„Rozpůlit ruskou armádu vedví.“ Expert odhaduje jeden z plánů Ukrajiny

Deset měsíců po začátku invaze Ruska na Ukrajinu se Kyjevu podařilo zvrátit dynamiku boje na zemi. Ruské vzdušné údery ale dál pokračují. Ani jedna z bojujících stran – Rusko či Ukrajina – zatím nedává najevo ochotu ke kompromisu. Co pro vývoj konfliktu přinese rok 2023?

Deset měsíců od začátku války se konflikt dostal do fáze, ve které se čeká na kroky obou stran. Během svátečního období Rusko znovu ostřelovalo ukrajinská města a další strategické body bezpilotními letouny. Lidé tak mnohdy neměli přístup k elektřině, teplu nebo vodě.

„Rusko se přes zimu především snaží konsolidovat síly a pokusí se využít mobilizace, kterou provedlo v září. To znamená využít toho, že má aktuálně na Ukrajině větší množství lidské síly, než mělo například v létě nebo na jaře loňského roku,“ popisuje odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Boje se podle něj soustředí do několika směrů. Zaprvé jde o severovýchodní frontu v Luhanské oblasti, na které by Ukrajina mohla využít nadcházejících mrazů k rychlejším posunům. Poté jde o Doněckou oblast a především město Bachmut, které se Rusko snaží dobýt od léta.

Třetím směrem je takzvaná Záporožská fronta, která může být důležitá zejména pro ukrajinskou ofenzivu. „Pokud by se jí podařilo úspěšně zaútočit například na město Melitopol, rozpůlila by ruskou armádu na Ukrajině vedví. Zásadně by to zkomplikovalo schopnost zásobování ruských jednotek,“ vysvětluje Smetana.

A poslední je Chersonský region, kde armády dělí těžko překročitelná řeka Dněpr.

Přestože si válka vyžádala tisíce lidských životů a dál ničí Ukrajinu, Kyjev zatím nechce vyjednávat o míru. A podle bezpečnostního analytika o to v letošním roce nejspíš ani nebude mít zájem.

„Aktuálně by příměří bylo pro Ukrajinu velmi nevýhodné, protože jste v situaci, kdy Rusko okupuje stále podstatnou část ukrajinského území, navíc území, které je pro Ukrajinu velmi ekonomicky důležité,“ vysvětluje.

A k míru Ukrajinu zatím nenutí ani Západ, který jí dodává zbraně. Podle Smetany nechá zahájení jednání na Ukrajině, poté se ale do procesu vloží.

„Není to čistě jen otázka konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem, ale celkově stability ve východní Evropě. (…) Bude také důležité, jak se k ukončení války ale i poválečnému uspořádání bude stavět NATO,“ říká bezpečnostní analytik.

Po skončení války totiž bude klíčové zajistit, aby ve východní Evropě nevznikl další zamrzlý konflikt, v němž bude příměří uzavřené jenom formálně. „To si nepřeje ani Ukrajina, ani Západ,“ konstatuje Smetana.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v jaké kondici jsou obě armády na začátku roku 2023 a jaké země podporují Rusko ve válce na Ukrajině. Poslechněte si v audiu na začátku článku.