Radši větší byt v Kladně než malý v Praze. Drahota žene zájemce do regionů

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.

Nabídka nových bytů v Praze je sice na desetiletém maximu, přesto nestačí pokrývat poptávku. Bytový deficit v metropoli míří ke sto tisícům bytů. Do hlavního města navíc stále přicházejí noví obyvatelé. Podle odhadů by jich v příštích deseti letech mohlo přibýt až 300 tisíc.

Tempo výstavby tak podle Jana Hrubého, generálního ředitele realitní kanceláře Remax, nestačí pokrýt rostoucí poptávku. Část lidí proto hledá vlastní bydlení v okolních městech a v dalších regionech.

Podle Hrubého sice nelze jednoznačně říct, kam se ti, kteří si nemohou dovolit bydlení v Praze, stěhují. Několik měst ale podle něj prochází boomem, protože mají kvalitní infrastrukturu a relativně krátkou dojezdovou vzdálenost od Prahy nebo na MHD.

„Na základě našich interních dat můžu jmenovat Brandýs nad Labem, Kolín, Benešov nebo Kladno. Lidé, kteří stojí před rozhodnutím pořídit si nemovitost, velmi často nahlížejí na to, kolik je měsíčně ta nová nemovitost bude stát a co za to dostanou,“ vysvětluje.

Lidé podle něj sledují například to, jak dlouho budou trávit čas v práci, jakou infrastrukturu budou mít ve městě, kde budou bydlet, jaká tam bude kvalita služeb, co místo může nabídnout jim a jejich rodině nebo dětem.

Hranice toho, jak daleko jsou lidé ochotni se přestěhovat, se podle Hrubého posouvá společně se zlepšováním dopravní infrastruktury.

„Časy přesunu v rámci některých směrů a lokalit se krátí. A tam lze říci, že lidé zvažují buď právě tu dobu dojezdu, anebo řeší kvalitu, velikost bydlení. Někdo raději pořídí byt o velikosti 3+kk, který je 45 minut od Prahy, někdo si raději vezme byt 2+kk, který je 15 minut od Prahy. Takže je to hodně individuální,“ vysvětluje s tím, že se lidé často musí spokojit s menším bydlením, které je cenově dostupnější.

Dostupnost bydlení se podle analýzy Remaxu meziročně zhoršila napříč všemi kraji. A to i v regionech, které byly dříve považovány obecně za levné. Částečně za tím může stát právě i přesun poptávky. Největší meziroční propad v dostupnosti bydlení zaznamenalo Ústecko, kde se dostupnost propadla o 22 procent. Zdražuje se ale i na Karlovarsku nebo na Královéhradecku.

Analýza měří dostupnost bydlení pomocí poměru průměrné hrubé měsíční mzdy v daném kraji k průměrné ceně jednoho metru čtverečního staršího bytu. Čím vyšší je tento poměr, tím větší část metru čtverečního bytu si lze teoreticky pořídit za jednu průměrnou měsíční mzdu.

Za průměrný měsíční příjem si lidé na Ústecku v prvním pololetí letošního roku pořídili 1,02 metru čtverečních. Oproti Praze je ale rozdíl stále obrovský - v metropoli si totiž lidé za průměrnou mzdu pořídí pouhých 0,45 metru čtverečních.

Za situací na Ústecku podle Hrubého stojí dva faktory. Jednak je to zájem těch, kteří nedosáhnou cenově na Prahu, zároveň se zde ale po nemovitostech poohlížejí investoři.

„Lidé, kteří historicky byli koncentrováni v Praze a okolí, tak hledají jiné alternativy. Je tam zvýšená poptávka od lidí, kteří přehodnotili svou situaci a došli k závěru, že si umí představit svůj život v jiném městě, které je sice menší, ale kvalitativně má podobnou infrastrukturu jako třeba Praha. A pak jsou tady investoři, protože konkrétně Ústí nad Labem zaznamenalo velkou poptávku ze strany investorů,“ vysvětluje.

Rozjíždí se zde podle něj řada nových developerských projektů a renovují se stávající nemovitosti. Přestože zde dostupnost bydlení zaznamenala nejvýraznější meziroční propad, cenová hladina zůstává výrazně nižší než v Praze.

„Je to tam také hodně o tom, jak vychází investorům ten poměr investovaných peněz versus plánovaný nájem, návratnost a podobně. A tam samozřejmě ty levnější lokality jsou velmi zajímavé,“ dodává.

Města s dobrou infrastrukturou podle něj sice budou dál přitahovat zájemce a ceny nemovitostí v nich mohou růst, žádné z nich ale cenově Prahu nedožene - a to kvůli koncentraci ekonomické síly, pracovních příležitostí a zahraničních firem. Přesto si dokáže představit, že by se z Ústí do budoucna mohlo stát místo, odkud lidé dojíždějí do Prahy za prací zcela běžně.