Největší mecenáš Motoristů má hangár načerno a létá za hranou zákona

Největší oficiální sponzor vládních Motoristů Jiří Vlk má potíže s dodržováním pravidel. Seznam Zprávy nedávno popsaly, jak byl pravomocně odsouzen za vydírání se zbraní, nové pátrání pak ukazuje, že prohřešků má na krku daleko více.

Redakce zjistila, že na pozemku na jižním okraji Prahy, kde Jiří Vlk a jeho lidé provozují byznys s vrtulníky, byly hangár a navazující betonová plocha vybudovány načerno. Parcela je v katastru nemovitostí stále vedena jako orná půda.

Navíc podle Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) prostor u Vídeňské ulice ve směru na Vestec nesplňuje podmínky pro bezpečný letecký provoz.

„Mám pocit, že ten provoz tady stále narůstá. Některé dny je to i pět letů za den,“ popsal Seznam Zprávám pracovník z autobazaru, který s heliportem sousedí přes Vídeňskou ulici. Sám se diví, že je něco takového těsně u frekventované komunikace možné.

Nejde přitom jen o nepovolenou stavbu a nerespektování bezpečnostních předpisů. Jak Seznam Zprávy zjistily, Vlkova firma nabízí také taxislužbu ve vrtulníku, přestože nemá oprávnění k obchodní letecké dopravě. Spornou nabídku formou „spoluletu“ učinil Vlk přímo reportérům.

Mecenáš Motoristů přitom odmítá, že by se dopouštěl něčeho nezákonného. „Nechápu, proč máte potřebu mě na něčem nachytat,“ reagoval podnikatel, který loni kandidoval za Motoristy do Sněmovny jako dvojka v Moravskoslezském kraji a jehož firmy straně naposílaly 3,2 milionu korun.

V den návštěvy reportérů Seznam Zpráv stály na oploceném pozemku u Vídeňské ulice dva stroje. V jednom, jak redakce už také popsala, letěl o prázdninách z Čeladné i čestný prezident Motoristů Filip Turek.

Jiří Vlk sice odmítá, že by nerespektoval zákony, třeba stavbu hangáru na pozemku rodinné firmy Vlkových KTS servis však veřejné instituce hodnotí celkem jednoznačně. „Úřad eviduje stavbu hangáru jako tzv. černou stavbu provedenou bez potřebného rozhodnutí dle stavebního zákona,“ stojí v reakci stavebního úřadu Prahy 4.

Z dalších odpovědí na žádost podle informačního zákona vyplývá, že řízení o odstranění nepovolené stavby vede stavební úřad už od ledna 2024. Stavebník sice podle úřadu později požádal o dodatečné povolení, potřebné dokumenty však nepředložil.

Úřad proto toto řízení zastavil. Letos v červenci pak vydal „zákaz užívání záměru“. Laicky řečeno: hangár ani betonová plocha před ním se nesmějí používat.

Zda Jiří Vlk hodlá v budoucnu ještě o legalizaci heliportu usilovat, není jasné. Mecenáš Motoristů na dotazy týkající se nepovolené stavby vůbec nereagoval.

V souvislosti s provozem vrtulníků na Vlkově pozemku v Kunraticích vede souběžně řízení i Úřad pro civilní letectví, a to pro podezření ze spáchání přestupku.

Jak Seznam Zprávám sdělila mluvčí ÚCL Jitka Ungerová, posuzované jednání spočívalo ve dvou vzletech a dvou přistáních na uvedené ploše. Prověřuje se, že nebyla dodržena předepsaná bezpečná vzdálenost od lidí.

Úřad pro civilní letectví už v roce 2024 v této věci vydal nepravomocné rozhodnutí a uložil pokutu 50 tisíc korun. Konkrétní osobu, proti níž řízení vedl, s odkazem na ochranu osobních údajů a presumpci neviny neuvedl. Případ nyní řeší ministerstvo dopravy jako odvolací orgán.

Letecký úřad zároveň sdělil, že po kontrole v lokalitě prověřuje už i další vzlety a přistání. Zdejší provoz považuje za problematický zejména kvůli blízkosti Vídeňské ulice. Podle ÚCL musí být vždy zajištěno, aby se v okruhu 50 metrů od vrtulníku nenacházely nezúčastněné osoby. Podle úřadu v daném místě není možné tuto podmínku spolehlivě zajistit.

Záznamy z leteckých aplikací Flightradar24 a ADS-B Exchange přitom jasně ukazují, že Vlkovy vrtulníky z plochy v Kunraticích vzlétají a přistávají na ni do dnešních dnů. Například vrtulník Bell 407 BXP s registrační značkou OK-BHX, ve kterém absolvoval zmíněný let Filip Turek, na ploše u Vídeňské přistál podle záznamů 9. září.

Že si největší oficiální sponzor Motoristů z probíhajících řízení před stavebním a leteckým úřadem příliš hlavu nedělá, zjistily vlastním pokusem i Seznam Zprávy.

