Článek
Knihovna Václava Havla ponese nové jméno 1. prezidentská knihovna, respektuje přání první dámy a vdovy po exprezidentovi Dagmar Havlové, řekl šéf její správní rady David Dušek. Knihovna své nové jméno rovněž zveřejnila na webu a facebooku. Havlovo jméno instituce již užívat nesmí, protože k tomu nadále nemá souhlas Havlové.
Nyní se podle Duška koná jednání správní rady 1. prezidentské knihovny a po něm bude o situaci knihovna podrobněji informovat. Na pondělí 14. září svolala tiskovou konferenci ve svém sídle v Ostrovní ulici. „Adresa zůstane stejná,“ sdělil Dušek.
Instituce dříve avizovala, že hodlá rozvíjet odkaz bývalého prezidenta a dramatika a zachovat co nejvíce z minulých projektů. Nebude se ale už podílet na organizaci Ceny Václava Havla za lidská práva, protože nemůže používat jméno exprezidenta v názvu projektu.
Změny vyvolaly spory uvnitř knihovny mezi jejím týmem a tehdejším ředitelem Tomášem Sedláčkem. Vedly k odchodu donorů včetně miliardářů Zdeňka Bakaly a Karla Komárka a k výpovědím téměř všech dosavadních členů týmu včetně spisovatele Jáchyma Topola.
Sedláčka správní rada poté postavila na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost. Obměnila se dozorčí i správní rada, z původních členů zůstali ve správní radě jen Dušek a v dozorčí Martin Palouš.
Vedení knihovny se snažilo o dohodu na dalším pokračování se svou zakladatelkou Havlovou. Ta však v červnu odstoupila od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla a odvolala souhlas k užívání exprezidentova jména. Instituce doplnila své orgány, ve správní radě usedli například hudebník Michael Kocáb nebo senátor a egyptolog Miroslav Bárta, krizový manažer Marek Měrka a podnikatel a filantrop Philip Staehelin. V srpnu oznámili, že Sedláček v čele instituce skončil, knihovna začíná novou kapitolu a musí najít nové jméno.
Knihovnu založila Havlová spolu s Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miloslavem Petruskem v roce 2004 po Havlově odchodu z prezidentského úřadu.
