Článek
„Těsně po půlnoci jsem od pohraniční stráže dostal hlášení, že podél polsko-ruské hranice zaznamenala podezřelý pohyb lidí s baterkami,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk.
Noční incident se odehrál v blízkosti hranice s Kaliningradskou oblastí, ruskou exklávou sevřenou mezi Polskem, Litvou a Baltským mořem. Podle Tuska neměl žádné vážnější následky, protože země „rychle zmobilizovala potřebné síly a prostředky v oblasti“.
Tusk zároveň uvedl, že Polsko dostalo od spojeneckých zpravodajských služeb varování před možnými sabotážemi či vážnějšími provokacemi na hranici s Ruskem. Podle těchto informací by k nim mohlo dojít v první polovině listopadu a nelze vyloučit ani „ozbrojený vpád“.
Polsko už v předchozích dnech v reakci na tato varování posílilo bezpečnostní opatření. Do severovýchodních regionů, Varmijsko-mazurského a Podleského vojvodství, vyslalo další policisty, včetně protiteroristických jednotek, a posílilo také pohraniční stráž. Do operace se zapojila rovněž armáda a zpravodajské služby.
Lidé s baterkami
Podle středeční zprávy deníku Rzeczpospolita se lidé s baterkami pohybovali na ruské straně hranice. Tusk připustil, že není jasné, kdo byli. Tři nezávislé zdroje deníku zároveň uvedly, že dosud nedošlo k narušení polské hranice s Kaliningradskou oblastí.
List s odvoláním na neoficiální informace píše, že do oblasti zamířilo přibližně 200 policistů, včetně 180 příslušníků pořádkových jednotek a menší skupiny protiteroristických specialistů. Policejní ředitelství odmítlo počty sdělit s odůvodněním, že by informace mohly využít cizí zpravodajské služby.
Armáda svou přítomnost v regionu oficiálně vysvětluje výcvikem. Mluvčí velitelství speciálních sil Mariusz Łapeta deníku potvrdil, že ve Varmijsko-mazurském vojvodství cvičí speciální jednotky ve spolupráci s dalšími vojenskými útvary a policií. Podrobnosti podle něj podléhají operačnímu utajení.
Zpravodajské varování se podle listu týká také možných provokací, které by měly vzbudit dojem, že za nimi stojí Ukrajinci.
Vojenská základna na dosah NATO
Kaliningradská oblast, dříve součást Německa pod názvem Východní Prusko, připadla po druhé světové válce Sovětskému svazu. Dnes jde o nejzápadnější území Ruska, oddělené od zbytku země Polskem a Litvou.
Strategický význam oblasti spočívá také v její poloze. Mezi Kaliningradskou oblastí a Běloruskem leží takzvaný Suvalský koridor, úzký pás polského a litevského území, který představuje jediné pozemní spojení pobaltských států s ostatními členy NATO. V případě konfliktu by jeho obsazení či zablokování mohlo Litvu, Lotyšsko a Estonsko odříznout od pozemního spojení se spojenci.
Sídlí zde velitelství ruské Baltské flotily a region patří k nejvíce militarizovaným oblastem v Evropě. Moskva zde dlouhodobě soustřeďuje významné vojenské kapacity, včetně raketových systémů.
Jak to vypadá v okolí Kaliningradu
Reportáž z oblasti, kterou z jedné strany svírá ruský Kaliningrad, z druhé Bělorusko. Suvalský koridor by byl podle expertů potenciálně první na ráně při možném útoku na Severoatlantickou alianci.
Kaliningrad tak představuje strategicky důležitý bod nejen pro Rusko, ale i pro bezpečnost států NATO v oblasti Baltského moře.
Polsko se na případnou hrozbu připravuje také konkrétními obrannými opatřeními. V roce 2024 spustilo program Východní štít, jehož cílem je posílit obranu několik stovek kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí.
Počítá s budováním opevnění, protitankových překážek, sledovacích systémů a infrastruktury, která má případný postup nepřátelských jednotek zpomalit.
Evropští představitelé stále častěji upozorňují, že Rusko vedle války na Ukrajině rozšiřuje také své skryté operace proti evropským zemím. Ty zahrnují například sabotáže, kybernetické útoky nebo další formy hybridního působení.
Dalším důvodem k obavám je rozšiřování ruských vojenských a sledovacích kapacit v Kaliningradu. Výstavba nového radarového komplexu v této silně militarizované enklávě se podle informací německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle blíží ke konci.
Lotyšská geopolitická analytička Evija Djatkovica v rozhovoru pro DW upozornila, že návrat starší sovětské radarové technologie může mít pro NATO významné bezpečnostní důsledky. Rusku by totiž mohl pomoci lépe odhalovat nízko letící objekty a tím i účinněji sledovat například bezpilotní letouny, jejichž význam v současném válčení rychle roste.
„Pomůže to Rusku zacelit stávající mezery v detekci nízko letících objektů, čímž se snižuje účinnost rychle se rozvíjející integrace dronů do regionálních obranných doktrín,“ uvedla analytička.
Moskva v minulosti také varovala NATO, že případná blokáda Kaliningradské oblasti by mohla vést k použití jaderných zbraní.
Politická přestřelka
Napětí kolem ruské hranice se mezitím stalo i předmětem politického sporu. Někteří odpůrci Donalda Tuska premiéra obvinili, že bezpečnostní situaci využívá k odvedení pozornosti od domácí politické krize.
Ta se týká Ústavního soudu, jehož předsedu, spojence bývalé vládnoucí strany Právo a spravedlnost, se snaží sesadit soudci podporovaní vládní koalicí.
Více k polské politické krizi
Tuskova vláda v pátek dokonce vyslala k budově soudu pořádkovou policii, která ji uzavřela. Bývalý premiér Mateusz Morawiecki chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě Donalda Tuska kvůli jejím krokům vůči soudu.
Prezident Karol Nawrocki, Tuskův politický rival a hlasitý zastánce dosavadního předsedy soudu, se na úterním jednání Rady národní bezpečnosti, kde se probíraly otázky obrany, podle médií věnoval Rusku jen okrajově. Větší pozornost naopak věnoval právě sporu o vedení Ústavního soudu.
Právě domácího rozdělení může podle bývalého důstojníka polské vojenské rozvědky Macieje Korowaje využívat Moskva. V rozhovoru pro list Rzeczpospolita popsal scénář, ve kterém by Rusku prospěl i poplach bez následného útoku. Mohl by posílit obvinění, že vláda hrozbou odváděla pozornost od domácích problémů, a podkopat důvěru ve zpravodajské služby.
Viditelný přesun bezpečnostních složek navíc podle Korowaje umožňuje Rusku sledovat rychlost jejich reakce, složení nasazených sil i jejich postupy.
