Bankovní daň hypotéky nezlevní. Naopak, říká šéf Monety

Objem hypoték míří k rekordu a k rekordu míří i úroková míra. Tomáš Spurný, šéf Moneta Bank, očekává, že na konci roku se může úrok vyšplhat až na 6,5 procenta. To by bylo nejvíce za 20 let.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou na vině banky. „Banky dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba ČNB neroste. Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapen, když praskne. Byla by škoda znovu otevírat debaty, které jsme už považovali za uzavřené,“ napsala na síť X.

Rozjíždí se tak nanovo debata o sektorové dani? Podle Spurného je to ve hře. „Už nedávné zdanění rafinerií bylo prvním supem, který si sedl na strom daňové zátěže, a ta diskuse tady bude, nejenom z hlediska sektorové daně vůči bankám. Je to škoda, neboť současná vláda a zejména hnutí ANO a pan premiér šli do voleb s tím, že zvyšovat daně nebudou,“ říká Spurný. Dodává, ale že při pohledu na deficit státního rozpočtu je jasné, že stát bude muset učinit kroky, aby na daních vybral více.

Spurný upozorňuje, že jakákoliv bankovní daň vytvoří pro český bankovní sektor složitou situaci. Mateřské bankovní skupiny začnou tuzemským bankám, které nebudou dostatečně vydělávat, omezovat přístup ke kapitálu. „To znamená, že se ten kapitál může přelít do zemí, jako je třeba Maďarsko či Polsko. Bude méně úvěrů, přístup k financování bude menší a ceny úvěrů, ať už jde o hypotéky, nebo spotřební úvěry, se budou zvyšovat,“ dodává Spurný. „Pokud mluvíme o 20procentním snížení výkonnosti kapitálu, tak se díváme na 30 až 50 bazických bodů v cenách hypoték, aby to pro banky dávalo smysl,“ dodává.

Odmítá tvrzení, že hypotéky jsou drahé kvůli bankám. Na vině je podle něj hlavně nedostupné a drahé bydlení. Sektorová daň navíc hypotéky určitě nezlevní. „Jsou tu empirické studie ze zemí, jež sektorové daně zavedly. Všechny zcela jasně ukazují, že spíš dříve než později se ta bankovní daň přesouvá jak na spotřebitele, tak na podniky,“ říká Spurný.

Banky už daň zažily - windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků, platila v letech 2023 až 2025 a stát od šesti největších bank původně čekal přes 30 miliard korun. Jen za rok 2023 počítalo ministerstvo financí s 33 miliardami korun. Banky ale zaplatily za celou dobu jen zhruba miliardu korun. Podobný efekt očekává Spurný i teď.

„Přinese to nulu nebo minus. Pokud já dnes zacpu nějaký otvor ve státním rozpočtu, ze střednědobého a dlouhodobého hlediska vím, že když se ceny úvěrování nebo bankovních služeb zvýší, přenese se to do české ekonomiky, a to samozřejmě znamená minus pro ziskovost českého průmyslu. Z krátkodobého hlediska to určitě funguje, ale není to nejšťastnější cesta. I z hlediska rafinérství to povede asi k tomu, že Orlen je mezinárodní skupina, která má jiné příležitosti, kde investovat,“ dodává Spurný a připomíná, že Česko rozhodně není ostrov, kam všichni chtějí jít.

Na případné uvalení daně se Moneta nijak nechystá. „Na to se ale ani nejde přichystat. Buď to přijde, nebo ne,“ říká Spurný. První efekt podle něj bude snížení hodnoty bank kótovaných na burze. „Druhý efekt je ten, že pokud snížíte výkonnost banky z hlediska návratnosti na kapitálu, bankovní sektor bude korigovat cenotvorbu. To přijde relativně rychle,“ dodává Spurný. Upozorňuje navíc, že Alena Schillerová nebere v potaz úrokové swapy - tedy sazby, za které si banka kupuje peníze do budoucna. „To má naprosto jiné chování než ta krátkodobá sazba. Ta krátkodobá sazba je naprosto irelevantní, protože já peníze neprodávám na jeden rok,“ vysvětluje Spurný.

Ceny hypoték jdou ale nahoru nepřetržitě již půl roku a průměrná nabídková sazba se v říjnu začala přibližovat šesti procentům. V tuto chvíli považuje Tomáš Spurný za „dobrý“ úrok u hypotéky šest procent. Varuje ale, že sazby půjdou do konce roku ještě výš, až na šest a půl procenta. Jen pro srovnání – v posledních letech nejvyšší úroky zaznamenalo Česko v únoru roku 2023. Tehdy dosáhla průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu hodnoty 6,37 procenta - nejvíc za dvacetiletou historii měření.

Vývoj sazeb v nejbližších měsících podle Spurného závisí zejména na externích faktorech – vývoji sazeb amerického Fedu a chování Evropské centrální banky.

„Pamatuji se, že jsem před dvěma lety říkal, že vidím sazby mezi čtyřmi a pěti procenty. V té době nebylo jasné, že bude tak intenzivní globální napětí. Jeden konflikt je na Ukrajině, druhý na Středním východě, to tlačí na vládu Spojených států, aby utrácela čím dál víc peněz. Dnes jsou sazby na třicetiletých amerických dluhopisech relativně vysoko nad pěti procenty. To se samozřejmě promítá do Evropy,“ popisuje Spurný.

Pravděpodobnost, že sazby porostou dále, odhaduje na více než padesát procent. Tomu, že by šly dolů, nevěří vůbec.

Objem hypoték ale podle něj letos dosáhne na rekord. Dosud byl z tohoto pohledu neúspěšnější rok 2021, kdy banky poskytly hypotéky ve výši 379 miliard korun. Toto číslo je už teď téměř překonané.

„Podle čísel, která mám k dispozici, byl ke konci srpna objem nových hypoték 369 miliard korun. O 44 procent více než o rok dřív,“ dodává Spurný. „Bude to rekordní rok, ať už se děje cokoliv. Doba, kdy domácnosti vyčkávaly, že sazby půjdou dolů, je ale pryč. Dnes je ta situace obrácená a je tady obava, že sazby půjdou výš,“ dodává Spurný.

A rostou i ceny nemovitostí - průměrná výše hypotéky se z 2,5 milionu korun před pěti lety vyšplhala na čtyři miliony korun. „Ta delta u hypoték je za tu dobu zhruba 60 procent. Když se ale podíváme na růst platů, tak za stejnou dobu byl nominální růst zhruba osm procent. Je tak zjevné, že platová situace není schopna dohnat cenu nemovitostí,“ říká Spurný.

Změnil se tak i průměrný žadatel a na hypotéky je potřeba stále větší příjem. „Navíc vidíme, že už neplatí zlaté pravidlo, že by výdaje na bydlení neměly překročit 30 procent. Dnes vidíme, že ta hypotéka je stresující a pro daný rozpočet je to 40, a dovolím si tvrdit, až 60 procent příjmů. To je na hranici únosnosti,“ dodává Spurný.