Brno spojí městské služby do jedné aplikace. Dalo za ni 50 milionů

Brňané a návštěvníci města si nyní vyřizují online záležitosti na několika místech. Nová aplikace má vytvořit jednotný prostor, odkud se lidé dostanou k různým službám města. Postupně přes ni mají například řešit parkování, platit některé poplatky, nakupovat vstupenky nebo dostávat upozornění na dění ve městě.

Brno za aplikaci zaplatilo 49,3 milionu korun bez DPH. První verze má být hotová do 14 měsíců. Ne všechny plánované funkce v ní ale musí být dostupné hned, další služby chce město přidávat postupně.

„Nejedná se o náhradu současných systémů,“ zdůraznil brněnský radní pro IT Tomáš Aberl (TOP 09). Dosavadní Brno iD, Portál občana Brno nebo Brňáci pro Brno mají dál fungovat a nová aplikace se na ně bude napojovat. Smyslem má být, aby lidé nemuseli řešit, ve kterém městském systému se konkrétní služba nachází, ale dostali se k ní z jednoho místa.

„Brno díky propojení jednotlivých systémů do jednoho komunikačního bodu bude opět patřit mezi průkopníky v oblasti městské digitalizace,“ dodal Aberl.

Město počítá s tím, že během prvního roku bude aplikaci využívat 30 až 50 tisíc aktivních uživatelů, v druhém zhruba 200 tisíc a během čtyř let jich očekává více než půl milionu. Počet uživatelů přitom nebude důležitý jen při hodnocení úspěšnosti aplikace. Může ovlivnit také výslednou cenu, protože právě na počet uživatelů město odkazuje jako na jeden z důvodů pro další možné náklady.

Aplikaci vytvoří a první čtyři roky bude mít na starost společnost Futured. V ceně je kromě samotného vývoje také technická podpora, údržba a další rozšiřování aplikace.

„Největší část nákladů je vyhrazena na další rozvoj aplikace po jejím spuštění, tedy na nové funkce, integrace a úpravy podle potřeb uživatelů i města,“ uvedl zakladatel a ředitel společnosti Futured Lukáš Strnadel.

Ani 49,3 milionu ale nemusí být konečný účet. Další náklady mohou podle radního Aberla vzniknout například s rostoucím počtem uživatelů nebo v případě, že si město objedná další služby a rozvoj nad rámec smlouvy. Nejde podle něj o výdaje, které by Brno muselo automaticky zaplatit.

Jednou z největších výzev bude podle ředitele společnosti Futured napojit do aplikace velké množství dat z různých systémů. Dalším úkolem pak podle něj bude všechny funkce uspořádat tak, aby výsledná aplikace zůstala pro uživatele přehledná.

„Nejde o jednorázově vytvořenou aplikaci, ale o digitální produkt, který se bude průběžně měnit podle potřeb města a jeho obyvatel,“ dodal Strnadel.

Podle IT odborníka Václava Svátka právě napojování starších systémů často podobné projekty komplikuje. Některé systémy totiž nemusejí být připraveny na spolupráci s moderní aplikací, pracují rozdílně s daty nebo mají jinou úroveň zabezpečení.

To se může projevit také na ceně. „Právě tyto nutné integrační práce obvykle rozpočet masivně navyšují,“ uvedl Svátek.

Jestli je 49,3 milionu korun za brněnský projekt hodně, nebo málo, nelze podle Svátka bez podrobné technické dokumentace jednoduše posoudit. Za téměř 50 milionů by ale podle něj Brno rozhodně nemělo získat jen vizuálně povedenou mobilní a webovou aplikaci.

„Systém v této hodnotě musí zahrnovat špičkovou IT architekturu, automatické škálování výkonu pro bezproblémové zvládání zátěžových špiček a pokročilé zabezpečení, včetně robustní správy identit,“ uvedl. Právě nedostatečný výkon nebo špatná optimalizace podle něj mohou vést k problémům či kolapsům systému po spuštění.

Do výsledných nákladů je navíc potřeba započítat i další fungování systému. „Je naprostým standardem, že dlouhodobý provoz, údržba, záplatování bezpečnostních děr a další rozvoj stojí v horizontu let více peněz než samotný úvodní vývoj,“ dodal Svátek.

Městské aplikace nejsou v Česku novinkou, jejich cenu ale s připravovaným brněnským projektem nelze jednoduše srovnávat. Liší se rozsahem, způsobem provozu i tím, kdo za nimi stojí.

Praha za pravidelný provoz a podporu aplikace Moje Praha platí přibližně 978 tisíc korun bez DPH ročně. „Další rozvoj aplikace nemá stanovený pevný roční rozpočet a probíhá na základě konkrétních objednávek podle aktuálních potřeb,“ uvedla mluvčí městské společnosti Operátor ICT Eliška Radinová.

Rozdíl je také v počtu uživatelů. Operátor ICT nyní eviduje 6 713 instalací na zařízeních s Androidem, u systému iOS pak za roky 2025 a 2026 celkem 4 875 stažení. Brno naproti tomu očekává v horizontu čtyř let přes půl milionu aktivních uživatelů.

Praha navíc pracuje s několika digitálními platformami současně a do budoucna řeší především jejich vzájemné propojení. „Cílem je, aby jednotlivé digitální služby města fungovaly jako jeden propojený ekosystém a aby se odstranily zbytečné duplicity,“ popsala Radinová.

Brno při přípravě zakázky přímé cenové srovnání s Prahou či dalšími městy neprovedlo. „Takové porovnání by muselo zohlednit rozdílný rozsah funkcí, včetně uživatelské přívětivosti, integrací, provozu a možností dalšího rozvoje,“ vysvětlil radní pro IT Tomáš Aberl.

Svou aplikaci má také Ostrava. Tamní Moje Ostrava však není projektem magistrátu, ale soukromého provozovatele Michala Šlachty. Do jejího vzniku a rozvoje podle svých slov investoval přibližně 750 tisíc korun. „Vytvořil jsem aplikaci pro Ostraváky a snažím se kolem ní tvořit komunitu. Je zaměřená spíš na život ve městě a lifestyle,“ popsal Šlachta. Jako příklad uvedl soutěže o vstupenky na kulturní akce, návštěvy restaurací nebo poukazy, do kterých se podle něj běžně zapojují dva až tři tisíce lidí.