Článek
Ukrajinští uprchlíci v Česku budou v příštím roce zřejmě řešit dilema: buď si nechají nejistý status, takzvanou dočasnou ochranu, ale s volným přístupem na trh práce, nebo si požádají o zaměstnaneckou kartu a získají tak dlouhodobější oprávnění k pobytu.
Babišův kabinet totiž na začátku října na návrh Ministerstva zahraničních věcí schválil úpravu vládního nařízení, které se snaží reagovat na celoevropské snahy o postupné převádění uprchlíků s dočasnou ochranou na jiné pobytové oprávnění.
„Návrh novely tohoto nařízení vlády umožňuje postupný přechod z režimu dočasné ochrany do režimu standardních pobytových titulů u vybraných skupin osob, které mají zájem pracovat v České republice, a to případně i po skončení válečného konfliktu na Ukrajině,“ stojí v důvodové zprávě.
Jenže přechod na zaměstnanecké karty bude v praxi nejspíš problematický. Vládou schválené znění nařízení totiž počítá s tím, že Ukrajinci se nejdříve musí vzdát dočasné ochrany a až poté žádat o zaměstnaneckou kartu. Fakticky tak ztratí přístup na český trh práce, někdy i na měsíce.
„Museli by opustit práci, kterou mají, což ani zaměstnavatel nedovolí. A člověk navíc vypadne z příjmu. To dobrovolně nikdo neudělá. Navíc tam není žádná lhůta pro rozhodnutí, že třeba, když se vzdá ochrany, tak za týden dostane zaměstnaneckou kartu,“ obává se Gabriela Hrbáčková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků a generální ředitelka personální společnosti Hofmann Personal.
V Česku se podle aktuálních dat nachází 394 864 uprchlíků s dočasnou ochranou, z nichž podle dříve zveřejňovaných údajů pracuje zhruba 170 tisíc. Aktuální data nemá Úřad práce k dispozici.
Jako krok ve strategii České republiky, jak etablovaným uprchlíkům nabídnout dlouhodobé pobytové oprávnění, by změny vyplývající z vládního nařízení vítala Klára Boumová z Charity ČR. Podle ní by ale takový systém musel být funkční.
„Řešením by mohlo být, aby se vzdali dočasné ochrany ke dni získání zaměstnanecké karty,“ říká Boumová, která v organizaci zastřešuje problematiku migrace. Odbornice poukazuje na to, že vyřizování žádostí o zaměstnaneckou kartu trvá tři i více měsíců.
Redakce požádala o reakci Ministerstvo zahraničních věcí, které změnu předložilo. Resort ale odkázal na Ministerstvo vnitra, pod které uprchlická problematika primárně spadá. Úřad Lubomíra Metnara do vydání textu na otázky neodpověděl.
Doufáme, že je to jen chyba, zní z byznysu
Gabriela Hrbáčková z Asociace malých a středních podniků a živnostníků věří, že výsledné znění vládního nařízení bylo jen chybně sepsané. „Doufám, že to státu nedošlo. Že je to chyba a že se to napraví. A pokud je to úmysl, tak tomu nerozumím. Pak je to, že přicházíme s něčím a počítáme, že to nikdo nevyužije,“ říká.
Co je to zaměstnanecká karta
Jde o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání na území České republiky. Cizinec, který má zaměstnaneckou kartu, je oprávněn:
- pobývat na území České republiky
- pracovat na pracovním místě, na které byla zaměstnanecká karta vydána, a případně toto místo se souhlasem odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra změnit nebo pracovat na dalším místě či u dalšího zaměstnavatele
Pro vydání zaměstnanecké karty je nezbytná pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí.
Platnost zaměstnanecké karty je na dobu výkonu zaměstnání stanovenou v pracovní smlouvě, nejdéle však na 2 roky.
Zdroj: MPSV
Pro český pracovní trh a podnikatelský sektor jsou přitom ukrajinští pracovníci v řadě případů klíčoví. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza už na jaře Seznam Zprávám řekl, že by se týden po jejich odchodu země zastavila.
„Volný přístup na trh práce, který ukrajinští uprchlíci získali díky dočasné ochraně, významně pomohl zaměstnavatelům obsadit dlouhodobě neobsazené pracovní pozice. V době kritického nedostatku pracovních sil tak umožnil řadě firem stabilizovat provoz,“ vysvětluje Blanka Šefránková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Ukrajinští pracovníci představují významnou posilu českého pracovního trhu a v zájmu zaměstnavatelů i celé ekonomiky je, abychom o tyto pracovníky po skončení jejich současného pobytového oprávnění nepřišli,“ konstatuje Lenka Kuželová, vedoucí tiskového oddělení Hospodářské komory ČR.
Kuželová zároveň popisuje, že dlouhodobě iniciuje diskuze právě o možnostech efektivního přechodu držitelů dočasné ochrany na zaměstnanecké karty.
„Známe pouze základní obrysy možného řešení, a proto v tuto chvíli nemůžeme odpovědně posoudit jeho dopady na počet žádostí o zaměstnanecké karty nebo samotný přechod mezi pobytovými režimy. Se zástupci státní správy jsme v kontaktu a máme příslib, že nás s finální podobou řešení seznámí, jakmile bude připravena,“ dodává Kuželová.
„Logicky využijí dočasnou ochranu před kartami“
Zástupci ukrajinské menšiny v České republice popisují, že je potřeba nabídnout uprchlíkům alternativu k dočasné ochraně. „Hrozně bude záležet, co se bude s dočasnou ochranou dít,“ říká Ilnara Dudash ze spolku Ukrajinská iniciativa jižní Moravy.
Popisuje, že zájem o zaměstnanecké karty není příliš velký i proto, že jde o zdlouhavý úřednický proces. Za nepřekonatelný pro spoustu lidí pak označuje fakt, že je potřeba zažádat o kartu na zastupitelském úřadu na Ukrajině. Do vlasti se přitom část uprchlíků bojí vrátit.
„Ideální by bylo, aby o ni mohli požádat přímo v České republice. Tahle praxe tady není a dlouhodobě chybí,“ poznamenává i Klára Boumová z Charity.
Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v České republice, pak popisuje, že dočasná ochrana zůstává i nadále nejjednodušší formou pobytu. „Logicky využijí dočasnou ochranu před kartami, i kdyby to mělo být na rok. Rok je pro ně hrozně dlouhá doba,“ tvrdí.
Gabriela Hrbáčková z Asociace malých a středních podniků a živnostníků se ale obává i případného konce režimu dočasných ochran. Tento status je zatím v celé Evropské unii prodloužený do března 2028.
„Jsme pořád ve stejném problému, že vnitro nebude schopné zprocesovat žádosti stovek tisíc lidí najednou. Už teď se prodlužují lhůty, máme tady ženy, které žádají o povolení k pobytu v rámci sloučení rodin a na vyřízení žádostí čekají dlouho. Nedokážu si představit, co se stane, až skončí dočasná ochrana,“ říká Hrbáčková.
Obává se toho, že část pracovníků, kteří mohli zůstat v Česku, kvůli administrativním komplikacím raději odejde do jiných zemí. Přitom s nedostatkem pracovníků se tuzemsko potýká už nyní. Seznam Zprávy už popsaly, že vláda proto odsouhlasila prodloužení speciálních víz pro pracovníky v zemědělství ze třetích zemí.
