Hlavní obsah

Amerika je zpět. Biden zastavil stahování vojáků z Německa, potěšil spojence

Foto: Profimedia.cz

Američtí vojáci při loňském cvičení v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Reklama

5. 2. 2021 17:42

Stahování amerických vojáků z Německa vnímají Němci jako oslabování Severoatlantické aliance. Nový americký prezident Joe Biden ale postupuje opačně než jeho předchůdce. Stahování zastavil a místo kritiky Německu poděkoval.

Článek

„Amerika je zpět, diplomacie je zpět.“ S těmito hesly uvedl nový americký prezident Joe Biden svůj vůbec první projev o zahraniční politice. Na rozdíl od svého předchůdce, který vyhrál volby v roce 2016 se sloganem „Amerika na prvním místě“, chce Biden více sázet na zahraniční spolupráci a usilovat o opětovné navázání dlouhodobých spojenectví, která se za Trumpovy éry značně poškodila.

Symbolické pro rozchod z Trumpovou politikou bylo i místo, které si Biden k projevu vybral – promluvil totiž na ministerstvu zahraničí. Právě diplomaty Trump s oblibou přehlížel a považoval za součást jím kritizovaných washingtonských elit.

Jedním ze zásadních spojenců je pro Bidenovu administrativu Německo. I proto Biden zvrátil Trumpův příkaz na stahování vojáků ze základen v různých částech Německa. To nařídil Trump loni v červnu s tím, že část vojáků se měla vrátit domů a část přesunout do jiných zemí v Evropě. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan ale ve čtvrtek oznámil, že Bidenova administrativa bude nyní posuzovat rozmístění amerických vojáků ve světě a během tohoto procesu zmrazí stahování z Německa, sám Biden to v projevu potvrdil.

V Německu nyní slouží zhruba 34 tisíc amerických vojáků, stahování se mělo týkat jen části z nich, konkrétně 12 tisíc (některé zdroje hovoří o 9500 vojácích). Trump tak reagoval na roztržku s kancléřkou Angelou Merkelovou kvůli tomu, že její vláda neplní své závazky a dostatečně neutrácí za obranu. „Nechceme už být za hlupáky,“ řekl loni Trump s tím, že stahuje vojáky proto, že Němci dostatečně „neplatí své účty“.

Německo s kritikou nesouhlasilo a například Norbert Röttgen, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu, prohlásil, že jde o oslabení Severoatlantické aliance. „Účinnost americké armády se nezvýší, ale naopak sníží, hlavně s ohledem na Rusko a konflikt na Blízkém východě,“ řekl listu Augsburger Allgemeine.

Na bezpečnosti Česka by se stahování projevit nemělo

Na otázku, zda by mělo případné stažení části amerických jednotek z Německa dopady pro střední Evropu, potažmo Česko, odpověděl Seznam Zprávám Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů: „Americké jednotky v Německu a jinde v západní Evropě přispívají k obranyschopnosti celého NATO, zároveň podporují soudržnost Aliance a udržování důvěry v plnění ‚mušketýrského‘ článku 5 Washingtonské smlouvy. V tomto smyslu tedy ano. Pokud by ale jejich část – Trump plánoval 1/3 – měla být nakonec z Německa stažena, nemuselo by se to na bezpečnosti ČR odrazit a není třeba k tomu přistupovat katastroficky. Záleželo by na dalších parametrech, jako jsou politické zdraví Aliance a nasazení spojeneckých kapacit třeba v Pobaltí.“

Paradoxem je, že někteří američtí vojáci se měli přesunout na základny v Itálii a Belgii, tedy do zemí, které za vlastní obranu utrácejí ještě méně než Německo. Generál Tod Wolters, jenž velí americkým jednotkám v Evropě, chtěl přesunout velicí štáb z německého Stuttgartu do belgického Monsu. To nyní nejspíš nový šéf Pentagonu Lloyd Austin přehodnotí.

O jiném přístupu, než měl jeho předchůdce, svědčí i telefonát německé ministryni obrany Annegret Krampové-Karrenbauerové. Austin v něm ministryni poděkoval a ocenil, že Německo slouží jako „skvělý hostitel“ amerických vojáků.

Politolog Ditrych si však nemyslí, že by nynější Bidenovo rozhodnutí znamenalo větší pozornost USA vůči Evropě. „Z hlediska přítomnosti na východním křídle k odstrašení Ruska očekávám pokračování Trumpem nastoleného kurzu; jinak spíš změnu přístupu na politické úrovni,“ říká s tím, že nevylučuje, že nakonec k nějakému stažení amerických sil z Evropy dojít může. „Bidenova administrativa chce ale rozmístění jednotek uchopit globálně, Pentagon teď pracuje na celkovém review,“ připomíná. Otázku stahování z Německa přisuzuje složitým vztahům obou zemí, v nichž se kromě výše zmíněných výdajů na obranu promítal i spor ohledně dokončení plynovodu Nord Stream 2.

Doba podrobování se Rusku skončila

Rozchod s Trumpovou politikou ale Biden jasně deklaruje i v jiných oblastech zahraniční politiky. Ve svém projevu se jednoznačně vyjádřil i k Rusku, vyzval k propuštění opozičníka Alexeje Navalného a zmínil i ruské kybernetické útoky a snahy rozvrátit západní demokracie. Jasně řekl, že doba podrobování se Rusku skončila.

Kreml na jeho slova dnes reagoval: „Je to velice agresivní a nekonstruktivní rétorika, k naší lítosti. A vůbec nepřijatelné jsou pro nás náznaky jakýchsi ultimát,“ řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zcela odlišný přístup než Trump nabízí Biden také na Blízkém východě. Zatímco Saúdská Arábie platila za Trumpova hlavního spojence (spolu s Izraelem) v regionu, Biden oznámil, že už USA nebudou podporovat Saúdy vedenou koalici v Jemenu. „Ta válka musí skončit,“ řekl Biden s tím, že USA zastavují veškerou podporu válečných operací v zemi včetně prodeje zbraní. Zmínil přitom, že konflikt v Jemenu přinesl „humanitární a strategickou katastrofu“. Ve válce dosud zahynulo na 100 tisíc Jemenců a více než osm milionů jich muselo opustit své domovy.

Trumpovu bezvýhradnou podporu Saúdům se už přitom snažil zvrátit Kongres po vraždě saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího. Pro její odsouzení a ukončení podpory koalici v Jemenu sice hlasovali i někteří republikáni, prezident ale rezoluci zákonodárců vetoval a podpora válečných operací v Jemenu pokračovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované