Hlavní obsah

Dezinformace je jen lidská blbost. Než přijde politik a zvedne ji

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Šéf strany PRO Jindřich Rajchl odmítá, že by hlásal extremistické názory či dezinformace. Ilustrační foto.

Reklama

Článek

Další protivládní demonstrace v centru Prahy se tentokrát z víkendu protáhla až do pondělního večera, kdy poslední protestující odešli od Úřadu vlády. Podle analytiků pomáhají plnit náměstí při akcích Česko proti bídě i dezinformační weby. Jakou roli a sílu dezinformace či konspirace v tuzemsku mají?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Jak velká část české společnosti je součástí antisystémové scény, která podléhá dezinformacím.
  • Že z dezinformací či konspirací se stává problém hlavně tehdy, když se jich chopí politici.
  • Proč by se případné nové zákony proti šíření falešných zpráv mohly obrátit proti svým tvůrcům.

Tisíce lidí se v neděli odpoledne sešly na Václavském náměstí na protivládní akci, kterou svolal předseda neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) Jindřich Rajchl. Po podobné demonstraci v březnu se někteří z účastníků dostali do konfliktu s policií u Národního muzea. Tentokrát se protest - který po přesunu pokračoval před Úřadem vlády - obešel bez významnějších konfliktů.

Už před zatím poslední demonstrací s názvem Česko proti bídě část analytiků upozorňovala na vliv dezinformačních webů, které prý napomáhají lidi dostat do ulic. Jak velkou skupinu tedy v Česku oslovují dezinformační a antisystémové servery?

„V českém prostředí má (antisystémová scéna) nějakých 10 až 15 procent (z populace). Tvrdé jádro, které je nakloněné ruské interpretaci světa. Je antisystémové a na to se pojí důvěra v nejrůznější konspirace,“ říká pro podcast 5:59 datový analytik serveru investigace.cz Josef Šlerka, který také vede program Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Podle Šlerky je k „jádru“ navíc možné připočítat „měkký obal“, který obsahuje dalších zhruba 10 procent Čechů. Celková síla antisystémové scény tak může dosahovat až k pětadvaceti procentům. „Prakticky od sametové revoluce v Česku máme zhruba 20 procent (voličských) hlasů pro extremistické a antisystémové strany. A toto číslo zůstává,“ vypočítává expert, který dezinformační scénu zkoumá už několik let.

Teď v rozhovoru Šlerka vysvětluje, jak dezinformace či konspirace na internetu vznikají a kudy putují. Líčí, že například dochází k „vyprání“ informace. Ta vznikne třeba na proruském webu v Pobaltí, posléze je ale přeložena na německý dezinformační server a teprve poté se dostane do Česka nebo na Slovensko. „Německý původ“ ji přitom dělá důvěryhodnější, než kdyby doputovala přímou cestou.

Přímočará není ani odpověď na otázku, jak se v průběhu let mění samotný obsah dezinformačních a konspiračních článků. Na jednu stranu podle analytika „zůstávají v oblibě“ příběhy o tom, „že svět je řízen nějakými elitami, že jsme něčími vazaly, že věci, které si myslíme, byly jinak“. Zároveň se ale narativy přizpůsobují politické situaci. A k proměně došlo i v případě dezinformací z Ruska, upozorňuje Šlerka.

„Strategií ruské propagandy v zemích, jako je Česko, už není přesvědčit lidi o nějaké slovanské vzájemnosti a o tom, že je Rusko ochráncem tradičních hodnot,“ uvádí. Takový obsah už prý v tuzemsku nefunguje - na rozdíl od Slovenska. V Česku se ruská propaganda spíš snaží „rozbít na padrť jakoukoliv důvěru v systém“, dodává Šlerka.

Dezinformace v rukou politiků, kteří jdou na hranu

Expert upozorňuje, že Rusko - nebo jiný aktér, například i Čína - svými snahami o destabilizaci zpravidla míří na zranitelné skupiny obyvatel. Jenže odolnosti společnosti nepomáhají ani někteří domácí hráči. Šlerka konkrétně zmiňuje snahy opozičních hnutí SPD a ANO, které v časech vysoké inflace přitvrzují rétoriku vůči vládě a její ekonomické politice.

„Myslím si, že v případě ANO jde o kalkulaci, že tvrdší rétorika odebere hlasy SPD. Často si neuvědomují, že se v tu chvíli stávají užitečnými idioty ruské propagandy,“ zamýšlí se expert.

Foto: Lenka Kabrhelová, Seznam Zprávy

Datový analytik Josef Šlerka.

Ostatně největší problém s dezinformacemi či konspiracemi je dnes podle Šlerky v zemích, kde se objevili politici ochotní „jít po hraně“. Ve Spojených státech byl výsledkem útok příznivců bývalého prezidenta Donalda Trumpa na sídlo Kongresu v lednu 2021.

„Představme si, že polovina lidí v Česku věří, že Američané nepřistáli na Měsíci. Lidská blbost je to jen, dokud se neobjeví politik, který je schopný s tím efektivně začít pracovat,“ poznamenává Šlerka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, že je nevyhnutelné, aby ve společnosti vždy byla určitá míra dezinformací, nebo jak by se mělo v Česku proti dezinformacím postupovat. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Barbora Sochorová, Matěj Válek

Sound design: David Kaiser

Hudba: Martin Hůla

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované