Průlomová vakcína proti rakovině: pacientům na míru a možná už příští rok

Za posledních 20 let je pacientů s nebezpečným melanomem dvakrát tolik. Od začátku sběru dat v osmdesátých letech minulého století vzrostl jejich počet dokonce šestinásobně.

V Česku dnes s touto diagnózou žije přes 36 tisíc lidí a každý rok lékaři odhalí více než tři tisíce nových případů. Přibližně 450 pacientů pak každoročně umírá.

I přes pokroky v medicíně zůstává melanom nejnebezpečnějším typem rakoviny kůže. Přestože tvoří pouhá čtyři procenta ze všech zachycených kožních nádorů, stojí za třemi čtvrtinami úmrtí na tuto nemoc.

Nyní však americká společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck oznámila další posun v léčbě: Výsledky třetí fáze klinických testů vůbec první vakcíny proti melanomu byly podle autorů velmi úspěšné. Nová metoda navíc vykazuje téměř o polovinu vyšší účinnost než dosud běžně používané léky.

Obě firmy uvedly, že úspěšně otestovaly terapii snižující riziko návratu i dalšího šíření melanomu. To se mimochodem okamžitě projevilo i na burze, kde akcie společnosti Moderna po zveřejnění výsledků zdvojnásobily svou hodnotu.

„Ukázalo se, že u pacientů po podání vakcíny výrazně klesá pravděpodobnost vzniku metastáz v horizontu pěti let,“ vysvětluje přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady Spyridon Gkalpakiotis.

Riziko recidivy, tedy návratu nemoci po vyléčení, by se mohlo snížit o 49 procent. To je obecně u melanomu velmi vysoké, patří totiž k nejagresivnějším typům nádorů. „Je u něj pravděpodobné, že i po léčbě v těle zůstanou nějaké nádorové buňky a ty pak mohou způsobit návrat onemocnění. Pacient na něj pak může zemřít,“ upozorňuje profesor onkologie Martin Klabusay.

A dokládá to i zkušenostmi ze své praxe: „U nemocných vídám recidivy i po řadě let, i třeba po sedmi letech se mohou objevit metastázy z dříve odstraněného tumoru. Takže musíme být u melanomu vždycky opatrní.“

Myšlenka vakcín proti rakovině není nová. Terapie je prvním úspěšným výsledkem pokročilé klinické studie u mRNA vakcíny proti rakovině. Tato technologie se celosvětově proslavila během pandemie covidu-19.

Očkování proti koronaviru celosvětově zachránilo miliony životů, zároveň se ale stalo terčem dezinformací. U protinádorové vakcíny by však přijetí veřejností mohlo být odlišné.

„U preventivních vakcín bývá problém v tom, že vám lékaři aplikují látku ve chvíli, kdy vás nic netrápí. Právě to odpůrcům očkování vadí nejvíce. Zde to bude jiné – pacienti reálný zdravotní problém mají a vakcína jim má pomoci přežít,“ domnívá se Spyridon Gkalpakiotis.

A právě pandemie v tomto směru medicíně paradoxně i pomohla. „Ačkoliv technologie mRNA vakcín byla popsána a objevena již dříve, pandemie covidu-19 vše nesmírně urychlila,“ zdůrazňuje Klabusay.

Oba přední odborníci upozorňují, že nová vakcína proti melanomu má před sebou ještě několik překážek. „Samozřejmě to je důvod k radosti, protože přichází něco nového, ale ještě nevíme, kolik to bude stát a pro které pacienty přesně to bude vhodné,“ podotýká Gkalpakiotis.

Autoři výzkumu navíc zatím publikovali pouze souhrnnou zprávu informující o úspěšných testech, kompletní klinická data tak na detailní odborné posouzení teprve čekají.

A jak dlouho bude trvat, než se vakcína dostane k pacientům?

