Z pozůstatku „moravského Manchesteru“ má být nová čtvrť. Přestavba budí kritiku

„Původní vizualizace se vůbec neshoduje s novou. Stane se z toho taková velká jednolitá masa, která nepřináší žádnou unikátní hodnotu,“ kritizuje plánovanou přestavbu brněnské Mosilany politička Natálie Vencovská ze strany Zelených.

Brnu se kdysi přezdívalo moravský Manchester. Jednou z posledních výrazných připomínek jeho slavné textilní minulosti je Mosilana, které se zase říkalo „město ve městě“. Rozsáhlý areál mezi ulicemi Křenová, Vlhká a Špitálka vznikl postupným spojením několika samostatných textilek a dodnes ho tvoří desítky budov. Právě kvůli tomu, že podobných průmyslových areálů v Brně postupně ubývá, vyvolává jeho plánovaná přestavba obavy o zachování historického dědictví.

Z bývalého továrního areálu má nyní vzniknout nová čtvrť s byty a veřejnými prostory. Nedávno zveřejněný 3D model ale podle internetových kritiků ukazuje výrazně jinou podobu zástavby, než s jakou počítal původní architektonický návrh.

Podle ředitelky TIC Brno Jany Janulíkové problém přesahuje samotnou přestavbu Mosilany. Jde především o to, jak Brno zachází se svou průmyslovou minulostí. „Vadí mi, když se na průmyslové areály díváme především jako na překážku další výstavby, nikoli jako na hodnotu, se kterou lze pracovat a na níž lze stavět budoucnost,“ podotkla.

Národní památkový ústav (NPÚ) zatím nemůže posoudit, zda plánovaná přestavba dostatečně respektuje historickou hodnotu Mosilany. Konkrétní návrh údajně zatím pracovníci neobdrželi. S investorem však památkáři v minulosti jednali, naposledy o podobě fasády Bauerovy budovy do ulice Špitálka. „Zde jsme stáli mimo jiné o zachování charakteristické podoby fasády s dobovými detaily,“ uvedl mluvčí památkářů Michal Konečný.

Památkáři přitom původně usilovali o záchranu mnohem větší části areálu. „My jsme se za NPÚ snažili opravdu hodně, aby se ochránila co největší část areálu, ale bohužel se to, za naší obrovské frustrace nepodařilo,“ napsal na sociálních sítích Matěj Kruntorád z NPÚ. Podle něj chtěl developer původně zbourat celý areál.

Kruntorád zároveň kritizuje přístup Brna k průmyslovým památkám. „Brno tohle dlouhodobě neumí, staré a cenné tovární areály mizí jeden za druhým a právě město by v tomto mohlo pomoci,“ uvedl.

Ministerstvo kultury nakonec v červenci 2024 prohlásilo za kulturní památky pouze tři budovy. Jde o bývalou administrativní, úpravárenskou a skladovou budovu při ulici Špitálka, někdejší parní strojovnu a barvírnu ve vnitrobloku.

Zachování těchto tří objektů považují památkáři podle Konečného za nezbytné. Uvítal by však i záchranu dalších původních budov, které připomínají někdejší textilní výrobu a pomáhají uchovat charakter místa.

Ještě před rozhodnutím Ministerstva kultury vydal stavební úřad povolení k demolici řady původních budov Mosilany. Podle informací brněnského magistrátu vydal v letech 2022 až 2024 celkem pět rozhodnutí o odstranění staveb. Mezi objekty, kterých se týkala, byly i tři budovy, které později získaly památkovou ochranu.

Mluvčí developera Jiří Filip ujišťuje, že plánované demolice se chráněných objektů týkat nebudou. Bývalá parní strojovna má podle něj zůstat zachována v celém rozsahu a někdejší barvírna projít rekonstrukcí.

U Bauerovy budovy při ulici Špitálka však Filip hovoří pouze o zachování průčelí. Památkovou ochranu přitom získala celá budova, nikoli jen její fasáda.

„Objekty prohlášené rozhodnutím Ministerstva kultury za kulturní památky, podle zákona o státní památkové péči, zbourat nelze. Bylo by to v rozporu s účelem zákona,“ upozornil Konečný.

Samotný projekt přestavby zatím stavební úřad neposuzuje. „Brněnský stavební úřad v dané věci v současnosti neeviduje žádná podání týkající se aktuálního projektu přestavby,“ potvrdil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Vencovské vadí především to, že historické budovy mají být podle nového modelu začleněny do rozsáhlého bloku novostaveb. Podle ní by se měl developer více přiblížit původnímu návrhu. Kritizuje také jednolitou podobu plánovaných obytných domů, kterým podle ní chybí členitější fasády a architektonické detaily.

Filip ale upozorňuje, že původní návrh nebyl konečnou podobou projektu. „Nebyla to architektonická soutěž, ale architektonické zadání. To znamená, že jsme mohli čerpat ze všech možných návrhů, které přišly,“ vysvětlil.

Vybraný návrh ateliéru AiD tak podle něj sloužil jako výchozí studie. Do její další podoby se promítlo především rozhodnutí Ministerstva kultury o památkové ochraně tří budov. Změny podle Filipa vznikaly také po konzultacích se zástupci města a památkové péče.

Odstranění dalších historických budov zdůvodňuje jejich špatným technickým stavem. Podle Filipa by některé z nich vyžadovaly prakticky úplnou přestavbu a ani poté by nemusely vyhovovat současným bezpečnostním předpisům.

„U objektů, kde ta rekonstrukce možná je, tak naopak počítáme s jejich obnovou a začleněním do nové podoby areálu,“ uvedl Filip.

Janulíková připouští, že bývalé továrny potřebují nové využití a město nové bydlení. Brno by ale podle ní mělo o zachování průmyslového dědictví usilovat včas. „Brno musí k industriálnímu dědictví přistupovat strategičtěji a důsledněji. Nemělo by pokaždé začínat znovu až ve chvíli, kdy je konkrétní areál ohrožený,“ uvedla. Zároveň upozorňuje, že bez znalosti všech okolností nedokáže posoudit, zda město mohlo zmiňovaným demolicím zabránit.

Inspiraci vidí například v polské Lodži nebo estonském Tallinnu, kde se bývalé průmyslové areály proměnily v živá centra kultury a služeb. „Nejde o to zastavit rozvoj města. Jde o to, aby Brno při svém rozvoji neztrácelo vlastní identitu,“ zdůraznila.

Přestavba Mosilany má začít v části areálu při ulicích Špitálka a Vlhká. Developer nyní připravuje podklady pro povolovací řízení a se zahájením výstavby prvního objektu počítá ve třetím čtvrtletí roku 2029.