Bělorusko má novou taktiku jak škodit Pobaltí

Na první pohled to může působit jako ojedinělá akce. Nejméně dvacet migrantů se na začátku října pokusilo dostat z Běloruska do Lotyšska. K hranici je doprovázeli maskovaní ozbrojenci, kteří vyhrožovali lotyšským vojákům a migranty hnali směrem k hranici.

Útočníci na pohraničníky také házeli kameny, jeden z maskovaných mužů vytáhl předmět připomínající pistoli a pohrozil, že bude střílet. Vojákům se sice nakonec podařilo pokus o překročení hranice zastavit, jenže několik hodin po incidentu došlo k dalšímu podobnému případu.

Zakuklenci přešli na lotyšské území, kde poškodili elektrické vedení a ukradli bezpečnostní kamery. Podle ministra vnitra Jānise Dombravy se vrátili do Běloruska ještě před příjezdem pohraniční stráže.

Dva incidenty během 24 hodin vzbudily na začátku října v pobaltské zemi obavy. Provokace z běloruské strany sice přicházely opakovaně, jak se ale ukázalo časem, jejich agresivita roste.

Lotyšští představitelé pro veřejnoprávní LSM uvedli, že Bělorusko dostává pod tlak migranty uvízlé na své straně hranice a nutí je, aby poškozovali lotyšskou pohraniční infrastrukturu, pokud nemohou pašerákům zaplatit za nelegální přechod.

Obvinění nebyla u soudu prověřena a Bělorusko důsledně popírá, že by organizovalo migraci směrem k hranicím EU. Na druhou stranu by nešlo o první takovou akci ze strany Minsku.

„Bělorusko používá migraci jako nástroj nátlaku ve vlnách a často se soustředí na jednu konkrétní zemi. V minulosti bylo hlavním cílem Polsko, zatímco větší tlak směřoval také na Litvu. Nyní je na řadě Lotyšsko,“ popsal pro Seznam Zprávy lotyšský bezpečnostní analytik Armands Astukevičs.

„Zatímco pohyb migrantů směrem do Polska byl letos téměř zanedbatelný, na lotyšské hranici jsme zaznamenali velmi intenzivní snahy migranty přes hranici protlačovat. Důležité jsou přitom dvě věci: počet těchto případů a také jejich agresivita a závažnost,“ vysvětluje, jak se běloruská strategie proměňovala v čase.

Jen za tento rok Lotyšsko zmařilo více než 12 tisíc snah o nelegální překročení hranic s Běloruskem. Naproti tomu na polsko-běloruské hranici bylo v první polovině letošního roku zaznamenáno něco málo přes 260 případů, což je pokles z přibližně 15 tisíc v roce 2025. Na litevsko-běloruské hranici úřady ve stejném období zaznamenaly 905 případů.

Už na konci července vypálily Lotyšské národní ozbrojené síly varovné výstřely a použily slzný plyn proti migrantům, kteří se pokoušeli nelegálně překročit hranici. Později pohraničníci objevili podzemní tunel poblíž hranic s Běloruskem, kterým se skupina 15 lidí snažila dostat do země.

Tlak, který vyvíjí běloruský i ruský režim na evropské státy prostřednictvím migrantů ze třetích zemí, je dlouhodobý. Poprvé takto masivně zneužily uprchlíky na přelomu jara a léta 2021, kdy nejprve tlak pocítila Litva, poté se krize přesunula ve velkém směrem k Polsku.

Po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 použila Moskva podobnou strategii ještě ve Finsku.

Proč ale zrovna nyní vynakládá Minsk tlak na Lotyšsko? Důvodů je podle expertů několik. Pobaltské státy jsou v první linii zemí, na které míří ruské i běloruské sabotáže v posledních letech, a to zkrátka proto, že patří mezi přední podporovatele napadené Ukrajiny.

Lotyšsko navíc podle polského think tanku OSW dlouhodobě představuje nejzranitelnější bod mezi členskými státy EU hraničícími s Běloruskem. Při ochraně těchto hranic má totiž hned několik nevýhod - problémem nejsou jen nedostatky v zabezpečení, ale i samotný terén.

Přestože je 173kilometrový lotyšský úsek nejkratší ze všech zemí, které čelí migračnímu tlaku z Běloruska, jeho ochranu komplikují rozsáhlé bažiny a husté lesy.

Lotyšsko navíc jako jediná z těchto zemí ještě nedokončilo výstavbu hraniční bariéry a stále pracuje na systému elektronického dohledu. Jeho pohraniční stráž se navíc potýká s nedostatkem personálu.

Podle Astukevičse může za nedávnou vlnou být i souvislost s nedávnými parlamentními volbami. Přestože politické strany, které chtěly zachovat podporu Ukrajině, udržely moc, ozývaly se i proruské hlasy, které souvisejí zejména se silnou ruskojazyčnou menšinou v zemi.

„Bělorusko se zřejmě snaží načasovat zvýšený tlak na konkrétní období. V posledních měsících jsme ale zaznamenali také kvalitativní eskalaci. V prvním říjnovém týdnu se objevily tunely a po volbách došlo k případům, kdy lidé neznámého původu překročili hranici a následně prováděli sabotážní akce. Kradli například kamery a zapalovali elektrické rozvaděče,“ podotýká expert.

Scénář při využívání migrantů je přitom zpočátku podobný jako tomu bylo v jiných zemích. Převaděčské gangy podle lotyšských úřadů lákají migranty do Ruska a Běloruska prostřednictvím komerčních leteckých spojů.

Odtud je s podporou tamních režimů dopravují k hranicím. Ruská a běloruská vláda podle úředníků někdy migrantům dokonce nabízejí charterové lety do Moskvy či Minsku a následně jim zajišťují přepravu k lesnatým pohraničním oblastem sousedícím s Lotyšskem, Litvou, Polskem a dalšími zeměmi.

Lotyšští představitelé i experti upozorňují, že během let se také proměnil způsob, jakým Minsk migranty využívá. Zatímco dříve, například v Polsku a Litvě, šlo především o zahlcení hranic masivním přílivem migrantů, nyní se Minsk v Lotyšsku zaměřuje také na vyvolávání chaosu a cílené poškozování infrastruktury.

Snímky z krize na polsko-běloruské hranici:

Andris Aleksejevs, státní zástupce lotyšského Úřadu pro ochranu státní bezpečnosti, popsal, že lidé bez peněz, které od nich převaděči vyžadují, čelí i vydírání. Pokud nemají dostatek prostředků, mohou namísto toho poškodit infrastrukturu na lotyšské straně. Když odmítnou, čelí fyzickému napadení či jiným formám mučení.

Důkazy shromážděné v případu údajně ukazují, že migranti předem vědí, kde a co poškodit, jakmile vstoupí do Lotyšska. Státní zástupci tvrdí, že si s sebou vezmou nástroje, včetně pil na kov, během několika sekund poškodí zařízení a poté se vrátí do Běloruska.

„Na běloruském kanále se objevilo video skupiny vystupující pod názvem Black Rus, která Lotyšsku vyhrožovala opakováním podobných incidentů. Tato skupina má zjevné vazby na běloruské bezpečnostní složky. Jde o něco nového, o nový způsob, jakým se tyto aktivity projevují,“ popsal Astukevičs.

Organizace pro lidská práva opakovaně varovaly, že lidé pohybující se podél běloruských hranic se zeměmi EU čelí vykořisťování, násilí a dlouhodobému zadržování.

Pokud se nejnovější obvinění ze strany lotyšských úřadů potvrdí, k těmto rizikům by se přidaly i nátlak a nucená účast na sabotážích.