Hlavní obsah

Ani pod tlakem hřbet před Čínou neohnou. První země nabízí pomoc Hongkongu

Foto: Profimedia.cz

Protesty zmítají Hongkongem od loňského roku. Snímek z prosince.

29. 5. 10:35

Pohár trpělivosti některých světových mocností přetekl. Nelíbí se jim čínská expanzivní povaha a tendence zasahovat za hranici cizích území i svobody.

Článek

Poslední zásah Pekingu do fungování zvláštní administrativní oblasti Hongkongu některé země donutil začít jednat způsobem, kterým jasně dávají najevo, že ne všem Čína nažene strach.

První silnou podporou a přirozeným spojencem se ukázal být Tchaj-wan. „Vzbouřenecká provincie“, jak pevninská Čína ostrov s oblibou označuje, ze zkušenosti ví, co znamená žít pod neustálým tlakem nadřazeného státu. Ani ten ale ostrovní stát nedonutil sehnout hřbet, ať už se jedná o jeho vlastní svobodu, nebo o pomoc oblastem bránícím se scénáři ztráty suverenity.

Čínský parlament ve čtvrtek podle očekávání schválil návrh kontroverzního bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong, kterým Peking reaguje na loňské hongkongské masové protesty. Nový zákon, který čínští zákonodárci přijali na svém plenárním zasedání téměř jednomyslně, má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.

Jinak řečeno si také Peking přisoudil pravomoc zasáhnout do pořádání masových protestů, které po nejhorším pandemickém období v Číně znovu ožily. Hongkong opět zaplnil zmatek doprovázený dávkami slzného plynu, vodních děl a ran, které nepadají vedle.

Rostoucí marnost počínání místních, kterým je jasné, že v nejbližších dnech končí jejich dosavadní život opředený principem „jedné země, dvou systémů“, se snaží zmírnit tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Prodemokratická vůdkyně země na svých sociálních sítích sdílela příspěvky slibující podporu Hongkongu, která nemá zůstat jen u slov.

„Všechny politické strany na Tchaj-wanu důrazně odsuzují rozhodnutí Číny obejít právní proces v Hongkongu a usilovat o přijetí dnešního usnesení o národních bezpečnostních zákonech. Tchajwanská vláda a lidé jsou jednotní v podpoře hongkongských a univerzálních demokratických hodnot,“ napsala na svůj Twitter.

Tchaj-wan tak plánuje poskytnout „nezbytnou pomoc“ a stát se útočištěm pro rostoucí počet demonstrantů prchajících ze svého domova, pro který demokracii vybojovat nezvládli. „Dnes jsem požádala o vypracování akčního plánu na humanitární pomoc pro občany Hongkongu, který co nejrychleji stanoví jasné a úplné plány jejich pobytu a pracovního života na Tchaj-wanu,“ napsala prezidentka v dalším příspěvku.

Kulky a represe nejsou způsob, jak se vypořádat s touhami obyvatel Hongkongu po svobodě a demokracii, dodala. „S ohledem na měnící se situaci mezinárodní společenství aktivně natáhlo pomocnou ruku lidem v Hongkongu,“ napsala Cchaj. Tchaj-wan „ještě aktivněji dokončí a bude pokračovat vpřed s příslušnou podpůrnou činností a poskytne obyvatelům Hongkongu potřebnou pomoc“.

Na Tchaj-wanu neplatí žádné právní předpisy týkající se uprchlíků, které by bylo možné uplatnit na protestanty z Hongkongu, kteří žádají o azyl na ostrově. Jeho zákony však slibují pomoc obyvatelům Hongkongu, jejichž bezpečnost a svoboda jsou ohroženy z politických důvodů.

Čína tchajwanskou prezidentku považuje za „separatistku“ usilující o vyhlášení formální nezávislosti ostrova.

Hongkong nenašel podporu jen v Tchajwanské úžině. Ve čtvrtek svůj názor jasně projevila také Velká Británie. Britský ministr zahraničí Dominic Raab oznámil, že pokud Peking nepřestane napadat hongkongskou demokracii, může se 300 tisíc držitelů britského pasu žijících v Hongkongu dočkat jejich občanství. Umožněno by jim mohlo být bez víza také žití, pracování a studování v Británii na 12 měsíců.

„Jak je známo, pokud jde o držitele britského zámořského pasu (BNO), v současné době mají právo do Spojeného království přijet pouze na dobu šesti měsíců. Pokud Čína bude pokračovat touto cestou a implementuje tuto národní bezpečnostní legislativu, tento status změníme,“ řekl Raab. „A odstraníme tento šestiměsíční limit a umožníme těmto držitelům pasů BNO, aby přišli do Velké Británie a požádali o práci a studium po dobu 12 měsíců, což samo o sobě poskytne cestu k budoucímu občanství.“

Tyto dvě země si zřejmě pochvalu od Číny nevyslouží. Na rozdíl od Francie, jejíž „opatrný přístup k otázkám souvisejícím se zvláštním správním regionem Hongkongu“ už dle zprávy čínské státní televize CGTN ocenil ministr zahraničí Wang I. Podle jeho slov měl v úterý proběhnout telefonát mezi ním a Emmanuelem Bonnem, poradcem pro zahraniční politiku francouzského prezidenta. Během něj měla Francie vyjádřit respektování národní suverenity Číny a ujistit ji, že ze strany Francie neexistují úmysly zasahovat do hongkongských záležitostí.

Francie si ale možná jen dost dobře vzpomíná na loňský říjen, kdy čínské velvyslanectví v Paříži silně zkritizovalo francouzskou a evropskou reakci na protesty v Hongkongu, označilo ji za pokryteckou a doporučila Francii projevit empatii, když násilné protesty sama tehdy zažívala.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené