Hlavní obsah

Budoucnost připlouvá. Amsterdam křižují samořiditelné elektrické čluny

Podívejte se na elektrické samořiditelné Robočluny brázdící Amsterdam.Video: Jan Marek, AP

 

Reklama

V kanálech hlavního města Nizozemska se „prohání“ první samořiditelné elektrické čluny pro přepravu pasažérů. Konstruktéři je jen testují, ale k tomu i odhadují, že do provozu by se i v jiných městech mohly zařadit už velmi brzy.

Článek

Jmenuje se Lucy a měří sice jen čtyři metry na délku a dva na šířku, čímž by i podle sedaček mohla uvézt pouze asi šest až osm pasažérů, velikost ale není tím, co dělá novou loďku plující amsterdamskými kanály unikátní.

Roboloď je pomalá, ale bezpečná

Lucy je prototyp nového druhu plavidel s označením Roboat, tedy Robočlun, a kromě plně elektrického pohonu je i samořiditelná. Aby se vyhýbala jiným lodím a objektům dost obratně, tedy ve všech směrech, má čtyři trysky a dvě vrtule poháněné bateriemi o výkonu 12 kW. Pluje také jen rychlostí 6,5 kilometru v hodině, což je ale pro bezpečnost i vyhlídku dostačující. A v plně samořiditelném módu má vydržet devět hodin.

„Loďka umí kormidlovat sama, a to díky kombinování všech údajů, které dostává ze senzorů. Od světel až po kamery – všechno zpracovává v centrálním počítači. Je to v podstatě jako mozek, který používá ke zmapování svého okolí a zjišťování, kudy jet,“ vysvětluje Rens Doornbusch, inženýr mechatroniky z amsterdamského výzkumného institutu AMS.

Umí předvídat pohyb dalších lodí

Samořízení Robočlunu obstarává souprava senzorů včetně dálkového laserového měření pomocí LIDARU, ale i GPS, DVL nebo kamery pro detekci překážek v cestě. U pohybujících se objektů umí prý podle AMS a Massachusettského technologického institutu MIT vypočítat i jejich předpokládaný kurz, a vyhnout se jim tak ještě účinněji.

„Loďka je ve skutečnosti schopna snímat své okolí, takže pokud je v okolí jiná loď, detekuje ji a pak se ji pokusí objet. A pokud tu druhou loď někdo náhodou otočí, tak svůj kurz také přepočítá a vyhne se jí.“

Na povolení úřadů se pracuje

Robočluny počítají i s lepšími druhy baterií, se kterými by podle typu nákladu mohly plout od 12 do 24 hodin, čímž by nabízely i nepřetržitý provoz. Inženýři pracují i na variantě pro sběr a převoz odpadků. Ke zdokonalení samořiditelné technologie prý budou potřebovat ještě dva až čtyři roky výzkumu a testování. Za tu dobu ale budou řešit třeba i povolení úřadů k provozu.

„Aktivně spolupracujeme s úřady a zákonodárci, abychom se zaměřili na specifické zákonné aspekty, které bude třeba pro povolení plně samořiditelného provozu změnit. Teď můžete provozovat akorát poloautomatický provoz, ke kterému pořád musíte mít nějaké vzdálené ovládání. Ale v budoucnu se i tohle změní, protože se to děje v celém námořním průmyslu,“ dodává Stephan van Dijk, ředitel inovací Institutu AMS.

Reklama

Doporučované