Macinka Finsko nepodpořil. Chtělo zarazit cesty Rusů do EU

Do Černínského paláce dorazil tento týden apel finské ministryně zahraničí Eliny Valtonen. V dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici, žádá podporu Česka k novému návrhu, který má zásadně omezit vstup Rusů na území celé Evropské unie.

„Školy, nemocnice a domovy zůstávají pod útokem. Ruské sabotáže a další hybridní operace ohrožují Evropskou unii. Kreml posuzuje naši odhodlanost podle našich činů. Tam, kde narazí na váhání, tlačí dál. Musíme zvýšit cenu, kterou platí za svou nezákonnou válku, a součástí této reakce musí být i vízová politika Evropy,“ napsala do Prahy Valtonen, která mimo jiné navrhuje neudělovat víza pro cesty, které nejsou nezbytné, a to včetně turistických.

Stejně jako na Prahu apelovala i na další státy EU. Od Česka se však Finsko, které se dlouhodobě připravuje na hrozbu možného vpádu ruské armády, podpory nedočkalo. Podle zjištění Seznam Zpráv to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) neschválil.

A to přesto, že to podle interní komunikace ministerstva, s níž se Seznam Zprávy seznámily, podpořili vrcholní experti resortu - mimo jiné vrchní ředitel sekce právní Jiří Šlais, vedoucí kanceláře vrchního ředitele evropské sekce Čeněk Hajný nebo ředitel odboru států západní Evropy Jan Buben.

Mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő na přímý dotaz, zda se Česko k finskému návrhu připojilo, nejprve odpověděl vyhýbavě. „ČR dlouhodobě uplatňuje výrazná omezení při vydávání víz ruským občanům. V tomto ohledu se naše praxe shoduje s cílem zmíněné iniciativy,“ reagoval Čörgő, aniž by přímo řekl, zda tedy Česko podpořilo přijmout finské opatření i na úrovni celé EU.

Do středy, kdy Finové žádali ostatní země o stanovisko, Česko podporu neodeslalo. To reportérům nakonec potvrdil přímo ministr zahraničí Macinka. S argumentací, která se pohybuje v kruhu: prý byla malá podpora u ostatních zemí.

„My to už uplatňujeme a při pohledu na velmi vysoký počet zemí EU, které se k finské iniciativě nepřipojily, je jasné, že žádné celoevropské řešení se nekoná. Proto zůstáváme u národní úpravy,“ odepsal na dotaz Seznam Zpráv ministr.

„Realita je realita. Jsou země, které to nechtějí, a je jich většina,“ dodal.

Jak přesně však finský návrh dopadl, dosud veřejně jasné není.

Petr Macinka šel tímto rozhodnutím proti expertnímu aparátu vlastního resortu.

Ten upozorňuje na to, že Česko dlouhodobě hrozbu pohybu Rusů po Schengenském prostoru tematizuje, a pokud se nepřipojí, bude jeho zahraniční politika působit chaoticky. A že v tom případě také klesne šance vytvořit diplomatický tlak na váhavější země.

„Vzhledem k tomu, že v této oblasti jsme jedni z nejstriktnějších, většinu navrhovaných opatření dávno aplikujeme a v apelu na liknavější země jsme velmi vokální, bylo by zcela přirozené, kdybychom Finsko podpořili a k prohlášení se připojili,“ napsal v interním stanovisku například ředitel odboru států západní Evropy Jan Buben.

„Obsah dopisu ministryně zahraničních věcí Finska je plném v souladu s českými pozicemi a doporučujeme se k iniciativě připojit,“ dodal také vedoucí kanceláře vrchního ředitele evropské sekce Čeněk Hajný.

„Tato tematika je dlouhodobě součástí našich vystoupení na přípravných výborech i na Radách, takže bude pro partnery velmi srozumitelné, když se připojíme,“ přidal svůj postoj zástupce stálého představitele ČR při EU Petr Svačina.

Macinka své rozhodnutí obhajuje i tím, že dříve podobné snahy Česko podpořilo, a ani tak nebyly úspěšné.

„Před přibližně čtvrtrokem proběhla podobná iniciativa Estonska atd., pro kterou si její autoři dokázali najít významně silnější podporu, včetně České republiky. Dopis ve velmi podobném duchu, jako je nyní ten finský, jsem podepsal společně s ministrem vnitra Metnarem. ČR se tedy už k podobné iniciativě připojila 3. června,“ argumentuje Macinka.

Od té doby se ale situace v Evropě zásadně změnila. Vůle dosud váhajících zemí proti ruským „turistům“ zakročit, tak může být nyní větší.

V září například v dosud bezprecedentním prohlášení německá vláda Rusko obvinila z hybridního útoku a oznámila sérii odvetných operací. Zaměstnanec letiště v Lipsku totiž objevil 4. srpna dron, který ležel poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu a tragédii zabránila nejspíše jen vadná rozbuška.

V Bruselu v posledních týdnech top diplomati evropské sedmadvacítky diskutují riziko, že podobných akcí ze strany Ruska bude přibývat a že při tom mohou umírat Evropani.

Evropská unie dosud ročně vydává Rusům téměř půl milionu turistických víz. Na špici jsou v tom Itálie či Španělsko.

To vše za situace, kdy západní tajné služby varují, že Rusové uvnitř hranic EU mohou posloužit k dalším hybridním operacím, přičemž jejich pohyb mezi jednotlivými zeměmi EU je pro bezpečnostní složky prakticky nemožné kontrolovat.

Seznam Zprávy nedávno odhalily operaci ruského propagandistického centra Rybar, které jen na sociální síti Telegram sleduje na 1,5 milionu Rusů a jeho šéf je v EU sankcionovaný. Materiál pro propagandu přesto v EU sbíraly štáby ruských „novinářů“, kteří se po území Evropské unie volně pohybují.

Dvojice propagandistů angažovaných Rybarem, kteří padli do pasti Seznam Zpráv, do Česka dorazila z Německa. A ač je česká policie ze země vyprovodila, bez potíží se vrátili do Berlína.

Před hybridními útoky ze strany Ruska před týdnem na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně varoval i ředitel české kontrarozvědky BIS Michal Koudelka.

„Zhoršující se trend je zde evidentní, na počátku byli takzvaní telegramoví agenti podpalující skladiště či prostě jen způsobující požáry s cílem rozsévat strach a nervozitu. S tím máme i my zkušenost, vzpomeňme na kolumbijského občana, který se pokusil před časem podpálit garáže Pražského dopravního podniku na Klíčově,“ uvedl Koudelka.

„Následně přišly zápalné balíčky ve skladech a na palubách letadel přepravních společností a nyní, tak jak se to stalo nedávno v Lipsku, čelíme dronům s výbušninou útočícím na konkrétní letadla nebo jiné cíle. Ty ale už neovládají primitivní telegramoví agenti, to už musí být vycvičení útočníci s jasnými cíli a plány. A co bude dál se můžeme jen domnívat,“ dodal šéf tajné služby.