„Dnes proti sobě stojí dvě Francie.“ Ulice znovu plní protesty

Vypleněné obchody, napadení obchodníci, zapálená radnice, dlažební kostky létající proti policistům a ulice zahalené slzným plynem. Tak vypadala řada francouzských měst během protestů minulý víkend. O týden později vycházejí demonstranti do ulic znovu – tentokrát proti nim stojí výrazně posílené bezpečnostní složky a opevněné zóny. Obchodníci se tentokrát rozhodli nenechat nic náhodě a zabezpečili výlohy svých obchodů.

První zásahy už začaly. V Lyonu, kde jsou v rozsáhlé části města demonstrace zakázané, policie rozehnala jedno ze shromáždění slzným plynem. V Orléansu, kde se vedle protestu koná také sjezd krajně pravicového Národního sdružení, přijaly úřady mimořádná bezpečnostní opatření, včetně nočního zákazu vycházení pro mladší 15 let.

Po celé Francii je připraveno přibližně 70 tisíc policistů a četníků, tedy o deset tisíc více než před týdnem. Ministerstvo vnitra povolalo také elitní jednotky RAID, GIGN a BRI, zhruba dvě desítky obrněných vozidel Centaure a patnáct vodních děl.

Rozsah bezpečnostních opatření už ale vyvolává také otázky, zda úřady ve snaze zabránit opakování násilností nezašly příliš daleko. Komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O’Flaherty vyzval státy zasažené násilnými protesty, aby při zajišťování veřejného pořádku respektovaly právo občanů na pokojné shromažďování.

„Pořádkové síly musí upřednostňovat dialog a deeskalaci. Je legitimní, aby policie zasahovala proti rabování a nepokojům a aby zajišťovala bezpečnost lidí, použití síly a zbavení osobní svobody se však musí řídit přísnými normami,“ zdůraznil. Každé nasazení síly ze strany bezpečnostních složek podle něj musí být nezbytně nutné a všechna obvinění ze zneužití musí být rychle vyšetřena.

Napětí ve Francii navíc zvýšil páteční útok na jihozápadním předměstí Paříže. Střelec v Trappes a sousední La Verrière zabil jednoho člověka a dalších pět zranil. Prezident Emmanuel Macron čin označil za rasistický teroristický útok, případ vyšetřuje protiteroristická prokuratura.

Podezřelého 39letého muže policie dopadla ještě v pátek. V sobotu pak protiteroristická prokuratura oznámila zadržení dalších tří lidí z okruhu jeho příbuzných a přátel. Při prohlídce bytu podezřelého vyšetřovatelé našli také nastražené plynové lahve a elektrické dráty napojené na časovač.

Také tento útok sehrál roli při sobotních bezpečnostních opatřeních.

Minulou sobotu vyšlo podle francouzského ministerstva vnitra do ulic 550 tisíc lidí, organizátoři hovořili o 800 tisících. Protesty proti rostoucím životním nákladům a stavu veřejných služeb se na řadě míst změnily v rabování a tvrdé střety.

Dozvuky násilností z minulého víkendu zaměstnávají francouzskou policii a justici dodnes. Soud v sobotu poslal do vazby dva muže ve věku 34 a 66 let, které vyšetřovatelé podezírají z podílu na zapálení radnice v Limoges.

Na budovu z roku 1883 zaútočili radikální účastníci demonstrace, rozbili okna, vyrazili dveře a uvnitř založili požár, který radnici z velké části zničil.

V souvislosti s násilnostmi během protestů bylo podle nejnovější bilance ministerstva spravedlnosti zadrženo zhruba 2700 lidí, 217 z nich skončilo ve vězení.

Prezident Emmanuel Macron připsal násilnosti především organizovaným skupinám krajní levice. V projevu 22. října hovořil o „politických a dokonce vzbouřeneckých činech“ lidí, jejichž cílem je podle něj svrhnout republiku.

Vláda následně přitvrdila. Nepovolená shromáždění chce zakazovat, zatímco odborové demonstrace mají pokračovat pouze za podmínek stanovených úřady. Ministr vnitra Laurent Nuñez před sobotou slíbil, že bezpečnostní složky budou vůči násilným demonstrantům „nekompromisní“.

