Článek
Čtvrtý kvartál letošního roku začal na dluhopisových trzích pěkně zostra, když se státům prudce zdražilo financování napříč planetou kvůli rostoucím výnosům. Naopak ceny dluhopisů klesly. Důvodem jsou zejména obavy z přicházející inflační vlny kvůli zdražování energií, kovů, ale například i obilí.
Znepokojivý je zejména vývoj na americkém trhu se státními bondy, protože vede ke zvýšení nákladů na půjčení peněz, což může mít dalekosáhlé dopady. Výnos u desetiletého amerického státního dluhopisu prudce vyletěl minulý týden až na 5,35 %, což je nejvíce od dubna 2002 a nachází se tedy na 24letém maximu.
Klíčová sazba pro celý svět
Výnos u zmíněných bondů není přitom důležitý jen pro USA, protože určuje výši sazby, za kterou jsou investoři ochotni půjčit státu své peníze. „Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu je nejdůležitější číslo na finančních trzích,“ upozorňuje Martin Burda, předseda představenstva investiční společnosti Sirius.
Americké státní obligace jsou totiž považovány za bezrizikové. Jejich výnosy proto ovlivňují stanovení cen i dalších finančních instrumentů, firem i realit ve světě. „S americkými desetiletými státními dluhopisy se porovnávají všechny další dluhové instrumenty,“ říká Michal Stupavský, hlavní investiční stratég skupiny Conseq. Za posledních šest měsíců se přitom financování USA prodražilo o téměř jeden procentní bod. Strmý nárůst výnosů začal koncem srpna.
Nejsou to však jen Spojené státy americké, které trápí zdražování peněz. Francie financuje svůj desetiletý dluh za 4,83 %, což je nejvíce od roku 2022. „Má to sice původ v USA, ale přidala se k tomu politická krize,“ komentuje vývoj na francouzských dluhopisech investiční stratég Tomáš Pfeiler.
Také Japonsko si v jednu chvíli půjčovalo za více než 3 %, což je nejvíce za tři dekády.
Podobný vývoj je však u celé řady dalších států a výjimkou není ani Česko, kde se výnos dostal na nejvyšší úroveň od začátku října 2022, kde byl (ovšem jen krátce) vyšší. Předtím byly delší dobu vyšší před sedmnácti lety.
„Sazby na deset a více let se nyní pohybují u nás i ve světě na úrovních, kde nebyly několik dekád,“ shrnuje Marek Ševčík, portfolio manažer J&T Investiční společnosti.
Dražší hypotéky
Vyšší výnosy u státních dluhopisů se pak promítají i do ceny peněz na mezibankovním trhu. Konkrétně banky si na trhu půjčují v posledních týdnech mezi sebou peníze na tři roky za sazbu okolo 4,9 %.
Od této ceny peněz se pak odvíjí rovněž i to, kolik bude stát hypotéka, ale i další úvěry. A na tržní vývoj proto již zareagovaly banky, které v říjnu podle Swiss Life Hypoindex nabízely hypoteční úvěry za 5,79 %, což je nejvíce za více než dva roky.
„V současnosti to odpovídá reálné ceně hypoték,“ líčí posun za poslední měsíc Jiří Vagner ze společnosti Next finanční, který radí klientům s vyřízením hypoték. Podle něj už banky slevy moc nedávají.
Na drahé hypotéky si tak budou muset domácnosti na nějaký čas zvyknout. „Banka teď může za více než 5 % půjčovat USA nebo České republice, kde je riziko nesplacení minimální. Proč by půjčovala levněji domácnostem na bydlení. Současný vývoj ukazuje na další růst hypotečních sazeb,“ dodává hlavní ekonom společnosti XTB Pavel Peterka.
Přestože by tedy ministryně financí Alena Schillerová ráda dotlačila banky ke snižování ceny hypoték kvůli nereálným předvolebním slibům ANO, že zařídí levné úvěry na bydlení, tak skutečnost bude výrazně chmurnější. „Není jediný důvod, proč by sazby u hypoték měly jít dolů,“ doplňuje Vagner.
Kromě úvěrů pro domácnosti však zdražují i půjčky firmám a investorům, což zase ovlivní ceny celé řady aktiv. „Největší efekt bude mít růst výnosů na hodnotu dlouhodobých aktiv, jako jsou investice private equity (fondy soukromého kapitálu investující do firem – pozn. red.), realit a start-upů,“ komentuje dopad Burda.
Ostatně realitní společnosti už tlak finančních trhů pociťují, když jim rostou výnosy z jejich dluhopisů a mají i potíže s upsáním emisí bondů. „Pro kapitálově náročné sektory (například realitní sektor) to samozřejmě pozitivní zpráva být nemůže. Ceny akcií velkých evropských realitních firem se nyní obchodují o desítky procent níže než před rokem,“ popisuje Ševčík. Příkladem jsou akcie realitní společnosti Vonovia, které se propadly na nejnižší úroveň od roku 2023. Za posledních dvanáct měsíců se hodnota společnosti snížila o téměř 40 %.
