Článek
Rakovina slinivky břišní je jedním z nejobávanějších typů rakoviny. Statistiky znějí děsivě: Diagnózu si v Česku každý rok vyslechne téměř 2700 lidí, více než 2300 pacientů na ni umírá. Mezi nádorovými onemocněními je karcinom slinivky třetí nejčastější příčinou úmrtí. Případů navíc v posledních letech přibývá.
Nedávno se ale objevila nadějná zpráva. Experimentální lék daraxonrasib podle prvních výsledků studií může výrazně prodloužit přežití pacientů s agresivní formou nádoru.
Projít musí ještě třetí fází klinických testů, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) už však umožnil jeho podávání prvním pacientům ještě před definitivním schválením.
„Ve studiích první a druhé fáze ukázal zlepšení přežití o více než 30 procent během sledovaných dvou let, což je u karcinomu slinivky převratný výsledek,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy onkolog Martin Klabusay.
Vysvětluje, v čem je nový lék výjimečný, pro koho bude vhodný i kdy by mohl být k dispozici pro české pacienty.
První výsledky studií léku daraxonrasib vypadají velmi slibně. Je důvod se radovat?
Určitě je to důležitá novinka. Karcinom slinivky je velmi nepříznivá diagnóza se špatnou prognózou. Poslední větší pokrok přišel v roce 2010, kdy byla do léčby zavedena kombinace tří chemoterapeutik, která umožnila delší přežití. I to se ale u pokročilého a metastatického onemocnění pohybovalo mezi jedním a dvěma lety. Od té doby k žádnému zásadnímu průlomu nedošlo.
Tento lék byste jako zásadní průlom označil?
Na to si ještě musíme počkat. Teď byla dokončena první a druhá fáze studií, při kterých se sledují nežádoucí účinky léčby a testuje vhodná dávka. Data ukazují, že lék může být nejen bezpečně použit, ale má i potenciál velmi významně prodloužit přežití.
Aby ale mohl být schválen regulačními autoritami, musí projít studiemi třetí fáze, ve kterých se testuje na velkém souboru pacientů - obvykle stovkách až tisících nemocných - a srovnává se s dosud používanou léčbou.
Poté může regulační autorita rozhodnout o jeho schválení pro běžné používání. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) už ale tomuto léku udělil speciální statut, tedy možnost použití u pacientů s nádorem slinivky i mimo klinickou studii.
Fáze klinického hodnocení léků
Fáze I
Lék je poprvé podán lidem, nejčastěji zdravým dobrovolníkům. Zjišťuje se, zda lidský organismus novou látku toleruje a jaká je její „cesta“ v organismu. Zároveň se sledují případné nežádoucí účinky.
Kdy by to mohlo být?
Očekáváme, že data budou publikována na nadcházejícím mítinku společnosti ASCO (nejvýznamnější a největší profesní organizace onkologů na světě, pozn. red.), který se bude konat na přelomu května a června v Chicagu. Studie má ale předpokládané dokončení až v prosinci 2027, půjde tedy pravděpodobně o průběžnou analýzu. Pokud však ukáže, že účinky léku jsou slibné, může být regulační autorita požádána o jeho předčasné schválení.
„Převratný výsledek“
Co to znamená pro pacienty?
Jde o lék ze skupiny cílené léčby, tedy ne o chemoterapii. Je to zásadní změna taktiky léčby. Ve studiích první a druhé fáze ukázal zlepšení přežití o více než 30 procent během sledovaných dvou let, což je u karcinomu slinivky převratný výsledek. Je ale potřeba ho potvrdit na větším souboru nemocných.
Dá se odhadovat, kdy by mohl být k dispozici pro pacienty v Česku?
Pozitivní scénář je, že na konferenci ASCO budou publikována částečná data třetí fáze a budou úspěšná. Pak bude FDA požádána o schválení léku pro klinické použití. Tato procedura bude pravděpodobně rychlá, protože jde o velmi očekávaný a potřebný lék.
Poté musí přijít schválení Evropské lékové agentury (EMA) a následně i regionální schválení, tedy u nás od Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Teprve potom může být preparát použit pro léčbu pacientů v České republice. Jak dlouho to bude trvat, je těžké odhadnout. Od žádosti pro FDA půjde nejméně o několik měsíců, možná rok, když budeme optimističtí.
Profesor onkologie Martin Klabusay.
Mohl by být pro jakéhokoli pacienta s touto diagnózou?
Ne, tento lék má velmi specifický účinek. Funguje na mutace proteinu RAS, tedy bílkoviny, která reguluje dráhu stimulující buněčný růst. Pokud je protein RAS mutovaný, buňky jsou stimulovány k neustálému růstu, což podporuje vznik nádoru.
U nádoru pankreatu jsou mutace RAS velmi časté, konkrétně v podrodině KRAS asi v 85 až 95 procentech případů. Existuje ale více typů těchto mutací. Zatím máme lék zaměřený jen na jednu konkrétní mutaci - G12C, která je u karcinomu pankreatu poměrně vzácná. Ostatní mutace jsou mnohem častější.
Výhoda tohoto nového léku spočívá v tom, že není zaměřený jen na jednu konkrétní mutaci, ale dokáže blokovat několik různých mutací najednou.