Napětí mezi úřady a organizátory začalo ještě předtím, než první demonstranti vyšli do ulic. Pařížská policejní prefektura v pátek odmítla trasu mezi Place de la Nation a Place de la Bastille, na níž se předtím dohodla s odbory, a stanovila pochod mezi Porte d’Italie a Porte de Vincennes.

Odborová koalice změnu označila za „nepřijatelnou“ a oznámila, že se přesto hodlá sejít u Bastily. Spor tak skončil před správním soudem. Ten v sobotu ráno odvolání organizátorů zamítl a potvrdil trasu stanovenou policií. Povolený pochod se má uskutečnit mezi 13. a 19. hodinou.

„Je nám líto, že to došlo až sem,“ uvedl Philémon Jouglet Marcus, federální představitel Odborového svazu středoškoláků. „Je to vážné, je to nebezpečné, lidé půjdou na Bastilu a tam budou vystaveni riziku policejního a soudního zásahu,“ posteskl si.

Policejní prefektura změnu zdůvodnila bezpečnostní situací. Její mluvčí Hélène Denéchère v televizi BFM-TV uvedla, že úřady při plánování opatření zohlednily také smrtící útok z Trappes.

Paříž se na demonstrace začala připravovat dlouho před jejich začátkem. Výlohy obchodů v centrálních čtvrtích zmizely za dřevěnými deskami, část stanic metra se od rána uzavřela, na Champs-Élysées hlídkují vojáci nasazení v rámci protiteroristické operace Sentinelle a v okolí Vítězného oblouku čekají policejní a četnické jednotky.

Na nádražích a v hromadné dopravě probíhají rozsáhlé kontroly. Pařížská policejní prefektura uvedla, že cílem je „odradit ty, kteří by chtěli do hlavního města přijet se zlými úmysly“. Okolo jedné hodiny provedla 635 kontrol, zabavila „mnoho zakázaných předmětů“ a došlo i k několika zadržením.

Ještě viditelnější jsou přípravy v Marseille, kde úřady čelily kritice za nedostatečné nasazení bezpečnostních sil během násilností předchozího víkendu.

V sobotu ráno proto centrum města obklopily policejní jednotky. Na horním konci bulváru Canebière, odkud má ve 14 hodin vyrazit jediný povolený pochod, stálo kolem dvaceti vozidel CRS a národní policie. Vodní děla byla připravena u policejního velitelství v Noailles a poblíž nákupních ulic, které se před týdnem staly terčem rabování.

Výrazně střežena je tentokrát také marseillská radnice ve Vieux-Portu a místní nákupní centra. Rozmístění bezpečnostních jednotek je tak rozsáhlé, že komplikuje provoz části městské dopravy.

Podobný obrázek nabízí Lyon. Obchodníci tam ještě před začátkem protestů zakryli výlohy dřevěnými deskami a město omezilo demonstrace v části centra. „Demonstrace jsou legitimní, ale že to došlo až sem, to je divné,“ popsal atmosféru jeden z obyvatel města reportérům Le Monde.

Zvláštní pozornost bezpečnostních složek se ale v sobotu upírá také k Orléansu. Tamní situace se od celostátní sociální mobilizace částečně liší.

Do města má během víkendu dorazit téměř 15 tisíc příznivců krajně pravicového Národního sdružení, které v místním Zénithu pořádá stranický sjezd. Následovat má první velké shromáždění spojené s prezidentskou kampaní Marine Le Penové.

Současně se v centru města koná demonstrace proti „rasismu, fašismu a imperialismu“. Podle odhadů prefektury by se jí mohlo zúčastnit až 30 tisíc lidí. Podle Le Monde se už dopoledne shromáždilo přibližně 11 tisíc lidí, sami organizátoři uvádějí až 26 tisíc účastníků.

„Dnes je nepříjemné, že je Orléans rozdělen na dvě části a že v něm stojí proti sobě dvě Francie,“ uvedla 56letá Sophie Jude.

Radnice proto přijala mimořádná opatření. Starosta Serge Grouard oznámil zákaz nočního vycházení pro děti mladší 15 let na celém území města, který má platit od 21 hodin do šesté ráno během následujících dvou nocí.

Francouzské úřady se tak snaží předejít opakování minulého víkendu ještě předtím, než hlavní demonstrace vůbec začnou. Zda masivní policejní přítomnost situaci uklidní, nebo naopak přispěje k dalšímu napětí mezi demonstranty a bezpečnostními složkami, ukážou především odpolední pochody.