Energetická drahota. Jak si stojíme? Dobré i špatné zprávy a nejistý výhled

Do schránek řady českých domácností v poslední době doputovalo nepříliš vítané oznámení o zdražování energií. Dodavatelé plynu a elektřiny tak činí v situaci, kdy na burzách už několik týdnů ceny energií klesají. A plné jsou i plynové zásobníky. Proč tedy koncový zákazník musí sáhnout hlouběji do peněženky? Nezneužívají někteří distributoři situace? A co bude dál?

Polostátní gigant ČEZ nebo společnosti E.ON a Pražská energetika - to jsou jen někteří z dodavatelů energií, kteří v listopadu představili nové ceníky. Společné mají to, že zákazníci si – zpravidla od nového roku – budou muset připlatit. Přitom na burzách energie setrvale zlevňují už od září.

„Jenže všechno je relativní,“ upozorňuje šéfreportérka ekonomické redakce Seznam Zpráv Zuzana Kubátová. Energie sice skutečně od září na burzách zlevňují. Potíž je ale prý v tom, že předtím naopak rekordně vystoupaly. „V srpnu se dostaly na maxima, která si donedávna nikdy nikdo nedokázal představit,“ říká novinářka.

Cena elektřiny je tak dnes na burzách stále na vyšší úrovni než třeba před rokem. Navíc dojíždí trend, kdy měly dodavatelské firmy nakoupeny energie za nižší ceny z minulých let. Výsledkem je zdražování, které bychom podle Kubátové na přelomu roku pocítili až „brutálně“ – kdyby nebylo zastropování cen, o kterém s platností od 1. ledna rozhodla vláda.

Je ale otázka, jestli také na burzách nezačnou energie zdražovat. Klíčový by byl nástup chladnější a dlouhé zimy. „Pokud se bude hodně topit a pokud nepojedou francouzské jaderné elektrárny (mnohé teď čelí odstávkám, pozn. red.), pocítíme to v celém regionu,“ vysvětluje reportérka s tím, že takový scénář by měl „určitě vliv na růst cen elektřiny“.

Zároveň se objevují pochybnosti, jestli někteří dodavatelé nezvedají ceny až příliš. Důkazy o nečisté hře ale neexistují, zdůrazňuje Kubátová. Opravdový test nicméně přijde až s přelomem roku, kdy cenový strop začne skutečně platit.

Jestli distributoři uměle nenadsazují své náklady, aby získali vyšší kompenzace, to bude kontrolovat Energetický regulační úřad. „Jenže ten už dnes tvrdí, že je na hraně svých kapacit,“ všímá si Kubátová. A navíc prý není jasné ani to, jak by v praxi kontroly měly probíhat.

Jeden výrazný cenový rozdíl tu přitom je už teď. Mezi cenou elektřiny od výrobce a cenou, ze kterou ji na trhu nakupují distribuční společnosti, je totiž několikanásobný rozdíl. A dodavatelské firmy ho pak promítají do faktur pro koncové zákazníky. Kde se bere?

„Všichni se snaží elektřinu co nejlevněji nakoupit a co nejvýhodněji prodat,“ podotýká novinářka Kubátová s tím, že od kontraktu na ještě nevyrobenou elektřinu až k jejímu spotřebiteli vede dlouhá cesta.

Různé přeprodeje cenu navyšují. Podle reportérky mimo jiné proto, že do cenotvorby se tam „promítají i takové iracionální faktory, jako je panika, strach, obava z budoucnosti či různé manipulace. (…) To všechno cenu bohužel zvedá.“

V podcastu 5:59 se dozvíte také to, jak vážné je riziko vlny krachů tuzemských firem, nebo proč je i v otázce drahých energií důležitý společný postup v rámci Evropské unie. Poslechněte si v audiu v úvodu článku.