Pokud léčba uspěje i v závěrečných testech na velkém vzorku nemocných, bude muset projít schvalovacím procesem. Nejdříve ji musí zaregistrovat americký úřad FDA, následně Evropská léková agentura (EMA) a v České republice Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

„Dá se předpokládat, že vzhledem k tomu, že se jedná o špičkové technologie a výsledky budou pravděpodobně vysoce přesvědčivé, schvalovací procedury budou zkráceny a budou velice rychlé,“ domnívá se Klabusay. Pokud vše půjde dobře, lék by mohl být schválen do konce roku 2027.

Oslovení lékaři se shodují, že na vakcíně je nejpozoruhodnější její personalizace. Bude tedy na míru pro každého pacienta. „Originálnost spočívá právě v tomto přístupu. Vakcína je připravená na základě analýzy genomu konkrétního nádoru a pokrývá spektrum až 34 sekvencí, které mohou vyvolat imunitní odpověď,“ popisuje Klabusay.

Výroba bude z tohoto důvodu technologicky složitá a nákladná. Lékaři nejdříve odeberou vzorek z biopsie a odešlou ho do laboratoře, kde firma provede analýzu DNA a až na jejím základě očkovací látku připraví.

Každý melanom se totiž chová jinak. „Máte pacienta, u kterého počítáte s tím, že se metastáza musí objevit hrozně brzy, a přitom se neobjeví vůbec. A u někoho, kde si myslíte, že přijde později nebo vůbec, přijde docela rychle. Když bude léčba na míru, dají se tito pacienti zachytit včas,“ vyzdvihuje dermatolog.

Vakcína však podle něj neslouží k léčbě onemocnění. Tato metoda je určena pro vysoce rizikové pacienty, u kterých byl nádor odstraněn chirurgicky, ale kvůli pokročilosti nemoci hrozí vysoká pravděpodobnost navrácení choroby.

Do klinické studie proto byli zařazeni lidé ve druhém až čtvrtém stadiu po odoperování nádoru. „Pro tuto skupinu pacientů to vypadá opravdu zajímavě,“ myslí si Spyridon Gkalpakiotis a dodává: „Pacient s metastazujícím melanomem do té studie nemohl být zařazen.“

Terapie nefunguje ani jako klasické preventivní očkování. „Obávám se, že až to bude více medializované, začneme dostávat otázky, zda se lidé mohou nechat očkovat preventivně proti melanomu,“ podotýká dermatolog.

To ale nebude možné. „Minimálně dalších několik generací ne,“ odpovídá rozhodně na tuto otázku.

Směr výzkumu se momentálně upíná jinam. Jelikož lze technologii mRNA velmi dobře přizpůsobit, dá se očekávat, že na stejném principu brzy vzniknou očkování i pro další typy rakoviny.

Společnosti Merck a Moderna už oznámily, že zkoumají tuto vakcínu ve studiích zaměřených na nemalobuněčný karcinom plic nebo rakovinu močového měchýře či ledvin.

Léčba pokročilého melanomu zaznamenala v posledních letech významný posun. Ještě nedávno znamenala diagnóza čtvrtého stadia s metastázami pro pacienty minimální šanci na přežití – v průměru do šesti měsíců.

S nástupem imunoterapie se však statistiky výrazně proměnily. Dnes se pěti a více let od stanovení diagnózy dožívá až 45 procent nemocných, u části dochází k úplnému vymizení onemocnění.

Nová studie pracuje právě s kombinací vakcín a moderní imunoterapie, konkrétně s přípravkem Keytruda. Nádorové buňky totiž dokážou obranu těla zaslepit – imunitní systém je pak přestává vidět a neútočí na ně.

„Pacient proto dostane takzvané checkpoint inhibitory, které odbrzdí imunitní systém, umožní to, aby nebyl zaslepen, a poté vakcínu, která stimuluje imunitní odpověď,“ vysvětluje Klabusay. Tímto způsobem se lékaři snaží přimět tělo pacienta k aktivnímu boji proti nádoru.

Výhodou melanomu pro vědecký výzkum je navíc jeho vysoká imunogenita. To znamená, že ze všech typů rakoviny dokáže na stimulaci imunitního systému reagovat nejlépe – a právě proto si ho vědci vybrali pro vývoj této technologie jako první.