objekty budou zodolněné tak, aby přestály útoky dronů, ale před mnohem ničivějšími střelami s plochou dráhou letu podobná opatření neobstojí. Ztráty na ruské straně tak mohly být vzhledem k nedostatku času i účinku těchto zbraní poměrně veliké.

Na samý závěr se pak ještě zastavme v Černém moři, kde obě strany dokážou zcela či do velké míry ochromit lodní dopravu do přístavů protivníka, ale blokádu vlastních přístavů prolomit nedokážou.

Vývoz ruské ropy přes Novorossijsk počátkem srpna klesl na přibližně 400 tisíc barelů denně, zhruba polovinu úrovně z června a července. Na ukrajinském pobřeží rejdaři po zesílení ruských útoků zastavili pravidelné plavby do Oděsy, Čornomorsku a Pivdenného; za prvních jedenáct srpnových dnů připlulo jen sedm lodí oproti 169 v červenci.