Článek
Začít s investováním se s příchodem moderních technologií zjednodušilo. Zatímco dříve byla běžná schůzka v bance, dnes lze snadno do chytrého telefonu stáhnout aplikaci jedné z investičních platforem, založit si účet a koupit například první akcii. Právě jednoduchost vnímají oslovené společnosti jako jeden z klíčových parametrů pro mladé investory neboli generaci Z.
Do takzvané Gen Z patří zhruba ročníky narozené mezi lety 1997 až 2010, kterým je v současnosti 16 až 29 let, nicméně jde spíše o volné ohraničení.
Oslovené společnosti potvrzují, že počty mladých investorů stoupají. Například podle XTB generace Z tvoří v současnosti zhruba čtvrtinu jeho nových investorů v Česku, přičemž mezi lety 2020 až 2025 počet nových mladých investorů vzrostl zhruba devítinásobně. Během prvních sedmi měsíců letošního roku XTB zaznamenalo lehce přes devět tisíc nových investorů ve věkovém rozmezí 18 až 26 let, což meziročně pro dané období znamená nárůst o 20,3 procenta.
Příliv mladých klientů potvrzuje také česká společnost Portu, která nabízí lidem do 26 let zvýhodněný účet. „Účet pro mladé do 26 let u nás dnes využívá téměř 20 tisíc klientů, přičemž ve věkové skupině 18 až 26 let sledujeme meziroční nárůst počtu klientů o 34 procent,“ popsal její zakladatel a šéf Radim Krejčí. „V Portu pozorujeme, že mladí lidé dnes začínají investovat častěji hned po dosažení plnoletosti, zatímco před pěti lety s investováním začínali v pozdějším věku,“ doplnil.
Klienti ve věku 18 až 30 let jsou pak například pro Českou spořitelnu nejrychleji rostoucí skupinou investorů. „Jejich počet se v naší klientské bázi během dvou let více než zdvojnásobil – z 33 tisíc na současných 70 tisíc,“ uvedl mluvčí banky Filip Hrubý.
Gen Z jednotlivé oslovené společnosti často označují za odvážnější investory, kteří jsou otevřenější riziku než třeba jejich rodiče. „Z našich analýz vyplývá, že mladá generace si mnohem citelněji uvědomuje, že klasické spoření není nejefektivnější cestou k tvorbě dlouhodobé finanční rezervy, a s investováním proto začíná zhruba o deset až 20 let dříve než generace jejich rodičů,“ vysvětluje Hrubý.
Podle společnosti Portu se sice preference jednotlivých investorů v průběhu let mění, z jejích zkušenosti ale klienti napříč generacemi sdílejí zájem o automatizovaná portfolia.
Každý nějak začíná
Začátky s investováním se podle oslovených mladých liší. Někteří začali díky rodině nebo blízkým lidem či kolegům, někdo z vlastní iniciativy. Nicméně mladší ročníky začínají s investováním dříve a klidně i po nižších částkách v řádu několika set korun.
„Člen rodiny je finanční poradce, a když jsem se s ním bavila o tom, že přebytečné peníze mám doma v hotovosti, skoro ho omylo. Tak mi pomohl s investicemi a nastavil to tak, aby vše dávalo smysl,“ popisuje své začátky 22letá Barbora, která investuje už rok. „Šlo mi hlavně o to, aby inflace nepožírala moje peníze,“ vysvětluje.
„Mám dva fondy, jeden je výnosnější, kam přispívám každý měsíc, a druhý, ve kterém mám rezervu, je ‚bezpečnější‘, ale už ne tak výnosný,“ pokračuje s tím, že investuje pasivně zhruba 600 korun měsíčně a vedle toho posílá pravidelně asi 400 korun i na klasický spořicí účet.
Další mladí pak kromě boje s inflací zmiňují přímo motivaci vydělat si více peněz nebo vytváření finančního polštáře. Několik oslovených začalo investovat nejprve přes svoji banku s následným přesunem na jiné investiční platformy jako XTB, Revolut nebo Portu. Často pak kombinují více platforem a společností.
Jedním z investorů aktivních na vícero platformách je například 24letý Michal Kos, který začal s investováním v 18 letech. Podle svých slov se k tomu dostal, když během covidové pandemie hledal možnosti online přivýdělku. V současnosti investuje na třech platformách asi 8000 korun měsíčně.
„Mám jedno dlouhodobé portfolio složené převážně z velkých a kvalitních společností, které bych chtěl skutečně dlouhodobě vlastnit a jejichž produkty sám využívám, jako například Nike, McDonald’s nebo Apple,“ popisuje skladbu svého portfolia. „Vedle toho mám aktivněji řízené rizikovější swingové portfolio, které přizpůsobuji aktuální makroekonomické a geopolitické situaci,“ pokračuje.
