Článek
Bývalý guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy byl časně ráno zadržen spolu s dalšími osobami v rámci vyšetřování hospodaření centrální banky za Matolcsyho vedení, oznámil zpravodajský server Telex.
Matolcsy byl po výslechu na prokuratuře vzat do vazby. Podezřelý je z finančního podvodu a z použití padělaných dokumentů, napsala agentura MTI s odvoláním na jeho právního zástupce Pála Bátkiho. Uvalení vazby potvrdil premiér Péter Magyar na Facebooku.
Prokuratura ve středečním prohlášení uvedla, že v rámci probíhajícího vyšetřování trestného činu porušení důvěry, které způsobilo obzvlášť velkou finanční škodu, jsou prováděny koordinované vyšetřovací úkony na několika místech v souvislosti s případem týkajícím se Maďarské národní banky, napsal Telex.
Připomněl, že minulý měsíc podalo vedení národní banky trestní oznámení kvůli snížení hodnoty pěti nemovitostí vlastněných touto institucí, přičemž vyjádřilo podezření, že došlo k porušení důvěry, špatnému hospodaření, podvodu a ke zneužití pravomoci.
Parlamentní vyšetřovací komise, zřízená s cílem objasnit kauzu národní banky, začátkem října více než tři hodiny vyslýchala bývalé poslance za někdejší vládní stranu Fidesz Lajose Kósu a Erika Bánkiho. Ti tvrdili, že dříve neměli žádné podezření na pochybení v souvislosti s nadacemi centrální banky.
Bánki v roce 2016 předložil legislativní návrh, který měl znemožnit přístup k údajům o výdajích těchto nadací. Kósa v té době působil jako předseda poslaneckého klubu strany Fidesz.
V polovině loňského března zveřejnil maďarský Státní auditorský úřad tři zprávy v celkovém rozsahu více než 600 stran, které v různé míře souvisely s centrální bankou. Zabývaly se problematickým hospodařením nadací zřízených bankou, dodržováním předpisů při provozu samotné banky a také náklady na rekonstrukci jejího sídla. Ztráty se odhadují na stovky miliard forintů, dodal Telex.
Zatčený někdejší guvernér centrální banky a bývalý ministr z éry premiéra Viktora Orbána je dosud nejvýše postaveným činitelem, který po změně vlády v Maďarsku čelí trestnímu stíhání. Ačkoliv bylo v souvislosti s podezřením z korupce zadrženo i několik dalších bývalých představitelů, premiér Péter Magyar v rozhovoru s agenturou AP připustil, že existuje tlak na dosažení rychlejších výsledků, ale snaha o vyvození odpovědnosti musí být v souladu s právním státem.
„Cítím tu netrpělivost,“ řekl. „Všichni však musí pochopit, že chceme vybudovat právní stát, demokratickou zemi, která dodržuje pravidla Evropské unie i základní práva, a to vyžaduje čas. Snažím se lidem vysvětlit, že i v mafiánských či kriminálních filmech nejsou nejnapínavější hned první minuty, ale spíše střed a závěr,“ dodal.
Maďaři během 16 let Orbánových vlád „zažili, jak se z této úžasné země, která v době našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004 patřila k nejúspěšnějším, stal jeden z nejchudších a nejzkorumpovanějších členských států EU,“ poznamenal.
„Je zřejmé, že určití členové předchozí vlády se stejně jako oligarchové, podnikatelé a jejich rodinní příslušníci dopustili závažných trestných činů typicky korupčního charakteru, a to jak s využitím domácích, tak unijních finančních prostředků,“ míní premiér. „Maďaři zjevně chtějí vidět výsledky: vyvození odpovědnosti vůči viníkům, jejich potrestání a navrácení ukradeného majetku,“ dodal.
Před volbami Magyar slíbil, že postaví před soud osoby odpovědné za minulé zneužívání moci a zajistí navrácení veřejného majetku, který byl za Orbánovy éry zneužit. Podle nedávných průzkumů očekává velká většina voličů, že tento slib skutečně splní, poznamenala AP a připomněla, že rychlé reformy zaměřené na boj proti korupci a posílení nezávislosti soudnictví přispěly k tomu, že EU v květnu oznámila, že uvolní 16,4 miliardy eur (asi 399,3 miliardy Kč) z prostředků, které zmrazila za Orbánovy éry.
