Pobočku v Rusku jsme prodali, tvrdí firma. Součástky do ní proudily dál

Česká firma Hestego svou pobočku ООО Гестего (ООО Gestego) v ruském Uljanovsku otevírala velkolepě. Závod, který vyrábí díly pro obráběcí stroje a které jsou dnes důležité pro ruskou zbrojní výrobu, v roce 2017 křtil tehdejší gubernátor Sergej Morozov. A ten si k tomu pozval tehdejšího českého ministra průmyslu Jiřího Havlíčka (ČSSD).

Sláva se odehrála tři roky poté, co Rusko obsadilo ukrajinský Krym. Vedení české společnosti v rozhovorech říkalo, že ruský trh je pro firmu jedním z největších.

Dnes už se k ruskému závodu nehlásí a na webu firmy Hestego údaje o něm návštěvníci nenajdou. Mezitím totiž Rusko vedené Vladimirem Putinem napadlo zbytek Ukrajiny, politik Morozov se za podporu agrese ocitl na západních sankčních seznamech. EU se snaží uzavřít díru v sankcích, která umožňovala do Ruska dodávat techniku, i když nebyla primárně určena pro vojenské využití.

Neznamená to ale, že by se v Rusku byznys pod logem Hestega zastavil. Společnosti Gestego naopak od invaze vzrostl obrat i zisk. A minimálně do loňska z českého mateřského závodu proudily součástky a materiál do ruské továrny. Například přes prostředníka z Číny. Navíc firma Hestego do Ruska vyslala českého manažera, který řídil tamní výrobu. Plyne to z pátrání Seznam Zpráv postaveného mimo jiné na ruských celních databázích, které analyzovali experti.

Případ dokládá, že stát nedokáže od ruské invaze na Ukrajinu vymazat českou stopu v ruské zbrojní výrobě, za což ho nedávno kritizoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Gestego v Uljanovsku inzeruje spolupráci s místním technologickým centrem, které letos dekretem pro ruský stát zabral Vladimir Putin – s cílem zbavit se závislosti na západních firmách.

Předsedkyně představenstva Hestego Monika Šimánková se o ruském podnikání firmy bavit nechtěla. Jakmile slyšela dotaz reportérů Seznam Zpráv, uvedla, že vyškovská společnost už svou pobočku prodala, a okamžitě položila telefon.

Kdy a komu firmu jediný majitel Ivo Bezloja prodal, ale neupřesnila ani v písemných odpovědích, které si reportéři následně vyžádali. V ruských obchodních databázích má přitom firma stále uvedeno české vedení i vlastnictví.

„Prodej dosud nebyl v Rusku formálně schválen. Věc nebudeme komentovat do doby, než ke schválení dojde, abychom tento proces neohrozili,“ uvedla Šimánková s tím, že od okamžiku prodeje nemá o ruské pobočce podrobné informace. „Se závodem ve Vyškově nemá bývalý závod v Rusku žádnou výrobní spojitost,“ dodala šéfka představenstva Hestega.

Poslední zveřejněné výroční zprávy Hestega za roky 2022 a 2023 (tedy období po ruské invazi na Ukrajinu) mluví jinak. Hestego v nich v části o propojených osobách přiznává dodávky zboží a služeb v řádu jednotek milionů pro ruské Gestego. To na svém webu dál nabízí „evropskou kvalitu za dostupnou cenu“.

„Do Ruské federace žádné embargované zboží nedodáváme. Zboží prošlo celní kontrolou a i podle celnice žádné zboží nepodléhá sankčnímu seznamu,“ ujišťovala v písemném prohlášení ředitelka Šimánková.

Reportéři ve spolupráci s agenturou Datlab, která se věnuje mapování možného porušování sankcí, analyzovali ruské celní záznamy. A ty podle Datlabu dokládají pokračující spolupráci mezi českou a ruskou továrnou.

„Z celních záznamů plyne, že mezi oběma společnostmi Hestego (českou a ruskou) proteklo v posledních dvou letech zboží přinejmenším v hodnotě jednotek milionů korun. Nejprve probíhaly transakce napřímo, následně přes prostředníky v Turecku a Číně. Významnou část tvořilo zboží, které pravděpodobně podléhá sankcím,“ konstatoval ředitel společnosti Datlab Jiří Skuhrovec.

Ze záznamů vyčetl i to, že papírově do Ruska zboží z Vyškova dodala například čínská firma Qingdao Sunrise Mechanical & Electronic Equipment a celní hranice překročilo v Evropě – v ruském Nižním Novgorodu a Kaliningradu.

Jako další mezičlánek v některých kontraktech posloužila rovněž turecká společnost, která v celních záznamech figuruje pod názvem Dn Makine Elektronik Teknoloji Sanayi Ticaret. Příjemcem tentokrát v Rusku nebyla přímo společnost Gestego, ale jiná firma sídlící v Uljanovsku na stejné adrese.

