Hlavní obsah

Čtvrt století po 11. září hrozí USA „jiný typ“ útoku, varují experti

Foto: Reuters

I letos se v místě, kde stály věže Světového obchodního centra, k nebi vypínají lasery, jež jsou připomínkou teroristických úderů z 11. září.

Donald Trump se v boji proti terorismu soustřeďuje na špatné cíle, tvrdí někteří jeho oponenti. Podle nich tak USA na poli národní bezpečnosti dramaticky oslabují.

Článek

Američanka Jessica Bowieová se před třemi týdny rozhodla vyhodit do povětří budovu Kongresu státu New York ve městě Albany.

Inspirovat ji měla teroristická síť al-Káida a její údery proti New Yorku a Washingtonu, od nichž si Spojené státy v pátek připomínají 25 let.

Bowieové se plán nezdařil, agenti ji stačili zatknout. Z následného vyšetřování vyšlo najevo, že 35letá žena mimo jiné na své sociální sítě napsala následující: „Chvála Alláhovi za 11. září.“

O případu v souvislosti s výročím útoků na newyorská „Dvojčata“ a Pentagon informovala televize ABC News.

Craig Tremaroli, vedoucí pobočky FBI v Albany, na tiskové konferenci poznamenal, že Bowieová se „změnila z malé holčičky, která po 11. září mávala americkou vlajkou, v ženu, která má nyní samolepky s vyobrazením zřícených věží“.

„Zamysleme se nad tím,“ nabádal.

Není sám, koho podobní domácí teroristé straší.

„Vidíme, jak se lidé radikalizují z pohodlí svých domovů prostřednictvím sociálních médií a internetu. Právě tito lidé mi nedávají v noci spát, protože je pro nás mnohem těžší je odhalit,“ řekl pro ABC News Chris Raia, jeden z náměstků ředitele FBI.

11. září 2001

Devatenáct sebevražedných útočníků z teroristické sítě al-Káida se 11. září 2001 zmocnilo čtyř proudových letadel, včetně pasažérů, a použilo je jako řízené střely.

Dvě letadla zasáhla 110podlažní mrakodrapy Světového obchodního centra v New Yorku, třetí narazilo do jedné ze stěn Pentagonu. Čtvrté havarovalo v poli v Pensylvánii poté, co se cestující pokusili únosce přemoci. Jeho cílem měla být s největší pravděpodobností budova Kapitolu ve Washingtonu.

Přímo během útoků a v následujících dnech zemřelo celkem 2977 lidí (údaj nezahrnuje útočníky, kteří letadla unesli). Dodnes jde o nejhorší teroristický útok v dějinách.

Zdá se, že se úderů vedených zevnitř USA více než zpoza hranic obávají i běžní Američané. Většina z nich považuje domácí terorismus za větší hrozbu než ten mezinárodní.

Průzkum agentury Reuters a společnosti Ipsos například zjistil, že na 42 procent Američanů se nejvíce obává aktu „nahodilé střelby“. Jak je známo, Spojené státy trpí endemií masových střeleb, k nimž dochází na školách, úřadech, v obchodech či přímo na ulici.

Dalších 33 procent respondentů za největší hrozbu určilo domácí terorismus, pětina možný úder mezinárodních teroristů.

„Kultivace osamělých vlků“

Chris Raia se nicméně domnívá, že tyto hrozby jsou propojené. Podle něj se zahraniční teroristické organizace ukazují být v posledních letech „přizpůsobivé“ a snaží se „vychovávat“ přímo na území USA lidi, které Raia označuje za „osamělé pachatele“.

USA od 11. září 2001 nezažily žádný velký teroristický úder vedený zpoza hranic a americkým speciálním komandům se podařilo organizace jako al-Káida či Islámský stát (ISIS) zdecimovat. Přesto tito teroristé stále hrozbu představují, varují experti.

Raia mluví o tom, že i po čtvrt století představuje nejhorší teroristický útok v dějinách motivaci pro lidi radikalizované online. „Je to jejich Super Bowl. Pokaždé, když se začnete hrabat v jejich médiích, v jejich komunikaci, vždycky se tam najdou zmínky o 11. září.“

ISIS a al-Káida početně rostou

Americké zpravodajské služby letos v březnu zveřejnily zprávu o stavu globálních hrozeb. Uvádějí v ní, že se teroristické organizace, jako Islámský stát (ISIS) a al-Káida, při snaze rekrutovat nové bojovníky či oslovit potenciální sympatizanty z velké části spoléhají na sociální sítě.

Zpráva k tomu uvádí, že počty teroristů v zahraničí rostou: ISIS má mít v současnosti po celém světě až 18 tisíc členů, al-Káida ještě více - má se k ní hlásit až 28 tisíc lidí.