Uvedu jednoduchý příklad: Já mám klíč od své kanceláře, kolega od jiné a nikdo z nás neotevře dveře toho druhého. Jen paní uklízečka má univerzální klíč, který otevře všechny dveře. A právě tak funguje tento lék.
Ta cílená léčba, předpokládám, je asi další z těch, která bude extrémně drahá. Je to tak?
To nepochybně ano. Půjde o velmi nákladnou léčbu, protože vývoj a schvalování nových léků jsou v onkologii nesmírně drahé. Dá se očekávat, že tento preparát bude patřit mezi velmi nákladné terapie. Jeho cenu zatím nelze přesně odhadnout, ale s vývojem dalších preparátů a nástupem konkurence se dá předpokládat, že bude postupně klesat.
Agresivní nádor s komplikovanou léčbou
Ve spoustě diagnóz udělala medicína obrovský pokrok, rakovina slinivky ale zůstává obrovským strašákem…
Ano, je to přesně tak. Nedávno jsem si procházel data z americké databáze, která shrnuje úspěšnost léčby 20 základních typů nádorů za poslední čtvrtstoletí. Je vidět obrovský pokrok u řady diagnóz – například u nádoru prostaty, štítné žlázy, lymfomů, leukemií, myelomu nebo karcinomu prsu. Bohužel karcinom pankreatu je diagnóza, u které došlo k nejmenšímu pokroku. Prodloužení života bylo nejnižší.
Proč tomu tak je?
Nádor pankreatu zpočátku často nemá žádné příznaky, takže pacienti nemusí vůbec vědět, že jsou nemocní. Když se symptomy objeví – nechutenství, zvracení, zažívací potíže, bolesti nebo zežloutnutí kůže – bývá už často pozdě a možnost vyléčení je velmi omezená.
Dalším problémem je samotná poloha slinivky. Je uložená hluboko v břišní dutině, takže ji nelze dobře zobrazit běžným ultrazvukem. K vyšetření jsou potřeba specializované metody, jako endosonografie, CT, magnetická rezonance nebo PET.
Třetím faktorem je biologická povaha nádoru. Je velmi agresivní, často prorůstá do okolních tkání, velkých cév i nervových pletení. To zásadně komplikuje operaci - někdy není možná vůbec, jindy jen velmi obtížně. I po úspěšné operaci navíc může zůstat mikroskopické ložisko nádoru, které později způsobí návrat onemocnění.
Kdo by měl jít na vyšetření
Mluví se také o screeningu nebo cíleném vyhledávání. Co mohou lidé udělat v prevenci?
V České republice běží pět screeningových programů. Ty mají význam u onemocnění, která jsou častá, dají se dobře vyšetřit jednoduchými metodami a mají výrazný dopad na zdraví populace.
U karcinomu pankreatu to ale neplatí, i když počet případů roste. V roce 1980 šlo zhruba o tisíc případů ročně, dnes je to kolem 2500. Pořád jde ale o relativně vzácné onemocnění, které nelze jednoduše vyšetřovat. Proto se screening zaměřuje hlavně na rizikové skupiny.
Patří mezi ně lidé, u nichž se karcinom pankreatu vyskytl u blízkého příbuzného, nebo pacienti s genetickou mutací zvyšující riziko nádorových onemocnění. V takovém případě je vhodná konzultace s klinickým genetikem. Rizikovým faktorem je i chronický zánět slinivky, onemocnění je také častější u pacientů s diabetem nebo obezitou.
K dispozici je šest screeningových programů plně hrazených pojišťovnou.
Dávalo by podle vás smysl zpřístupnit tato vyšetření pro více lidí, nebo by to mohla být zbytečná zátěž?
Určitě má význam chodit na preventivní prohlídky. Máme dobře zavedený program onkologických vyšetření, který zahrnuje screening řady nádorových onemocnění.
Ani tato vyšetření ale nemohou zaručit, že se onemocnění v budoucnu neobjeví. Nelze provést vyšetření tak detailně, abychom si byli stoprocentně jistí, že nádor nemáme. Je proto potřeba určitá míra soudnosti - zachytit to, co zachytit lze, ale zároveň počítat s tím, že určité riziko vždy zůstává.
Mluvil jste o tom, že případů rakoviny slinivky přibývá. Je to způsobené lepší diagnostikou, nebo i nějakými externími faktory, jako je třeba znečištěné ovzduší, ultra zpracované potraviny a podobně?
Příčinám zatím zcela přesně nerozumíme. Nejde jen o karcinom slinivky - vyšší výskyt se týká více typů nádorů.
Část nárůstu je relativní. Lépe dnes léčíme infekční nebo kardiovaskulární onemocnění, lidé na ně méně umírají, a v populaci pak relativně přibývá nádorů.
Dalším důvodem je zlepšení diagnostiky. Dnes používáme mnohem citlivější metody, které dokážou zachytit i velmi časná stadia onemocnění. Velkou roli hrají i screeningové programy, například u karcinomu prsu, kde umíme zachytit nádory s téměř stoprocentní šancí na vyléčení.
Do určité míry ale jde i o skutečný nárůst výskytu některých nádorů. Jakou roli v tom hrají látky z okolního prostředí, zatím přesně nevíme. Je ale třeba upozornit, že kouření a nadměrná konzumace alkoholu patří mezi základní příčiny řady nádorových onemocnění, nejen karcinomu slinivky.
