Policie má podezření na stovky případů, líčí reportér kauzu defibrilátory

Podezření jsou takového rázu, že musíme konat. Tak zdůvodnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, proč jeho resort podal trestní oznámení v kauze kolem srdečních defibrilátorů v olomoucké fakultní nemocnici. O co v případu jde, popisuje v čerstvém vydání podcastu 5:59 investigativní reportér SZ Jiří Pšenička.

Případ s pochybnostmi kolem implantací srdečních defibrilátorů na kardiologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc dospěl k podání trestního oznámení ze strany Ministerstva zdravotnictví. „Zjištění, která máme aktuálně k dispozici, jsou natolik závažná, že odůvodňují neprodlené prověření orgány činnými v trestním řízení,“ zdůvodnil krok v úterý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Existuje totiž podezření, že lékaři v Olomouci implantovali defibrilátory i lidem, kteří je nutně nepotřebovali. Pro účely celoevropské klinické studie navíc mohlo docházet k manipulacím s lékařskými záznamy pacientů.

Na podezřelý nárůst operací upozornily už v závěru loňského roku Seznam Zprávy. Podle interního šetření v nemocnici, jehož zjištění má redakce k dispozici, odpovídají pacientská data ve studii těm v nemocničních záznamech jen u dvou ze sedmi desítek případů.

Jak se stalo, že v olomoucké fakultní nemocnici v posledních letech implantovali nejvíc defibrilátorů z celé republiky, a kolika lidí by se možná nedůvodné operace mohly týkat, vysvětluje v podcastu 5:59 investigativní reportér Seznam Zpráv Jiří Pšenička.

„Celým tím případem se nyní zabývá policie a zkoumá nejen falšování chorobopisů v klinické studii, ale v jiné větvi se zabývá i běžnými implantacemi defibrilátorů. A zde existuje podezření, že ve stovkách případů v Olomouci je ti lidé dostali zbytečně,“ shrnuje novinář.

Úterní slova ministra zdravotnictví, že „nelze tolerovat podezření na provádění invazivních zákroků bez jasného medicínského opodstatnění ani případnou manipulaci se zdravotnickou dokumentací kvůli neoprávněnému čerpání veřejných prostředků“, a především podání trestního oznámení v této záležitosti podle Pšeničky podtrhují závažnost celé věci.

Implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) je nevelké elektronické zařízení, které se pacientům z řad kardiaků voperovává pod kůži, pod levou klíční kost. Tyto minikrabičky dokážou zastavit životu nebezpečnou arytmii malými impulzy či silným výbojem. Jejich cena, hrazená pojišťovnami, se pohybuje ve stovkách tisíc korun.

A právě z kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc se v minulých letech stal lídr v jejich implantování. „Ještě v roce 2015 tam provedli 397 implantací defibrilátorů. Tehdy se implantovalo více v IKEM nebo v Nemocnici Na Homolce,“ podotýká Pšenička. „Ale za rok 2024 se ten hanácký státní špitál dostal o parník před ostatní nemocnice a měl 757 implantací,“ dodává.

Sama nemocnice to vysvětluje vysokým zájmem ze strany pacientů i z jiných koutů republiky či erudicí bývalého přednosty kliniky, profesora Miloše Táborského. Ten je považován za výraznou osobnost české kardiologie a býval i předsedou České kardiologické společnosti. V Olomouci byl přednostou od roku 2009 do loňského února a právě za jeho éry k nebývalému nárůstu implantací došlo.

Jenže novinář Seznam Zpráv upozorňuje na to, že značný nárůst v implantacích se netýká jen celkových čísel, ale také počtu výkonů u lidí s bydlištěm v Olomouckém kraji, kteří defibrilátor dostali: V roce 2024 jich bylo 96 na 100 tisíc obyvatel, zatímco například druhý Karlovarský kraj vykazuje jen zhruba poloviční čísla.

V tomto ohledu tedy podle Pšeničky vysvětlení nemocnice nesedí: „Muselo by to totiž znamenat, že obyvatelé Olomoucka mají z nějakých neznámých důvodů několikanásobně větší problém se srdcem, než je tomu ve zbytku republiky.“

Reportéři Seznam Zpráv od loňského prosince mluvili s řadou lidí, kterých se nyní prověřované operace týkaly. Byli mezi nimi i tací, kteří se údajně nikdy se srdcem neléčili. Někteří popisovali, že na ně personál nemocnice naléhal, ať si defibrilátor nechají voperovat, i když k tomu podle nich neexistoval důvod nebo aniž by u nich proběhla řádná kontrola.

Policie se také, jak už bylo zmíněno, zabývá podezřením na falzifikace papírových dokumentů s chorobopisy pacientů zařazených do studie financované z evropských peněz. Případ dozoruje evropský žalobce a policisty zajímá, zda do studie nebyli zařazeni i pacienti nesplňující předepsaná kritéria nebo právě pacienti se zfalšovanými údaji.

„Sporné případy už dříve připustila sama nemocnice s tím, že výběr vhodných pacientů byl v kompetenci hlavního zkoušejícího, kterým byl právě profesor Táborský,“ uvádí v podcastu 5:59 Jiří Pšenička.

Lékař Táborský odmítl žádosti redakce o rozhovor, ve svých prohlášeních však odmítá, že by se dopustil falšování jakékoli dokumentace. Přes PR agenturu také loni v prosinci vzkázal, že si za svými rozhodnutími a postupy při léčbě pacientů stojí.

Že ale s dokumentací nebylo vše v pořádku, je podle reportéra víc než zřejmé. „Interní kontrola, s jejímiž výsledky jsme měli možnost se seznámit, poukázala třeba na případ, kdy u jednoho pacienta byl dodatečně dopsán údaj o prodělaném infarktu, ačkoliv ten člověk prý nikdy infarkt neprodělal. Další pacient dostal defibrilátor už pět dnů po infarktu, tedy neuběhla stanovená tříměsíční minimální lhůta, přičemž údaj o jeho infarktu z dokumentace údajně úplně zmizel,“ uvádí příklady zásahů do dokumentace Pšenička.

Jak přitom investigativní reportér upozorňuje, podle policejních prohlášení může jít počet problematických případů implantace defibrilátoru v olomoucké nemocnici do stovek. A přestože vedení špitálu tvrdí, že voperování ICD nikomu neublížilo, Jiří Pšenička poukazuje na obecné kardiologické statistiky, podle nichž zhruba u desetiny pacientů ke komplikacím různého druhu dochází.

Proč by ale nemocnice nebo přednosta kardiologické kliniky měli chtít uměle navyšovat počet zmiňovaných operací? „To je možná ta nejzásadnější otázka. A já se zdráhám o tom byť jen spekulovat,“ říká Pšenička. „Samozřejmě si dokážu představit, že tu mohla sehrát roli odborná prestiž nebo třeba i ekonomické důvody, ale to je právě na policii, zda nějaké takové motivy zjistí. A hlavně, zda k tomu bude mít patřičné důkazy.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte o pozoruhodném fenoménu implantační turistiky mezi Karlovarským a Olomouckým krajem i to, jaký postup v celé záležitosti zvolila olomoucká nemocnice. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.