Navýšili si potravináři a zemědělci uměle marže?

Necelý rok poté, co část potravinářů a zemědělců odhadovala, že je dopady krize smetou z trhu, hlásí výrobci i rekordní zisky. Svědčí o tom pohled do dostupných účetních uzávěrek. Jak zjistily Seznam Zprávy, části podniků, které varovaly před kritickou situací například v potravinářství, se loni výjimečně dařilo a vykazují i násobně větší zisky.

Z 28 potravinářských a zemědělských firem, které už reportovaly své výsledky za rok 2022, skončila více jak polovina v zisku. A to přesto, že majitelé mnohých z nich si stěžovali, že jejich firmy mohou zvyšující se ceny energií i surovin zničit. Vyplývá to z účetních uzávěrek, které Seznam Zprávy prostudovaly.

„Nakonec se ukázalo, že firmy to zvládly i bez zastropování (energií pro velké firmy, které začalo platit až začátkem letošního roku),“ popisuje ekonomický reportér Seznam Zpráv Filip Horáček. „Je dobře, že se českým firmám daří, na druhou stranu tohle vyvolává legitimní otázku, jestli si třeba nenavyšovaly marže,“ říká v podcastu 5:59.

Někteří klíčoví hráči jako Madeta nebo Penam sice ještě výsledky svého loňského hospodaření nezveřejnili, už teď je ale jasné, že se nadprůměrně vedlo společnostem napříč různými odvětvími.

Třeba společnosti Vodňanská drůbež, která spadá do koncernu Agrofert ve svěřenském fondu šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, se zvedl zisk z 90 na 240 milionů korun. Firmě Upfield, výrobci margarínů Flora a Rama, narostl zisk z 36 na 45 milionů a Cukrovaru Vrbátky z 40 na 60 milionů.

Našly se ale i podniky na opačném konci spektra. Nedařilo se firmě Bel sýry, která vyrábí sýry Veselá kráva a Želetava, nebo společnosti Hollandia. „Ta tradičně vyrábí prémiové jogurty, ale spousta lidí v dnešní době už za ně nedá 20 korun, takže začala mnohem masověji vyrábět privátní značky,“ říká Horáček s tím, že firma momentálně produkuje na zakázku až 60 procent své produkce.

Jestli si ale potravináři a zemědělci navýšili ceny uměle, není jasné. Antimonopolní úřad už v květnu informoval, že z jejich šetření nevyplývá, že by některá z firem využívala postavení na trhu. Problémem prý nejsou ani oligopoly, jako právě už zmíněný Agrofert, které pokrývají až třetinu trhu.

„Samozřejmě, že si ale (firmy) marže navýšit mohly. Do cenotvorby nevidíme a do nákladů také ne,“ říká Horáček. A dodává, že například jeden z cukrářů mu mimo záznam přiznal, že jeho firma zdražila, i když nemusela. Chtěla se prý připravit na další rok. Do jaké míry to ale byla obecná praxe, lze jen těžko posoudit. „Myslím, že takovýchto firem určitě bude víc, neříkám, že to bude většina, ale některé firmy si určitě ty marže navýšily,“ říká reportér.

Většina podniků podle reportéra nechce své zisky komentovat. Jeden z mála potravinářů, který se pro Seznam Zprávy vyjádřil, byl majitel společnosti Úsovsko a exministr zemědělství za ANO Jiří Milek. Jeho firma zvýšila zisk o 58 procent na 201 milionů korun.

„Zdůvodňuje to tím, že velmi rostly ceny komodit, takže mohli prodávat za vyšší ceny, přičemž nakupovali osiva a hnojiva za nižší ceny z roku 2021, takže tam došlo k tomu velkému rozdílu,“ vysvětluje Horáček.

Organizace jako Zemědělský svaz nicméně varují, že současné výsledky jsou jen „hra čísel“ a že skutečně krušný rok čeká potravináře až letos. Ceny potravin totiž klesnou, ale náklady na suroviny a pohonné hmoty zůstanou vysoké. A firmy tak podle nich už na vysoké zisky nedosáhnou.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, které potraviny meziročně nejvíce zdražily nebo proč firmě Mlýny J. Voženílek narostl zisk o 11 000 procent. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.