Vlkova firma totiž nabízí také vrtulníkové taxi, a tak reportérka 7. září zavolala Jiřímu Vlkovi jako zaměstnankyně nejmenované firmy, která by potřebovala na konci září přepravit tři až čtyři lidi do Zlína a zpět. Jiří Vlk po telefonu nabídl, že by se let mohl uskutečnit buď z letiště v Letňanech, nebo právě z Kunratic, kde, jak popsal, mají hangár s heliportem. Přepravu osob by prý bylo možné vykázat třeba jako takzvaný spolulet.

„My to děláme jako pronájem vrtulníku nebo spolulet. Záleží, jak to chcete fakturovat,“ uvedl do telefonu Jiří Vlk (viz audionahrávka níže).

Ani KTS servis, ani druhá firma Vlkových Heli4U však nemají pro obchodní leteckou dopravu oprávnění, což sám Jiří Vlk zmínil (seznam držitelů je na webu ÚCL).

Rovněž ani samotný Jiří Vlk nemá oprávnění působit jako pilot v obchodní letecké dopravě. Jak redakci totiž potvrdil Úřad pro civilní letectví, drží mecenáš Motoristů pouze průkaz soukromého pilota vrtulníků PPL(H) pro neobchodní létání.

Vlkova „alternativní“ nabídka pro přepravu osob do Zlína, jak ji reportérce učinil, naráží na evropské předpisy. Jak redakci sdělila už citovaná mluvčí ÚCL Jitka Ungerová, tyto předpisy sice připouštějí takzvané lety se sdílenými náklady – podobně, jako funguje spolujízda autem –, avšak náklady se musejí rozpočítat mezi všechny osoby na palubě, včetně pilota. Takový let navíc nesmí být provozován za účelem zisku a nemůže být nabízen firmám, jako to udělal v telefonátu Jiří Vlk.

Ten přitom reportérce Seznam Zpráv také řekl, že cena by činila 20 až 30 tisíc korun za hodinu letu, podle typu vrtulníku. O rozpočítávání nákladů mezi cestujícími a pilotem nebyla řeč.

„Let se sdílenými náklady je určen pro soukromé fyzické osoby, které se letu účastní a mezi sebou si rozdělují přímé náklady na jeho provedení. Právnická osoba nemůže být účastníkem sdílení nákladů na konkrétní let,“ uvedla mluvčí ÚCL Ungerová.

Přesto Jiří Vlk ani v tomto případě nepřipouští, že by porušoval zákony.

„Já jsem paní (reportérce Seznam Zpráv) jasně řekl, že neprovozujeme obchodní leteckou přepravu… Nejste jediní, kdo nás testuje. Máme za sebou dvě kontroly z ÚCL a hloubkovou kontrolu na seznamovací lety. Bez pokuty. Jako jediní v ČR máme licenci na letecké hašení a také nás konkurence udává, jak je možné, že cvičíme s hasiči,“ argumentuje podnikatel.

K nabídce letu do Zlína ani k dalším sporným bodům svého byznysu se už ale dále nechtěl vyjadřovat.

Mimochodem, zmíněný let Filipa Turka, kdy helikoptéra kroužila nad moravskoslezskými fabrikami, byl podle aktuálního vyjádření ÚCL vykázán jako „soukromý neobchodní“. Pilotem letu byl právě Jiří Vlk, jak úřad také potvrdil.

ÚCL při zpětném prověřování tohoto konkrétního letu, o němž Filip Turek na Instagramu tvrdil, že se vše odehrálo „jako vždy na jeho vlastní náklady“, žádné porušení předpisů nezaznamenal.

Je tu však ještě další řízení, které se Jiřího Vlka bezprostředně týká. Úřad pro civilní letectví nadále posuzuje, zda jako pilot Jiří Vlk splňuje požadavky ohledně zdraví (včetně psychického) - a to v souvislosti s výše zmíněným pravomocným rozsudkem za vydírání se zbraní.

V minulosti byl podle údajů v rozsudku této kauzy Jiří Vlk odsouzen už třikrát. V jednom z případů šlo dokonce o útok na veřejného činitele a soud dospěl k závěru, že je schopen „zkratkovitého násilného jednání“.

„ÚCL postupuje v souladu s příslušnými procesními pravidly a lhůtami, přičemž délku posouzení může ovlivnit zejména potřeba získání a vyhodnocení odborných podkladů souvisejících zejména s posouzením zdravotní způsobilosti,“ uvedla mluvčí úřadu Jitka Ungerová. Úřad neuvedl, kdy bude posuzování dokončeno.

Právní a metodický odbor Úřadu pro civilní letectví přitom vede od ledna letošního roku Vlkův syn Adam. Ten byl v minulosti registrován i jako majitel zmíněné společnosti Heli4U, která vrtulníky provozuje. Ve druhé rodinné firmě, KTS servis, jež stroje vlastní, drží pozemek v Kunraticích a nabízí vrtulníkové taxi, pracoval Vlk mladší podle svého životopisu v roce 2021 jako administrativní pracovník.

ÚCL už dříve uvedl, že přijal organizační opatření, aby se Adam Vlk na posuzování případu svého otce nepodílel. Ředitel úřadu mu podle svého vyjádření výslovně nařídil, aby se věcí nezabýval. A Adam Vlk, který nedávno na návrh ministra dopravy získal i post v dozorčí radě Řízení letového provozu, to podle leteckého úřadu akceptoval.