Hlavní obsah

Aktuální data ukazují, že Česko může čekat pět černých let

Foto: Shutterstock.com

Výroba aut v Mladé Boleslavi.

Reklama

2. 2. 13:47

Nejhorší hospodářský propad od vzniku České republiky, druhý nejhorší od války. Česko dopadlo v krizovém roce stejně jako většina evropských zemí a stejně jako ostatní bude hledat únik před dlouhodobou depresí.

Článek

Účet za opatření proti pandemii vystavil zatím předběžně Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí ekonomika poklesla meziročně o pět procent. To znamená, že za celý rok 2020 dosáhl propad 5,6 procenta. To je skoro o procento víc než v roce 2009 po vypuknutí finanční krize. Ještě horší pád o deset procent zaznamenali Češi pouze v transformačním roce 1991 při krachu východoevropských trhů a padesátiprocentní inflaci.

Viníkem neslavné bilance čtvrtého čtvrtletí je podle statistiků druhý lockdown, který byl vyhlášen v říjnu. „Meziroční pokles byl způsoben převážně prohlubujícím se propadem spotřebních výdajů domácností,“ uvádí ČSÚ. Výpadek měla opět odvětví nejvíc zasažená vládními uzávěrami, tedy obchod, doprava, restaurace a hotely.

Před ještě horším výsledkem zachránila Čechy zahraniční poptávka po výrobcích zdejšího průmyslu. Díky tomu se Česko udrželo v evropském průměru, protože podle Eurostatu dosáhl výpadek Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí 4,8 procenta. Hůře na tom jsou státy jako Rakousko, Itálie a Španělsko, které sice měly na podzim kratší lockdown, jsou však více závislé na turistice, případně jim tolik nepomohl exportní průmysl. Naopak lepší bilanci hlásí Německo, Švédsko a pobaltské země, kde se koncem roku společenský život omezil mírněji.

„Podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody než ta jarní,“ popisuje pozitivní rozměr posledních čísel analytik banky ČSOB Petr Dufek. Zůstává však otázka, na niž upozornil americký ekonom James Rickards, podle kterého je v této chvíli klíčové, jak dokážou jednotlivé ekonomiky dopady krize překonat.

Pět let vzpamatovávání se

Černým scénářem je v této chvíli vyhlídka, že zotavení proběhne po křivce, která připomíná písmeno „L“, stejně jako tomu bylo v Česku po minulé krizi. Tehdy se po prudkém propadu v roce 2009 hospodářství vrátilo na předkrizovou úroveň až o pět let později. Stejnou možnost naznačují aktuální data. Loni na jaře v časech nejtvrdšího lockdownu propadla ekonomika meziročně o jedenáct procent. Šok odezněl v létě, přesto zůstal hospodářský výkon pět procent pod obvyklou úrovní. Oživení však nenastalo vinou dalšího omezování ekonomiky koncem roku. Mimořádné vládní výdaje v řádu stovek miliard korun nejvýš pomohly nejhůře postiženým.

Historické srovnání ukazuje, že výpadky tuzemské ekonomiky mívají dalekosáhlé politické důsledky, zvláště pokud se promění v dlouhodobou depresi. Krize z roku 1963 byla spouštěčem ekonomických a společenských reforem, které zastavily až tanky Varšavské smlouvy. Recese z let 1981-82 definitivně zpochybnila schopnost socialistické ekonomiky konkurovat kapitalistickému Západu a v následujícím pomalém růstu se její důsledky nepodařilo překonat. Také na krizové roky 2009-2013 reagovali zdejší voliči tím, že zavrhli dosavadní reprezentaci. Naopak propad v roce 1991 a pomalé oživení v následujících dvou letech dokázala tehdejší vláda Václava Klause většině Čechů vysvětlit jako nutnou oběť při cestě za blahobytem. Svou roli sehrála i okolnost, že transformační pokles ekonomiky byl v Česku vedle Slovinska ze všech postkomunistických zemí nejmenší.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované