Článek
Ministerstvo průmyslu poskytlo 914 milionů korun vládní agentuře CzechInvest na podporu start-upů. Peníze měly sloužit například k zakládání nových firem, jejich vstupu na zahraniční trhy nebo testování nových technologií. Ministerstvo ale u většiny projektů nesledovalo, jestli se podařilo splnit uvedené cíle, a místo skutečných dopadů sledovalo pouze počet podpořených projektů nebo se spokojilo s neúplnými údaji. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na podporu start-upů v letech 2021 až 2025. Ministerstvo si je vědomo některých dílčích nedostatků z minulého období v nastavení podpory, sdělil ČTK jeho mluvčí Tadeáš Provazník.
V roce 2021 byl ministrem průmyslu Karel Havlíček (ANO), kterého po tehdejších volbách vystřídal nynější eurokomisař Jozef Síkela a poté poslanec Lukáš Vlček (oba STAN).
„Ministerstvo průmyslu a obchodu si je vědomo některých dílčích nedostatků, které provázely nastavení podpory start-upů v období minulé vlády, proto ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po jmenování vlády ustanovil zmocněnce ministra pro start-upy a zahájil práce na startupovém zákonu,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva. Zákon představila vláda na konci srpna. Investorům umožní si ze základu daně odečíst až pět milionů korun a má přinést hlavně jasnou definici start-upů. Podle mluvčího také umožní přesněji zacílit navazující podporu a pobídky namísto plošného rozdělování veřejných peněz.
Peníze na podporu směřovaly jak ze státního rozpočtu, tak z evropských zdrojů. Šlo o Národní plán obnovy a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V případě podpory z Národního plánu obnovy za 276 milionů korun sledovalo ministerstvo podle zjištění NKÚ pouze počet podpořených subjektů. NKÚ uvádí, že jde o ukazatel, který o účincích podpory nic nevypovídá a neříká, zda podpora vedla k rozvoji podnikání nebo úspěšné zahraniční expanzi.
„Ministerstvo u těchto projektů nenastavilo ukazatele, které by umožnily vyhodnotit skutečné přínosy podpory. NKÚ upozorňuje, že bez následného monitoringu nebude možné průkazně ověřit hospodárnost, efektivnost ani účelnost vynaložených prostředků,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.
V případě projektu Podpora startupů byl sice systém sledování dopadů podpory nastaven, ale vycházel z údajů od méně než poloviny podpořených startupů, zjistil NKÚ. „Přínosy podpory prezentované agenturou CzechInvest jsou proto podle NKÚ zkreslené a uváděné údaje nemohou být považovány za plně průkazné,“ uvedli kontroloři. Z operačního programu podnikání a inovace získal tento projekt 195 milionů korun.
NKÚ také zjistil, že CzechInvest po příjemcích peněz nevymáhal důsledně poskytování povinných dat, i když měl k dispozici sankce. „Část startupů své povinnosti neplnila, aniž by to pro ně mělo jakékoliv důsledky,“ konstatuje zpráva. Ministerstvo následně schvalovalo neúplné souhrnné zprávy zpracované CzechInvestem a nepožadovalo doplnění chybějících údajů.
Jediným kontrolovaným projektem, u kterého ministerstvo sleduje přínosy, je projekt Technologická inkubace. Do konce roku 2025 získal 443 milionů korun ze státního rozpočtu. CzechInvest podle zjištění kontrolorů dlouhodobě zajišťoval klíčové činnosti projektu převážně prostřednictvím zaměstnanců agentury práce, kteří tak nahrazovali standardní pracovní poměr stálých zaměstnanců CzechInvestu. Tím se projekt dodatečně prodražil o 21 milionů korun.
„NKÚ tyto výdaje vyhodnotil jako nehospodárné. Navíc využívání zaměstnanců přidělených agenturou práce vykazovalo podle NKÚ znaky dlouhodobého nahrazování pracovního poměru agenturní formou a obcházení pravidel odměňování ve veřejné správě,“ stojí ve zprávě.