Stejný turecký prostředník figuruje i v investigativním pátrání ruského webu Agents.media. Podle tamních novinářů sehrála roli prostředníka, přes kterého posílal do svého ruského závodu desítky tun zboží německý výrobce obráběcích strojů DMG Mori. A to dlouho poté, co oznámil, že svůj závod v Rusku uzavřel. Letos v lednu pak podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret, kterým tuto továrnu převedl na ruský stát.

Hestego je přitom významným dodavatelem teleskopických krytů právě pro obráběcí stroje DMG Mori.

„Se společností Dn Makine Elektronik jsme přerušili veškerou komunikaci, jakmile jsme zjistili, že byla zařazena na sankční seznam,“ reagovala předsedkyně představenstva na dotaz, zda Hestego tureckou společnost používá jako prostředníka pro ruské dodávky.

Mezi své partnery uvádí Gestego na vlastním webu i firmu Perm Factory Metal Centers, která je pod sankcemi USA za pomoc ruské zbrojní výrobě. Perm Factory Metal Centers se označuje za jedinou firmu na obráběcí stroje vybudovanou v novodobé historii Ruska a jako svůj cíl označuje právě „výrobu high-tech obráběcích strojů nahrazujících dovoz“.

Jak je patrné z ruských databází, Gestego s továrnou vede právní bitvu o nezaplacené miliony z minulosti.

Z databází ale není možné zjistit, zda a v jakém objemu Češi poskytli Rusům výrobní know-how. Právě po tom režim Vladimira Putina prahne nejvíce.

Patrné ale je, že výrobní továrně Gestego, která od ruské vlády získala status domácího výrobce, se daří. Po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 se dle údajů ruské obchodní databáze obrat ruského Gestega znásobil na v přepočtu zhruba 40 milionů korun a firma se rovněž překlopila do zisku.

Jako manažer ruského Gestega je v rejstříku veden Čech Rostislav Mikulka, kterého tam vyškovská firma dříve vyslala.

„Podle našich zdrojů byl k 1. červenci 2025 pan Mikulka stále oficiálně součástí managementu ruské firmy a český majetkový podíl firmy Hestego platný. Údaj nicméně pochází z ruských rejstříků a může být do jisté míry zpožděný za realitou,“ dodal Skuhrovec.

Mikulkovo jméno také figuruje na certifikátech kvality, které vyškovské Hestego získalo v době, kdy Mikulka působil v Rusku. Na listinách je Mikulka uveden jako klíčová zodpovědná osoba a „koordinátor sváření“. Dnes ale Hestego tvrdí, že neví, kde Mikulka je a co dělá.

„Pan Mikulka není zaměstnanec Hestega. Podrobnější informace nemáme,“ uvedla v odpovědích Seznam Zprávám Šimánková.

Krátce poté, co dotazy dostala, si Mikulka skryl všechny příspěvky na svém facebookovém profilu, kde dokumentoval život v Rusku. Z nich bylo patrné, že minimálně v říjnu 2023 tam ještě pobýval. V jiném příspěvku se přátelům svěřoval například s tím, že v Uljanovsku byla v noci teplota minus 37 stupňů. Na dotazy zaslané přes sociální síť Mikulka neodpověděl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že Česko patří mezi země, které do Ruska dodávají stroje nezbytné pro výrobu zbraní. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) se ale hájil, že nemá informace o tom, že by české firmy do Ruska vyvážely. Reportéry tak zajímalo, zda ministerstvo má přehled o závodu Hestego, u jehož otevření v minulosti samo bylo.

Ministerstvo průmyslu v roce 2017 Hestego v tiskové zprávě uvádělo jako příklad skvělé byznysové spolupráce mezi Českem a Ruskem. Tehdejší ministr Jiří Havlíček dokonce podepsal za Česko s dnes sankcionovaným gubernátorem Uljanovské oblasti smlouvu o spolupráci. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se předtím zasadila o to, aby se sankce uvalené ze strany EU na Rusko po invazi na Krym na české dodávky obráběcích strojů nevztahovaly.

Nyní se ale ministerstvo, pod něž spadá Licenční správa kontrolující vývozy českých firem, odpovědnosti zříká.

„V tomto případě se jedná jen o sankcionované zboží, které nepodléhá kontrole při vývozu do jiné země než do Ruska. Navíc ani v případě vývozu do Ruska toto zboží není v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, ale v gesci Finančního analytického úřadu, pod který spadá většina sankčních opatření,“ uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení. Ministerstvo tak reagovalo na údaje z celních záznamů, které mu zaslaly Seznam Zprávy.

„Vzhledem k tomu, že se nejedná o zboží kontrolované ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, nedisponujeme bližšími informacemi o tom, že by zboží končilo přes třetí země v Rusku,“ dodala.

Finanční analytický úřad ale jednotlivé případy nekomentuje.

Reportéři se ptali i exministra Havlíčka, dnes zastupitele v Čáslavi, jaký má zpětně názor na to, že už po invazi na Krym v Rusku křtil závod, který dnes pomáhá ruské zbrojní výrobě. „Já už jsem člověk mimo politiku. Nechci se k ničemu vyjadřovat,“ reagoval Havlíček s tím, že si ceremoniál v Uljanovsku nevybavuje.