Hlavní obsah

Americká vláda se brzy může ocitnout bez peněz. Na vině je Trumpova zeď

Zavřu ji a budu na to hrdý, tvrdí Trump. Řeč je o federální vládě, která se brzy ocitne bez peněz na provoz. (Video: Eliška Kolomazníková, AP, Reuters)

Administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa po necelém roce opět hrozí, že nebude mít peníze na provoz. Dojít může k uzavření významné části federálních ministerstev, institucí i agentur. A prezident tomuto scénáři nepředchází, naopak jím opakovaně vyhrožuje. Co přesně je federální vláda a jak se může stát, že přijde o peníze nutné k provozu?

Článek

Více než milion lidí zaměstnaných na federálních amerických úřadech může brzy odejít na nucenou dovolenou a dočasně přijít o výplatu. Federální vláda má totiž finance na svůj provoz zajištěné pouze do 21. prosince. Pokud do té doby nedojde ke schválení nového rozpočtu, budou muset úřady zavřít.

Schválení nového federálního rozpočtu, svěřené do rukou amerického Kongresu, však podle očekávání nepůjde hladce. Na vině je Trumpova zeď na hranicích s Mexikem. Demokrati, kteří sedí v Kongresu, nechtějí povolit financování její stavby. Nemají sice většinu křesel ani v jedné z kongresových komor, jejich částečnou podporu ale republikáni k prosazení rozpočtu potřebují. Ve stočlenném Senátu mají republikáni 51 křesel, k prosazení finančního rozpočtu federální vlády je ale potřeba 60 hlasů.

Pohraniční zeď má podle Trumpa zastavit příliv kriminálních živlů z latinskoamerických zemí. Prezident brojí především proti nelegálním migrantům a drogovým pašerákům. Stavbou zdi chce zároveň splnit svůj ústřední volební slib. Požaduje ale celkem pět miliard dolarů, tedy asi 115 miliard korun. Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer však souhlasí jen s poskytnutím necelých 40 miliard korun. Trump proto vyhrožuje tím, že pokud nedostane vytyčenou sumu, uzavře vládu.

Může Trump svou výhrůžku realizovat a uzavřít úřady? A co vlastně je federální vláda?

Pod americkou federální vládu spadají všechny instituce a ministerstva působící na úrovni celé federace. Patří k ní i ministři, kteří tvoří takzvaný prezidentův kabinet. Federální vláda rozhoduje o klíčových otázkách – včetně národní bezpečnosti, mezinárodního obchodu nebo sociální politiky. Liší se tak od místních vlád. Ty jsou v každém z 50 amerických států a rozhodují o lokálních záležitostech, jako je infrastruktura, komunikace, veřejné služby nebo školství.

Federální vláda vedená prezidentem ve Spojených státech představuje moc výkonnou. Moc zákonodárná je pak svěřena Kongresu. Třebaže jsou na sobě obě tyto větve nezávislé, mají na sebe navzájem několik pák. Jednou z nich je právě schvalování federálního rozpočtu, které je v rukou Kongresu.

Páka na prezidenta

Federální rozpočet Spojených států vzniká v celkem devíti krocích. První z nich spočívá v tom, že prezidentův úřad odevzdá detailní rozpočtový návrh na následující fiskální rok Kongresu. V tomto návrhu je zahrnuto financování každého z 15 amerických ministerstev a množství dalších federálních institucí.

Kongres tento návrh svěří rozpočtovým radám, které ho proberou sektor po sektoru. Poté odevzdají své vlastní rozpočtové návrhy. O jejich přijetí pak hlasuje jak dolní, tak i horní komora Kongresu. Aby tedy prezident získal finance, které požaduje, musí mít podporu většiny členů obou komor Kongresu, Sněmovny reprezentantů i Senátu. Tu ale nyní Trump – hlavně kvůli stavbě pohraniční zdi – nemá.

A situace se Trumpovi ještě zkomplikuje v lednu, kdy Kongres zasedne v novém složení. Většinu křesel budou mít ve Sněmovně reprezentantů tentokrát demokraté.

Současná Trumpova administrativa měla finance zajištěné do 7. prosince. Jednání o rozpočtu se však po smrti bývalého prezidenta George Bushe staršího, tedy z pietních důvodů, posunulo o dva týdny. Federální vláda tak zatím „přežije“ do 21. prosince. Pokud jí Kongres do té doby neschválí nový rozpočet, ocitne se bez peněz a pravděpodobně dojde k uzavření většiny federálních úřadů. Jejich zaměstnanci budou muset odejít na nucenou dovolenou, během níž nebudou moci ani jakkoliv pracovat z domova. Významná část vlády tak zcela ochrne.

Ušetřeny budou pouze pohotovostní sektory, jako jsou nemocnice, letecké informační služby nebo armáda. Právě tou se Trump ohání – opakovaně pronesl, že zeď na hranicích s Mexikem mohou vybudovat vojáci. Jak ale upozorňují americká média, uzavření federálních úřadů není tak katastrofickou událostí, jak by se na první pohled mohlo stát. Aby totiž reálně ohrozilo ekonomický růst Spojených států, muselo by trvat několik týdnů, ne-li měsíců.

A to se v moderních dějinách ještě nikdy nestalo. Od roku 1976 byly vládní úřady uzavřeny už 20krát. Jen v šesti případech ale šlo o nepříjemnost delší než 10 dní. K nejdelšímu uzavření federální vlády došlo na přelomu let 1995 a 1996, za demokratického prezidenta Billa Clintona. Úředníci tehdy měli utrum na 21 dní. Komplikace neminuly ani Baracka Obamu. Kvůli sporu mezi posledním demokratickým prezidentem a tehdy většinově republikánským Kongresem byly v roce 2013 federální úřady uzavřeny na 16 dní.

Doporučujeme

Další zprávy