Zdroj: ABC News

Vedle faktu, že uvedené teroristické skupiny mají svůj velký dosah na sociálních sítích, kde stále dokáží rekrutovat nové členy nebo uživatele ovlivnit svou propagandou, odborníci poukazují na fenomén „institucionálního zanedbávání“, který USA podobně jako v období před 11. zářím údajně zažívají.

Bruce Hoffman, expert na terorismus z Georgetownské univerzity, nedávno před stálým výborem pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů USA uvedl, že „struktura boje proti terorismu vybudovaná po 11. září se rozpadá (…) v důsledku rozpočtových škrtů, úbytku personálu a poklesu významu terorismu jako priority národní bezpečnosti“.

Špatné priority

Za éry Donalda Trumpa se pozornost skutečně zaměřila na jiné, špatné cíle, argumentují oponenti prezidentovy politiky.

Upozorňují na protiteroristickou strategii, známou také jako 16stránkové memorandum, vydanou Bílým domem letos v květnu. Zpráva definuje nové hrozby, jakými mají podle Trumpa a jeho lidí být drogové kartely a levicoví extremisté.

Trumpova administrativa před rokem zahájila vojenskou kampaň Operace Jižní kopí, kdy nechává bombardovat čluny domnělých překupníků drog v oblasti Karibského moře a Tichého oceánu.

„Narkoteroristy v námořním prostoru jsme dostali do defenzivy. Donutili jsme je, aby upravili své taktiky, techniky a postupy a působili mimo své komfortní zóny. Znovu si podmaňujeme otevřené moře a naše námořní hranice. Na západní polokouli není právě teď vhodná doba na to, aby se někdo vydal na loď s drogami,“ nechal se letos v srpnu slyšet ministr obrany (nově války) USA Pete Hegseth.

Ten tvrdí, že z americké armády a tajných služeb opět udělal strach a respekt budící organizace. Sám Donald Trump neustále tvrdí, že americké ozbrojené síly postavil na nohy, protože je jeho předchůdce Joe Biden, podle republikána, nechal rozložit.

Foto: Bílý dům/Flickr

Donald Trump a Pete Hegseth, architekti nové protiteroristké strategie USA.

Devorah Margolinová z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku (WINEP) pro list The Guardian uvedla, že nová strategie představuje významný posun v pohledu na terorismus.

„To neznamená, že se protiteroristická politika nemůže měnit s tím, jak se mění situace, ale letošní strategie se zdá být více zaměřena na politickou agendu než na skutečnou hrozbu,“ míní.

Tato expertka se obává, že nové a nové cíle vedou k „rozptýlení již tak ubývajících zdrojů určených na boj proti terorismu“.

Jiní odborníci pro ten samý list vyjádřili rozhořčení nad „nízkou morálkou“ uvnitř tajných služeb a protiteroristických agentur. „Morálka je opravdu na bodu mrazu kvůli tomu, jak prezident zachází se zpravodajskou komunitou (…) ti mlčenliví profesionálové jsou opravdu demoralizovaní,“ řekl deníku The Guardian Colin Clarke, ředitel nezávislé organizace Soufan Center, jež se zabývá analýzou globálních hrozeb.

Absolutní loajalita

Faktem je, že Donald Trump už několikrát prokázal, že od svých podřízených vyžaduje absolutní loajalitu a pokud někdo jeho autoritu zpochybní, potrestá jej.

Na své síti Truth Social například odvolal z vládních funkcí několik významných osobností, případně odebral bezpečnostní prověrky padesátce členů zpravodajských služeb.

Podle něj nesprávně zpochybnili vyšetřování rodiny Bidenů, konkrétně kauzu laptopu Huntera Bidena, kde měly být informace o neetickém či přímo korupčním jednání syna bývalého demokratického prezidenta.

Názor některých agentů, že se mohlo jednat o ruskou dezinformaci, Trump odmítl.

Výše zmíněný Bruce Hoffman společně se svou kolegyní Farah Pandithovou pak hovoří o „ohromném nedostatku připravenosti“ Spojených států na nové bezpečnostní hrozby.

„Rychle se vyvíjející technologie, jako jsou drony, činí americké území zranitelným vůči útokům teroristických skupin. V kombinaci s využíváním sociálních médií ze strany teroristů, kteří se vyznají v digitálních technologiích, čelí země fenoménu stále smrtelnějších autonomních zbraní a rostoucí skupině radikalizované mládeže,“ napsali na stránkách Council of Foreign Relations, nevládní organizace specializující se na zahraniční vztahy.

Doporučované