Článek
Krematoria musí od letoška měřit emise jednou ročně namísto původních tří let, rozhodla minulá vláda. Podle Komory pohřebnictví to znamená růst provozních nákladů o 50 až 80 tisíc korun každý rok. Že by častější zjišťování stavu ovzduší pročistilo vzduch v jejich okolí, krematoria odmítají.
„Dohromady podnikům vzrostou náklady o 1,4 až 2,2 milionu korun. Z našeho pohledu není dostatečně doloženo, že častější měření přinese odpovídající zlepšení kvality ovzduší. Krematoria podléhají kontrolám a při případném zjištění překročení emisních limitů musí provozovatel přijmout nápravná opatření – provést opravu nebo pec dočasně odstavit. O žádném odstavení kremační pece nevím,“ říká ředitelka Komory pohřebnictví ČR a spolumajitelka pohřební služby v Mladé Boleslavi Renáta Březinová Benešová.
„Vzhledem k tomu, že provozujeme tři kremační pece, představují náklady na pravidelné měření emisí až sto tisíc korun ročně. Další náklady, které však přímo nesouvisejí s novou vyhláškou o měření emisí, nám přináší častější revize kremačních pecí a spalinových cest. Zatímco dříve jsme tuto činnost prováděli jednou ročně, nyní je nutné ji realizovat dvakrát. Celkové náklady na čištění všech tří pecí se pohybují kolem 200 tisíc korun ročně,“ počítá Lea Olšáková, ředitelka Pohřební a hřbitovní služby Brno.
Důvodem změny četnosti měření emisí u krematorií byla podle Ministerstva životního prostředí potřeba zajistit důslednější kontrolu znečišťování ovzduší. Ministerstvo novinku odůvodnilo i ohledem na opakované stížnosti obyvatel žijících v okolí krematorií.
„Krematoria představují specifickou kategorii zdrojů, při jejichž provozu mohou vznikat emise řady znečišťujících látek, včetně rtuti pocházející například ze zubních amalgámových výplní, tuhých znečišťujících látek a organických sloučenin. Významné jsou rovněž emise související se spalováním rakví a jejich povrchových úprav či dalších materiálů přítomných při kremaci,“ vysvětluje tisková mluvčí MŽP Jana Schillerová. Nová úprava četnosti měření emisí je účinná od 1. listopadu 2025 a má zajistit dodržování stanovených emisních limitů, uvádí ministerstvo.
Zaplatí všichni
Obvyklá cena za bezobřadní kremaci se pohybuje průměrně mezi 20 až 27 tisíci korun. Připočtete-li obřad, hudbu a květiny, obvyklá cena se vyšplhá na 30 až 45 tisíc korun. Zpopelnění je podle portálu Pohřební rádce stále nejlevnější možností naložení s ostatky. Tento fakt vyhláška nejspíš nezmění. Podle odhadů MŽP se zvýšení frekvence měření emisí může na ceně jednoho žehu projevit řádově v jednotkách, maximálně nižších desítkách korun.
„Do výsledných cen vstupují také náklady na energie, zejména zemní plyn, ceny pohonných hmot, personál, údržba atd., které budou mít na celkovou cenu kremace podstatně vyšší vliv. Pokud tedy dochází ke zvyšování cen, je nutné se na důvody jejich zvýšení dívat komplexně,“ říká Schillerová z MŽP.
Krematoria ale tvrdí, že jejich náklady na měření emisí a s ním spojenou administrativu se do cen pohřbů propíšou znatelně.
„Zvýšení kremačních, obřadních a pohřebních služeb plánujeme od 1. ledna 2027 cca o pět procent. Nové náklady do zvýšení cen našich služeb promítneme, protože každoroční měření emisí je nákladné. Zaznamenali jsme nárůst cen u všech dodavatelských faktur, jako jsou energie, pohonné hmoty, servis či opravy,“ komentuje pro Seznam Zprávy Byznys ředitelka Pohřebního ústavu města České Budějovice Kateřina Vrbová.
Lepidlo nevadí?
Krematoria se snaží nová pravidla změnit. Šéfka Komory pohřebnictví o tom v průběhu letošního roku několikrát jednala s Ministerstvem životního prostředí i s Úřadem vlády.
Navrhovala jiná řešení, která by podle ní vzduchu kolem krematorií ulevila více než častější měření škodlivin. Například to, aby se při kremaci upřednostňovaly přírodní materiály oděvu zemřelých namísto syntetických tkanin, či aby nebožtík neměl v rakvi při žehu boty. Dalším z návrhů sektoru pohřebnictví bylo přehodnotit používání papírových rakví.
„Novela zákona o pohřebnictví z roku 2017 dovolila užívat papírové rakve, které musí být pětivrstvé. Návrhy se však nesetkaly s úspěchem. Upozorňovali jsme na to, že vícevrstvé papírové rakve mohou obsahovat lepidla a další pojiva, jejichž složení je vhodné z hlediska emisí odborně posoudit. Proto jsme navrhovali upřednostnění dřevěných rakví. Kremační pece jsou totiž běžně konstruovány pro spalování lidských ostatků v dřevěné rakvi a použitý materiál může ovlivňovat průběh spalování i složení emisí,“ říká Benešová.
Další jednání s MŽP proběhne 18. listopadu. Ústavy si od něj mnoho neslibují a ani odpovědi MŽP nenasvědčují tomu, že by se mohly neshody vyřešit.
„Pravidelné měření představuje základní kontrolní nástroj, jehož četnost musí odpovídat charakteru a možným dopadům provozovaného zdroje. Z pohledu ochrany ovzduší není důvod považovat každoroční měření emisí u krematorií za nepřiměřený požadavek. Je nutné si uvědomit, že krematoria se nacházejí v obytné zástavbě a vypouštějí znečištění do ovzduší bez použití jakýchkoliv filtrů či odlučovačů. Snahou MŽP je zlepšit současný způsob kontroly a snížit počet stížností na provoz těchto zdrojů,“ vysvětlila Schillerová.