Na nižší cenovky se však musí připravit rovněž majitelé firem, kteří je nyní budou chtít prodat. „Vyšší sazby zvyšují požadovanou návratnost investorů, a tím snižují valuaci společností,“ říká Petr Dědeček, partner poradenské firmy Deloitte Advisory.
Nepříznivý dopad na cenu společností očekává rovněž partner poradenské společnosti KPMG Igor Mesenský. „Vyšší sazby určitě kupující promítají do svých akvizičních modelů. Výsledkem jsou nižší EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy) násobky u realizovaných transakcí,“ popisuje. Výsledkem je nižší nabídnutá cena za prodávanou společnost.
Vedle ceny se ovšem dražší úvěry propíší i do celého trhu fúzí a akvizic. „Jakmile roste cena dluhu, stávají se akvizice obtížněji financovatelné a podíl dluhu na financování mírně klesá. Aktivita se obvykle na trhu utlumuje a na transakce je tedy třeba více vlastních zdrojů,“ dodává Dědeček s tím, že výrazně jsou ovlivněny zejména investice fondů soukromého kapitálu, které využívají na nákup společnosti velký podíl dluhu.
Pokud se naplní obavy trhu z inflace, která táhne výnosy u státních dluhopisů nahoru, tak budou mít problém rovněž další třídy aktiv, kromě zmíněných realit, fondů soukromého kapitálu či bondů. Podle studie „Nejlepší strategie do inflačních časů“ expertů z investiční skupiny Man Group a Duke University je totiž „neočekávaná inflace špatnou zprávou pro tradiční aktiva, jako jsou dluhopisy a akcie.“
Během inflačních vln v USA od roku 1926 byl reálný výnos u akcií (očištěný o inflaci) ve výši minus sedm procent.
Inflace drtí akcie i dluhopisy
Ostatně ani během vysoké inflace v roce 2022 akcie ani reality včetně bytů neporazily inflaci. Ta byla před čtyřmi lety 15,1 %, což bylo nejvíce od začátku 90. let.
Za vyššími výnosy u státních dluhopisů nejsou však jen rostoucí ceny v obchodech. „Rostou nejen kvůli inflaci, ale investoři berou do úvahy i obrovské státní deficity,“ upozorňuje Stupavský. Rostoucí zadlužení států už se stává pro investory rizikem, za které si nechají zaplatit.
Peníze zdražuje rovněž novinka, kterou je vstup obrovských technologických firem – takzvaných hyperscalers - na dluhopisový trh. „Microsoft, Alphabet, Meta, Amazon či Oracle vydávají bondy za stovky miliard dolarů. Konkurují si tak s americkými státními dluhopisy,“ komentuje Stupavský. Dluhopisy firem tak dál šponují výnosy u státních obligací.
Z prodejů dluhopisů pak technologičtí giganti financují výstavbu datových center pro umělou inteligenci. Obří finanční potřeby přitom dál pokračují. Výnosům tak v posledních dnech pomohla i snaha společnosti SpaceX Elona Muska, který se stal na chvíli prvním dolarovým bilionářem na světě, o získání kapitálu ve výši 40 miliard dolarů na nákup čipů společnosti Nvidia.
Stejně jako před čtyřmi lety způsobují aktuální růst cen zboží a služeb drahé energie, k nimž se nyní přidávají rostoucí ceny zemědělských plodin. Důvodem jsou válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině a vlna veder v USA a Evropě.
Energetický šok
Cena barelu ropy Brent se tak v minulých dnech opět dostala nad sto dolarů za barel a zdražuje rovněž cena zemního plynu, což určuje cenu elektřiny v Evropě. Jedna megawatthodina plynu s dodáním na příští měsíc se prodává za cenu okolo 78 eur, přičemž před rokem to bylo necelých 32 eur.
Za růstem cen ropy a zemního plynu stojí válka na Blízkém východě, kdy proti sobě stojí USA a Izrael proti Íránu. Přibrzdily se totiž dodávky těchto surovin přes Hormuzský průliv, kterým za běžných okolností proudí přibližně pětina světových dodávek ropy. To táhne nahoru i ceny nafty a benzinu napříč planetou. Pohonné hmoty ale zdražují i z dalších důvodů. Ukrajinské útoky na ruské rafinérie totiž změnily poměry na světovém trhu, protože z Ruska se stal importér paliv.
Sklizně obilí pak poškodila zmíněná vlna veder. V USA se proto očekává nejhorší sklizeň od roku 1970 kvůli suchu v oblasti Velkých planin, což je hlavní obilnářská oblast severoamerického kontinentu. Obavy panují rovněž z dopadu meteorologického jevu El Niño, který může dále poškodit zemědělství zejména v tropickém pásu.
Čím déle budou energie dražší, tím více se to propíše do cen v celé ekonomice. Centrální banky by pak musely ještě dál zvyšovat své sazby, což by tlačilo výnosy státních dluhopisů dál nahoru. Domácnostem se tak opět mohou zvýšit jejich životní náklady a firmám prodražit provoz.
