Článek
V Česku se loni uzavřelo zhruba 42,5 tisíce sňatků, což je nejméně od konce první světové války. Od roku 2023 navíc nepřetržitě rostou počty rozvodů. Lidé sice čím dál častěji uzavírají předmanželské a manželské smlouvy, díky kterým se mohou vyhnout nepříjemnostem při majetkovém vypořádání, přesto soudy ročně řeší tisíce případů sporů o majetek. Co se počítá do společného majetku a kdy musí zasáhnout soud?
Co patří do společného jmění manželů
Uzavřením manželství ze zákona automaticky vzniká společné jmění manželů (SJM), jehož součástí je vše, co manželé nabyli během manželství. „Může jít například o peníze, úspory, automobil, nemovitosti či investice,“ uvádí jednotlivé příklady zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss. Do společného jmění tak například patří už první obdržená výplata po uzavření sňatku. Pokud jeden z manželů výlučně vlastní byt a pronajímá ho, nemovitost zůstává jeho, ale peníze z nájmu už také patří do společného jmění.
„Součástí SJM je zpravidla také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud se manžel v době trvání manželství stal společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva,“ upozorňuje pak advokátka Karolína Kutnarová, která vede oddělení rodinného práva v Advokátní kanceláři Petráš Rezek.
„Naopak do SJM zpravidla nepatří například majetek, který jeden z manželů vlastnil už před svatbou, dědictví nebo dar určený pouze jednomu z manželů. Výjimky existují také u některých věcí osobní potřeby nebo náhrad za újmu,“ pokračuje Preuss.
Kromě majetku jsou součástí společného jmění také dluhy, které vznikly během manželství. „Ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny,“ vysvětluje Kutnarová.
Za společný dluh se například počítá situace, kdy jeden z manželů koupí televizi nebo pračku na splátky. „Ani zde ale neplatí, že každý dluh jednoho manžela je automaticky společný,“ upozorňuje Preuss. Kdyby si jeden z nich půjčil na větší výdaj bez vědomí druhého, může být situace jiná. „Pokud například jeden z manželů bez vědomí druhého vezme vysoký úvěr, který neslouží běžným potřebám rodiny, může být právní posouzení odlišné,“ pokračuje.
Když se manželé rozhodnou svůj vztah ukončit a manželství rozvést, jednou z komplikací může být právě majetkové vypořádání.
Jak funguje manželská smlouva
Řešením, jak se vyhnout případným tahanicím o majetek, je uzavření manželské smlouvy. Snoubenci nebo manželé se tak mohou rozhodnout své majetky ošetřit smlouvou, ve které se určí odlišná individuální pravidla ohledně jejich majetku. Automatický režim zákonem daného SJM se pak na ně nevztahuje.
Taková smlouva se následně uzavírá u notáře. Podle prezidenta Notářské komory ČR zájem o ně v posledních více než deseti letech roste. „Zatímco dříve mohla být předmanželská smlouva někdy vnímána jako projev nedůvěry, dnes ji řada lidí chápe spíše jako praktický způsob, jak mít majetkové vztahy předem jasně nastavené,“ vysvětluje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
Smlouva tak může nejen značně ulehčit případné rozvodové řízení, ale také ochránit majetek, když se například jeden z manželů rozhodne podnikat. Smlouva se ale nemusí týkat veškerého majetku. „Lze jí upravit také režim konkrétní věci nebo určité skupiny majetku, například nemovitosti či majetku souvisejícího s podnikáním,“ vysvětluje Neubauer. Snoubenci se také mohou například dohodnout, že budou mít oddělené účty.
Zatímco v roce 2014 se v Česku uzavřelo lehce přes sedm a půl tisíce manželských smluv, minulý rok už to bylo rekordních skoro 12 tisíc. Ve statistikách se ale nerozlišují smlouvy předmanželské nebo uzavřené už v průběhu manželství. „Důležité je ale zmínit, že je lidé využívají nejen před první svatbou a v průběhu prvního sňatku, ale i před vstupem do druhého a dalšího manželství,“ zdůrazňuje Neubauer. „A to obvykle proto, že prošli rozvodem, který pro ně z finančního hlediska nedopadl tak, jak si představovali.“
Prezident komory podotýká, že manželské smlouvy využívají páry také často před samotným rozvodem, například když si jeden z manželů pořizuje vlastní budoucí bydlení. „Bez úpravy manželského majetkového režimu by mohlo spadat do společného jmění manželů,“ upřesňuje.
Co se děje po rozvodu
Rozvody mohou být sporné, nebo nesporné. Jak názvy napovídají, záleží na tom, zda se manželé dokáží na všem dohodnout, tedy na vypořádání majetku nebo například péči o děti. „V případě nesporného rozvodu manželé mají vše již s rozvodem vyřešeno a nehrozí žádné další soudní spory,“ vysvětluje Kutnarová. „Musím poslední dobou pochválit velkou řadu manželů, že se opravdu dnes snaží využívat nesporného rozvodu manželství, a tím komplexně řešit veškeré své záležitosti a vztahy k dětem i společnému majetku,“ pokračuje.
Pokud ale lidé nejsou schopni se domluvit, jde o sporný rozvod. „Rozvodem společné jmění manželů zaniká, ale samotným rozsudkem o rozvodu se majetek automaticky nerozdělí,“ upozorňuje pak Preuss. Pokud se bývalí manželé na dohodě o vypořádání majetku neshodnou, může jeden z nich požádat soud o rozhodnutí o vypořádání.
Majetek se ale nemusí dělit přesně na poloviny. „Soud může zohlednit například péči o rodinu a děti, způsob, jakým se každý z manželů staral o společný majetek, nebo investice z výlučného majetku jednoho z nich do majetku společného, a naopak,“ vysvětluje Preuss.
Důležitým faktorem je zákonná tříletá lhůta, kterou bývalí manželé na vypořádání majetku mají. Pokud se tedy do tří let nedohodnou a ani spor o majetek nepokračuje k soudu, přijdou na řadu zákonná pravidla o vypořádání. „U některých věcí pak vznikne podílové spoluvlastnictví bývalých manželů a u dalších práv a dluhů se vychází ze stejných podílů,“ vysvětluje Preuss.
„Do tří let od zániku manželství se tak buď manželé dohodnou na vypořádání bez soudní ingerence, nebo je nutné ze strany jednoho z manželů zahájit řízení o vypořádání SJM. V krajním případě nastane zákonná fikce,“ shrnuje Kutnarová.