Právě aktivní investování ho baví více. „Mám rád, když vím, co kupuji a proč to vlastním,“ vysvětluje. Volatilitu trhu pak bere jako součást hry. „Mám hlavní pravidlo – nenechat se z té hry vyřadit, tedy nezačít gamblit a prodělat celý účet,“ dodává.
Investování z mobilu
Generace Z bývá často označována jako ta, která už svět bez mobilních telefonů, internetu a sociálních sítí prakticky nepamatuje. Řada z nich tak začínala na jedné z platforem, jejichž aplikace se dají jednoduše nainstalovat do telefonu. „Mladí klienti vyžadují zejména jednoduché intuitivní mobilní prostředí, investování od nižších částek, ideálně umožnit nakupování frakcí,“ popisuje například Libor Svoboda, šéf online sales v Patria Finance, která patří pod ČSOB. Nakupování po frakcích znamená, že investoři si mohou pořídit jen část jednotlivé akcie společnosti, což je významné hlavně pro drobné investory, kteří akcie přikupují pravidelně za nižší částky.
S nástupem moderních technologií, jako jsou chytré telefony, se tak investování značně zjednodušilo. „Dlouhá léta bylo investování spojeno s poměrně vysokou vstupní bariérou – člověk musel přijít na pobočku, orientovat se v poměrně složitých produktech a často měl pocit, že k investování potřebuje velkou částku,“ popisuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
S moderním investováním skrze mobilní aplikace se proto spojuje pojem gamifikace, která může mít pozitivní i negativní dopady.
„Pokud pomáhá vysvětlovat investování, ukazuje dlouhodobý cíl, motivuje k pravidelnosti nebo klientovi srozumitelně ukazuje, jak se jeho rezerva vyvíjí, může být užitečná,“ míní Hrubý. Problematická je ale podle něj ve chvíli, kdy investování přetaví ve hru a motivuje tak například k neustálému obchodování a honbě za okamžitým výnosem nebo vyvolává pocit FOMO, z anglického „fear of missing out“, tedy strach, že o něco přijdeme.
Průměrně tisíce každý měsíc
Podle oslovených společností řada mladých začíná s investováním typicky s prvním zaměstnáním. Kolik měsíčně investují, je ale individuální, mnoho z nich totiž kombinuje práci se studiem. Takovým způsobem začal investovat před šesti lety například dnes třicetiletý Tomáš Lejsek, když měl první větší příjmy ze zaměstnání při studiu.
„Rezervu jsem měl již pokrytou a měl jsem snahu o rozmnožení prostředků. Též šlo o dobu covidu, a tedy nebylo za co utrácet,“ popisuje své začátky.
„Studoval jsem Vysokou školu ekonomickou v Praze, a ačkoliv jsme se bohužel o investicích příliš neučili, tak si myslím, že ekonomické studium mě přece jen trochu předurčovalo k investování,“ pokračuje. Při vybírání investiční platformy jsou pro něj klíčové hlavně výše poplatků, nabídka investičních produktů a nástrojů a samotná pověst platformy. Dnes má studium dokončené a pracuje, měsíčně proto investuje asi 15 tisíc korun.
V roce 2020 začal s investováním také například dnes 25letý Filip, který pracuje a zároveň kombinovaně studuje. Do investování se pustil, protože chtěl své peníze ochránit před inflací.
„A zároveň to částečně beru jako svůj penzijní fond,“ pokračuje. Investuje především do akcií a ETF, přičemž u něj převažuje pasivní investování. „Nemám čas ani odbornost, abych překonal například index S&P 500 v průměrné roční výnosnosti,“ vysvětluje s tím, že měsíčně investuje zhruba 3000 korun. Podobně jako Tomáš vybíral investiční platformu podle výše poplatků, nabídky produktů či pověsti platformy, důležité je pro něj ale i uživatelské prostředí.
Podle Krejčího z Portu klienti, kterým je do 29 let, investují měsíčně pravidelně v průměru asi 4700 korun. Lidé ve věku 30 až 49 let pak investují průměrně 8500 korun. Podobné rozmezí uvádí i Česká spořitelna. „Klienti do 30 let investují pravidelně v průměru zhruba 3000 korun měsíčně, ve věku 30 až 49 let přibližně 7000 korun a klienti nad 50 let okolo 9000 korun měsíčně,“ vypočítává Hrubý.
