Článek
Už více než sto let trápí Jihoafrickou republiku strmý úbytek nosorožců, každý rok země přijde o stovky z nich. Za poklesem stojí zejména pytláci, kteří zvířata vyhledávají pro jejich žádaný roh. Ten následně posílají přes oceán k asijským kupcům, kteří ho pak využívají v oblastech tradiční čínské medicíny.
Africká země chce nyní proti pytláctví bojovat novým způsobem. Po dobu šesti let ve spolupráci s tamní Witwatersrandskou univerzitou připravovala takzvaný Projekt rhisotope, jehož název vznikl spojením anglických slov pro nosorožce a izotop. Ten si dává za cíl aplikovat nosorožcům do jejich rohů radioaktivní izotopy, které mají případné pytláky odradit, píše AP. Za výzkum organizace utratila celkem 290 tisíc amerických dolarů (6,2 milionu korun). Ve čtvrtek pracovníci odchytli prvních pět jedinců, kterým do rohů přidali radioaktivní látku.
Tento postup volí vědci zejména proto, že i stopové množství radioaktivní látky v rohovině rozpoznají detektory záření na letištích či na celnicích, kde s nimi pracovníci operují. Přístroje jsou podle výzkumníků dokonce schopny odhalit rohy s obsahem jaderné látky uvnitř několik metrů širokých dopravních kontejnerů. Eliminovala by se tak většina způsobů, kterými pytláci vzácnou část nosorožčího těla z Afriky do Asie přepravují.
Podle vědců z univerzity je proces pro nosorožce naprosto neškodný. Dokládají to na výsledcích výzkumů, které podnikli minulý rok s 20 jedinci v přírodní rezervaci.
„Nade vší vědeckou pochybnost jsme prokázali, že tento proces je pro zvíře zcela bezpečný. Je ale zároveň účinný, protože ho dokážou celní systémy jaderné bezpečnosti při prohlídkách odhalit,“ uvedl pro BBC James Larkin, hlavní vědecký pracovník Projektu rhisotope.
Za inovativní a velmi potřebný označila projekt Jamie Josephová, ředitelka organizace Saving the Wild, která se dlouhodobě věnuje problematice vymírání nosorožců v Jihoafrické republice. „Tohle ale samo o sobě nestačí. Jediné, co může zastavit vymírání nosorožců, jsou lepší zákony a politická vůle. Určitě to ale pomůže přerušit odliv rohů ze země,“ sdělila BBC Josephová.
Podle odhadů Mezinárodního svazu ochrany přírody žilo na celém světě na počátku 20. století zhruba půl milionu nosorožců, nyní se jejich počet pohybuje kolem 27 tisíc. Za poklesem vidí zejména vysoký zájem černého trhu o roh tohoto zvířete. Jihoafrická republika je zemí s největším zastoupením nosorožců, na jejím území se vyskytuje celkem 16 tisíc jedinců, přičemž každý rok přijde o život asi 500 z nich.
