Článek
Největší bytová dřevostavba v Česku dosáhla milníku dokončení hrubé stavby. Jde o rezidenční projekt Dřevák v pražských Radlicích, který buduje Skanska a bude v něm k dispozici celkem 76 bytů. Už dosavadní postup ukázal, že tento typ konstrukce nabízí menší dopad na životní prostředí a vyžaduje méně pracovní síly.
Pro Čechy se přitom nejedná o úplnou novinku. První moderní vícepodlažní rezidenční dřevostavba byl projekt Timber Praha v Řeporyjích, který dokončil UBM Development na podzim roku 2024. Ten nabídnul 62 bytů ve čtyřech oddělených domech až o čtyřech patrech.
A letos dokončil další čtyři bytové dřevostavby o třech podlažích a v součtu 47 bytech také developer Dřevo-House v Letohradě na Pardubicku, který tam už v létě 2023 zkolaudoval sedm rodinných domů ze dřeva.
Co znamená dřevostavba
Dřevák, který má 76 bytů ve čtyřech podlažích, používá stejnou technologii, a to sice křížem lepené dřevo (CLT), ze kterého jsou stěny a stropy v nadzemní části. Suterén je monolitický, takže oba stavební přístupy a jejich nároky ve stejných podmínkách bylo možné srovnat.
Skanska uvádí, že použití dřeva snižuje při výrobě materiálů a pak i stavbě dopad na globální oteplování o 48 procent, než jak by to bylo u železobetonu. A v rámci celého životního cyklu, takže i po započtení energetického provozu domu a jeho demolice, se tato hodnota GWP dostává až na 11 procent.
Použité dřevo je podle Skansky z lesů na Vysočině, kde lesníci za každý vytěžený strom vysazují jeden až tři nové. A zpracoval jej tamní závod Stora Enso, který na stavbu Dřeváku dodal 1 700 m3 CLT panelů ve 36 nákladních vozech.
„V porovnání s betonem znamenala lehkost dřevěných konstrukcí až pětinásobně menší dopravní zatížení pro městskou část a okolí stavby,“ dodává manažer podniku Stora Enso Tomáš Hýrek.
Dřevák se přitom stavěl tempem zhruba jednoho patra za měsíc, takže jako sousední monolitické domy. Rychlost ale podle Skansky odpovídá vysoké konstrukční náročnosti a precizní montáži dřevostavby. Rozdíl přišel až v organizaci práce a nárocích na lidské zdroje přímo na staveništi.
„Většina konstrukčních prvků vznikla s milimetrovou přesností ve výrobních závodech, takže nám na samotnou montáž nosné konstrukce stačil zhruba o 30 procent menší tým lidí než u klasického železobetonu. Staveniště je díky tomu klidnější, čistší a práce je z pohledu bezpečnosti i ochrany zdraví lépe koordinovatelná,“ uvádí Pavel Tomek, projektový manažer Skanska Residential.
Kromě stěnových a stropních CLT panelů od Stora Enso je pak ve Dřeváku také prefabrikovaná většina dřevěné rámové fasády od rožnovské firmy Taros Nova, což ušetřilo další navazující montáže na místě stavby.
„Každý prostup, spoj i detail jsme museli vyřešit v digitálním 3D modelu ještě před tím, než ve výrobní hale vytvořili první panel. Na stavbě pak šlo o čistý a suchý proces bez tisíců litrů technologické vody, která se běžně vnáší do betonových konstrukcí. To nám ušetří čas v navazujících etapách dokončování interiérů a minimalizuje riziko skrytých stavebních vad,“ uvádí Michal Georgián, projektový manažer ze Skansky.
Projekt prošel standardním povolovacím procesem a splňuje normy požární bezpečnosti i strukturální akustiky – přenosu hluku brání flexibilní materiály mezi spoji. Před poničením od vlhkosti jej chrání síť digitálních čidel od firmy Senzomatic, která nepřetržitě monitorují stav dřeva v reálném čase.
A jak se liší ceny v rezidenčních dřevostavbách a také v čase?
Timber Praha v roce 2024 v Řeporyjích nabízel dispozice od 1+kk a 39 m2 až po 4+kk a 110 m2, přičemž byty stály od 5,4 do 25,5 milionu, tedy zhruba od 135 tisíc korun za metr čtvereční.
Dřevák v roce 2026 v Radlicích nabízí dispozičně 1+kk až 3+kk od zhruba 33 po 79 metrů čtverečních, přičemž ceny se pohybují od bezmála 5,9 po téměř 14,2 milionu korun a průměrná cena za metr je 180 tisíc korun. Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze se ve druhém čtvrtletí letošního roku vyšplhala na 187 781 korun za metr čtvereční.
