Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Izraeli/
V 16 letech se Eva Grossmannová přistěhovala do Izraele, v osmnácti se vdala. Dnes je jí třiadevadesát a už přes 65 let bydlí v přízemním domku s malou zahradou v Kfar Šmarjahu severně od Tel Avivu.
Stále velmi dobře chodí a žije sama. Chovala psy, které si brala z útulků, teď má kocoura s jedním okem. Izrael vznikl v roce 1948, Eva Grossmannová přijela o rok později.
S dneškem je velmi nespokojená a ve volbách příští týden dá hlas opozičnímu bloku a jeho největší straně Jašar, kterou vede bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Gadi Eizenkot. O současném premiérovi Benjaminu Netanjahuovi nechce ani slyšet.
„To se vám zdá málo?“
„Netanjahu zničil Izrael. Tak, že bude těžké to dát zase do pořádku,“ říká znechuceně o současném premiérovi. Co jí nejvíce vadí? „Například že dopustil a nezvládl 7. říjen 2023. To se vám zdá málo?“
Dne 7. října 2023 teroristé z palestinského hnutí Hamás zaútočili na Izrael, 1200 lidí zemřelo a 251 rukojmích ozbrojenci odvlekli do Gazy. Izraelská armáda pak v odvetě velkou část Pásma Gazy srovnala se zemí, podle údajů úřadů kontrolovaných Hamásem zahynulo přes 70 tisíc Palestinců. Čísla nerozlišují mezi bojovníky a civilisty, ale jejich celkovou správnost uznává i OSN.
„Netanjahu potřebuje válčení, aby se udržel u moci. V minulosti podporoval Hamás proti palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi. Přitom nedělá nic proti tomu, když židovští osadníci útočí na Palestince na Západním břehu Jordánu. Když vidím, jak jim ničí olivy, tak to je strašné. A bohužel vláda a někteří Izraelci k tomu jen říkají, že jsou to děti, no tak co,“ říká žena rozhněvaně.
Video: Ukázka z kampaně Benjamina Netanjahua.Video: Reuters
Podle jejího názoru je pochopitelné, že Palestinci chtějí mít svůj stát, stejně jako ho chtěli mít Židé. „Nikdy si nebudeme rozumět, máme jinou mentalitu, ale nemůžeme je věčně držet. Jednou to praskne,“ předpovídá.
Volby v Izraeli 2026
Volby do Knesetu v Izraeli se uskuteční 27. října 2026. Jde o první volby od útoku 7. října 2023 a invaze do Pásma Gazy. V zemi jsou vnímány jako referendum o současném premiéru Netanjahuovi, ale jde i o změnu postojů k situaci v Palestině. Dění přímo na místě sleduje reportér v Izraeli.
Významní kandidáti: Benjamin Netanjahu • Gadi Eizenkot • Naftali Bennett
Může vás zajímat: Válka v Gaze • Kneset • Izrael • Palestina • Hamás
V posledních měsících skupiny židovských osadníků napadají Palestince, podnikají žhářské útoky a brání sklizni oliv. Minulý týden napadli americkou fotografku, která skončila v nemocnici, a také diplomaty z Francie, Belgie a Polska.
Eizenkot tvrdí, že zatočí s násilnými osadníky. Bez obalu je nazývá židovskými teroristy, na které platí jen politika železné pěsti. „To, co sledujeme, je terorismus pod záštitou izraelské vlády,“ prohlásil Eizenkot, hlavní Netanjahuův vyzyvatel.
Válku přežila v Olomouci
Na terase domku vypráví, co předcházelo jejímu odchodu do Izraele a jaké tajemství objevila po více než půl století. „Naše rodina měla v Olomouci mlýn. Můj otec utekl do Palestiny na lodi v roce 1938. Moje máma nebyla židovka, ale přijala víru, když si vzala tátu. Ale dostala radu, aby se s ním rozvedla a pak že nebude považována za židovku.“
„Já jsem se část války schovávala doma s tím, že mám nakažlivou nemoc. Občas jsem poslouchala, jak máma říká, že jí někdo radí, co dělat, jak se vyhnout problémům. Nakonec jsme válku přežili. Táta přijel zpět v roce 1948 už po únorovém puči a jeli jsme pak všichni do Izraele. Aly první roky byly těžké, to odloučení se podepsalo na vztahu táty a mámy,“ říká Eva Grossmannová.
O co jde ve volbách v Izraeli?
Izraelci v hlasování 27. října rozhodnou zejména o budoucnosti koaliční vlády Benjamina Netanjahua.
I přes kritiku části veřejnosti kvůli teroristickému útoku ze 7. října 2023, následným válkám a dřívějším korupčním skandálům průzkumy naznačují těsný souboj mezi vládou a opozicí. Netanjahu se stylizuje hlavně jako politik, který zajistí Izraelcům bezpečnost. Před volbami získal bezprecedentní přímou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Až v roce 2019 zjistila, kdo tenkrát jí a její mámě pomohl přežít. „Kontaktoval mne jeden člověk z Olomouce, který se tou dobou zabývá. A řekl mi, že na olomouckém gestapu pracoval muž původem z Vídně, který Židům tajně pomáhal a některé zachránil. Bez něj bych tu asi nebyla,“ vypráví rodačka z Olomouce.
O svém příběhu prý informovala muzeum holokaustu Jad Vašem v Jeruzalémě. „Ale strašně dlouho jim trvá to zpracovat,“ poznamenává Grossmannová.
Proti výjimce pro ortodoxní židy
Celý život v Izraeli se prý považovala za levicového a sekulárního člověka, takže nejbližší je jí na současné politické scéně strana Demokraté Jaira Golana. Nedaleko jejího domu má strana předvolební billboard. Je na něm barevná část tváře Golana a černobílá část tváře Netanjahua.
„Radši budu volit Eizenkota, který má šanci dostat víc hlasů než Netanjahu,“ říká Eva Grossmannová.
Předvolební billboard opoziční levicové strany Demokraté.
Eizenkot a jeho strana Jašar chtějí zrušit osvobození od vojenské služby, které platí pro ultraortodoxní židy nazývané haredim (ti, kteří se chvějí před Bohem).
„Dostávají příspěvky od státu a jsou to obrovské rodiny. Mají třeba osm deset dětí. Je to neudržitelná situace, přitom tato vláda škrtá ve školství a zdravotnictví. Ale ti, kteří slouží v armádě, se musejí vyrovnat s tím, že jejich práce nebo byznys stojí. Já už nějak dožiji, je mi třiadevadesát, ale v jakém Izraeli budou žít vnoučata a pravnoučata, to mě děsí,“ uzavírá Eva Grossmannová.
