Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout. Nové Šťastné slovo můžete už v pátek dostat přímo do své e-mailové schránky v rámci newsletteru Šťastný oběžník, kde také najdete další zajímavé čtení a novinky od týmu Šťastného pondělí. Přihlaste se k odběru!
Nový člen Rady Českého rozhlasu Jakub Jíra, zvolený tenhle týden Sněmovnou, se může pochlubit přímo ukázkovým životopisem.
Ukázkovým pro kandidáta SPD a obecně této vládní koalice pro podobné funkce. Tam, kde se - samozřejmě vedle jisté názorové spřízněnosti s nominujícími - přirozeně očekává aspoň nějaká kompetence, profesní zkušenost či povědomí, co to taková veřejná služba vůbec je a co má dělat, najdeme bizarní kombinaci freak show a kamaráčoftu.
Pro celkem kompletní představu o jeho kvalifikačních předpokladech stačí ocitovat první věty textu, který Jírovi musely bohužel tenhle týden věnovat Seznam Zprávy: Okamurův kamarád a moderátor „souboje liliputů“. Kdo je nový člen Rady ČRo. Přátelí se s Tomiem Okamurou, na tábor zval Andreje Babiše a Alenu Schillerovou a spolupracuje s Miroslavem Sládkem nebo Jiřím Kajínkem.
No. Tenhle expert teď bude dohlížet na veřejnoprávní rozhlas, a jak už víme, pilná včelka dokáže v téhle roli solidní paseku. Stačí se podívat do minulosti.
V Radě ČRo se už za ty roky objevila slušná řádka pozoruhodných kuriozit. Loni třeba ukončil svůj nepřetržitý dvanáctiletý (!) pobyt v ní jistý Tomáš Kňourek, který vedle svých pravidelných rajchlovských úvah v Parlamentních listech proslul nejvíce v létě roku 2018, kdy stál v čele bizarního puritánského boje proti vedení stanice Vltava.
V rámci literárního pásma na umělecky zaměřené stanici zazněla i citace z díla britského spisovatele a držitele mnoha prestižních literárních ocenění Alana Hollinghursta, který ve své knize Linie krásy (Man Booker Prize 2004) použil slovo „penis“. To Kňourka, který takové slovo nikdy neslyšel, natož pak použil, vystřelilo z polobotek, Hollinghursta označil za „homosexuálního aktivistu převlečeného za spisovatele“ a spustil proti Vltavě řádný džihád, který nakonec vyvrcholil odchodem jejího šéfredaktora Petra Fischera.
Za odměnu byl Kňourek v roce 2019 znovu zvolen členem rady, především hlasy tehdy bezchybně fungující sněmovní koalice ANO, SPD a komunistů.
Věrným Kňourkovým spojencem v boji proti brakové literatuře se tehdy stal radní Vítězslav Jandák, bývalý ministr kultury a poslanec za ČSSD, který v radě proslul zejména svou rustikální přímočarostí, s níž třeba v roce 2019 vzkázal úctyhodnému kulturnímu publicistovi Jiřímu Černému, „že mu ji flákne“, a trval na tom, aby se tato věta objevila v oficiálním zápise z jednání rady. Za odměnu ho hnutí ANO v roce 2020 nominovalo jako svého kandidáta do Senátu, kam se Jandák naštěstí díky moudrosti jihočeských voličů nedostal.
Mezi neúspěšnými adepty na vstup do horní komory najdeme i další členy rozhlasové rady - pochopitelně v čele s českou jednotkou předlistopadového i polistopadového oportunismu Petrem Žantovským. Ani on v roce 2020 v triku SPD na Kolínsku neuspěl a nepomohlo mu ani to, že v tu dobu dva roky úspěšně rozkládal Radu ČTK, kam ho procpalo hnutí ANO.
Nebylo to jeho první angažmá v podobném dozorčím orgánu, již v roce 2000 ho ODS vyslala do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. A protože lidé jako Žantovský, kteří ze sebe při libovolné příležitosti sypou moudra o nezdeformovaném kapitalismu bez ničivého vlivu státem dotovaných politických neziskovek, zřejmě nedokážou žít bez finančního dopingu z eráru, sedí tenhle komický mediální expert od letošního května v Radě ČRo.
A v téhle procházce pozoruhodnými jmény radních bychom mohli pokračovat ještě nějaký čas, ale zkraťme to a vzpomeňme už jen aktuálního poslance SPD Josefa Nerušila, ultrakonzervativce a obhájce tradičních hodnot, který žil léta ve společné domácnosti s katolickým knězem (a také někdejším členem rozhlasové rady) Josefem Badalem a který svým názorovým odpůrcům - nebo „diagnózám“, jak tomu sám říká - doporučuje, aby radši vůbec neměli děti.
Radní Jíra se jistě brzy pustí do díla a už příští rok ho čeká první opravdu důležitý úkol. Generálnímu řediteli ČRo Renému Zavoralovi končí v lednu 2028 druhé funkční období, a protože potřetí už kandidovat nemůže, bude rozhlasová rada v konkursu vybírat jeho nástupce.
A i když tenhle proces obvykle nebývá sledován tak pozorně jako volba šéfa České televize – už jen proto, že Zavoral neměl při obhajobě v roce 2023 vůbec soupeře –, doporučuju tentokrát zbystřit. Vládní koalice nemá sice v radě většinu a žádné další změny nás do té doby teoreticky nečekají, bude to ale velmi důležitý politický souboj. Nový šéf na Vinohradské se bude muset popasovat se změnou financování a tak nějak přirozeně očekávanou větší „loajalitou“ veřejnoprávního rozhlasu vůči momentální sněmovní většině.
A Jakub Jíra přes svou masku bizarního klauna samozřejmě dobře ví, jaký je jeho úkol.
