Kauza Hnojník: Proč v Česku při výběru ředitele školy rozhoduje politik?

Případ kolem základní školy v Hnojníku, kde vypukly protesty žáků i rodičů poté, co starostka nerespektovala výsledky výběrového řízení na ředitele, upozornil na jednu z možných slabin v nastavení českého školství. Jak zásadním problémem je v Česku politizace výběru vedení škol?

Příběh základní školy v Hnojníku obletěl celé Česko. Nestává se totiž každý den, aby se žáci sešli k hlasitému protestu a bouřili se proti tomu, koho vedení obce dosadilo do čela školského zařízení. Konkrétně se místním dětem nelíbilo, že místo nezískal oblíbený učitel, který zvítězil v konkurzu. Vlna nespokojenosti žáků a rodičů v Hnojníku nakonec přinesla mimo jiné otevřený dopis, petici nebo vřavu na jednání zastupitelstva.

Pro připomenutí jen stručně: V Hnojníku loni na podzim obec vyhlásila výběrové řízení na nového ředitele místní Masarykovy základní a mateřské školy, ve kterém zvítězil její pedagog Adam Gallus. Ředitelem se ale nestal, protože starostka Dagmar Malíková (nezávislí) využila - po určitém lavírování - možnosti uvést do funkce i jiného kandidáta než prvního z pořadí. Řízení školy tak v listopadu dostal na starost Pavel Olšovský, který ji už od září vedl coby dočasný ředitel.

Jmenování Olšovského, který je zastupitelem Pardubického kraje za hnutí ANO a také známým starostky Malíkové, vyústilo až ve zmíněné protesty. K nim vedla i nespokojenost části žáků a jejich rodičů, podle kterých se ve škole na podzim zhoršila výuka. Mimo jiné upozorňovali také na odchody velkého počtu učitelů.

V druhé polovině ledna však přišel obrat - tedy alespoň se tak zdálo. Den po jednání obecního zastupitelstva, které navštívila řada místních obyvatel a provázela ho bouřlivá atmosféra, starostka Malíková oznámila, že Pavel Olšovský „bude ve funkci ředitele končit“. A také on sám pro Frýdecko-Místecký a Třinecký deník uvedl, že je „ve fázi končícího ředitele“.

Jenže v závěru ledna se Olšovský i Dagmar Malíková odmlčeli. Odpovědi na klíčové otázky tak chybějí. „V tuto chvíli je tam obrovská nejistota, co se školou bude dál,“ popisuje atmosféru reportér Jaroslav Hroch, který se kauzou zabýval už od listopadu a celý příběh popsal v investigativním podcastovém pořadu Seznam Zpráv Ve stínu.

Podle Hrocha se teď pnutí netýká jen samotného Hnojníku, protože Masarykova základní škola je díky svému druhému stupni důležitá i pro žáky z okolních obcí. A ty vyzvaly starostku Malíkovou otevřeným dopisem k tomu, aby situaci vyřešila. „Rodiče nevědí, jestli tam (na druhý stupeň v Hnojníku) děti mají dát, nebo ne,“ vysvětluje Hroch v pondělním vydání podcastu 5:59. Další prý dokonce uvažují, že by své děti poslali studovat jinam.

Ať už ale hnojnický případ dopadne jakkoliv, je patrné, že nasvítil jeden z problémů, se kterým se stále české školství čas od času potýká. Když se totiž starostka Dagmar Malíková rozhodla nerespektovat výsledky výběrového řízení, žádný zákon ani předpis tím neporušila.

Příslušná vyhláška Ministerstva školství vymezuje, že pořadí uchazečů sice stanoví k tomu sestavená odborná komise, samotné jmenování je ale na zřizovateli školy. A ten si může vybrat i jiného vhodného kandidáta než prvního na pásce.

„Stávající právní rámec (…) bohužel umožňuje to, že se výběr ředitele může zpolitizovat,“ říká programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký. Druhý host pondělního 5:59 popisuje, že tato „politizace“ může mít různou podobu - do výběru konečného ředitele může promluvit stranická příslušnost, jde ale i tzv. „jánabráchismus“, kdy roli sehrají příbuzenské a jinak blízké vztahy. Což může být prý typičtější právě pro realitu v menších obcích.

Podle Hřebeckého se nicméně určitě nedá konstatovat, že by výběr ředitelů škol v Česku jako takový byl zpolitizovaný. Z jeho zkušeností je přesto zřejmé, že současná pravidla a podoba výběrových řízení jsou reálný problém, kvůli němuž se dokonce mnozí potenciální uchazeči do souboje o místo ředitele ani nepřihlásí. Byť jim k tomu jinak předpoklady nechybí.

„Kolem těch konkurzů se pohybuji a s mnoha kandidáty se bavím před i po tom výběrovém řízení. A musím říci, že mnoho lidí mi líčí právě obavu ze zpolitizování. Anebo mi popisují průběh konkurzu, kde zjistili, že přišli dělat křoví, protože vítěz byl dávno známý předem,“ uvádí školský expert s tím, že zřejmě i proto se do těchto výběrových řízení v průměru hlásí jen dva až tři uchazeči. A čtyři konkurzy ze sta se dokonce musejí opakovat, protože se nepřihlásí vůbec nikdo.

Nabízí se myšlenka, že by větší důvěru v systém mohlo přinést zakotvení principu, kdy by zřizovatel musel do čela školského zařízení jmenovat vítěze výběrového řízení určeného odbornou komisí. Jenže například zástupci organizace EDUin už takovou změnu před lety navrhovali - a setkali se s odporem. „Pro zřizovatele to bylo zcela nepřijatelné. Chtějí si prostě nechat tu kompetenci pro sebe,“ vybavuje si Hřebecký.

Větší šance by podle něj mohl mít „férový kompromis“ vyvažující zájmy a potřeby státu i zřizovatelů, který už prý ostatně EDUin také nabízel. V této variantě by pořadí z výběrového řízení bylo závazné. Pokud by ale zřizovatel nechtěl vítěze jmenovat ředitelem, měl by k dispozici ještě další možnost: celý konkurz zrušit a vypsat ho znovu.

V ideálním případě by pak samozřejmě z výběrového řízení měl vzejít dobrý ředitel - člověk, pod jehož vedením bude škola děti vzdělávat a vychovávat. Miroslav Hřebecký ostatně upozorňuje na to, že podle metodických materiálů Ministerstva školství má odborná komise vybírat „pedagogické lídry“. Jenže je otázkou, jak o osobě ředitele školy přemýšlejí ti, kteří ve svých rukou mají pravomoc ho jmenovat.

Podle experta z EDUin totiž mnozí zřizovatelé dávají důraz na jiné faktory. Hlavní starostí při rozvaze, koho posadit do ředitelského křesla, tak může být třeba snaha zajistit především hladké hospodaření školy nebo to, aby se nový ředitel dobře postaral o školní budovy.

„Řekl bych, že dnes stále ještě převažuje tento typicky provozní vztah, kdy (ředitelé) se zřizovatelem řeší výměnu konvektomatu, revizi hromosvodů a kdo kolem školy poseká trávu. Zatímco to, jak se ve škole učí, skutečně nechávají výhradně na České školní inspekci,“ podotýká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.

V podcastu 5:59 také uslyšíte o důležitých momentech kauzy Hnojník. Anebo o tom, že jedním z faktorů negativně dopadajících na tuzemské školství je podle Miroslava Hřebeckého jeho velká decentralizace související s velkým počtem obcí v Česku. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.