Článek
Podezření, že v olomoucké fakultní nemocnici dávali v uplynulých letech kardiologové do hrudníku defibrilátory i těm pacientům, jejichž srdce to nezbytně nepotřebovalo a pro které to mohlo být ve výsledku i škodlivé, posilují další informace.
A to nejen oficiální statistiky, kvůli nimž prudký nárůst těchto výkonů nad celorepublikový průměr prošetřuje policie, ale i zkušenost konkrétního pacienta.
Pan Vladimír ze Šumperska popsal pro Seznam Zprávy, jak na něj personál olomoucké nemocnice v červnu 2021 naléhal s implantací už několik dnů po infarktu myokardu. A to přesto, že podle celoevropských standardů se má za této situace několik měsíců vyčkat, jak se srdce zotaví, a teprve poté rozhodnout, zda je vhodné defibrilátor voperovat (viz box „Krabička, která hlídá rytmus srdce“).
„Volali mi po propuštění z nemocnice celkem třikrát. Hned za týden nějaká ženská, že se domluvíme na termínu osazení. A já jsem říkal, že teprve čekám na výsledek kontroly, která měla být až začátkem července… Potom volali za pár dnů zase, hned dvakrát, že už pro mě mají termín. Já jim říkal, že nic nechci, až jak dopadne ta kontrola,“ uvedl muž, který nechtěl zveřejnit celé jméno a bydliště.
O přístroji označovaném zkratkou ICD se píše i v jeho propouštěcí zprávě, do níž nechal reportéry nahlédnout (viz níže).
Brzy mu bude 75 let a je prý rád, že popsanému tlaku nepodlehl. „Hraji tenis, jezdím na kole, lyžuji,“ popisuje šíři současných aktivit bez defibrilátoru.
O možnosti zařazení na čekací listinu (WL) k implantaci defibrilátoru (ICD) se zmínila propouštěcí zpráva z nemocnice. Už po pár dnech od hospitalizace ale personál s pacientem dle jeho slov domlouval termín operace.
Nárůst na Olomoucku zůstal nevysvětlen
Olomoucká fakultní nemocnice, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví, zatím žádné přešlapy proti striktně stanoveným pravidlům implantací nepřipouští.
Ani nevidí nic podezřelého na tom, že oficiální čísla z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) hovoří jasně o tom, že v Olomouckém kraji bylo loni o mnoho více implantací (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) než ve zbytku republiky. Trend neustálého růstu trval deset let, až letos se zase prudce otočil. A to poté, co se zkraje roku změnil šéf kardiologické kliniky – pak náhle počet těchto operací klesl o třetinu.
Nemocnice dlouholetý růst vysvětlila tím, že tam často jezdí na implantace i pacienti z jiných částí Česka. Jak však Seznam Zprávám potvrdil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, loňské rekordní číslo 96 implantací na 100 tisíc obyvatel není nijak ovlivněno implantacemi u „přespolních“ – týká se pouze lidí, kteří v Olomouckém kraji skutečně bydlí.
Po deseti letech růstu dosáhla loni olomoucká fakultní nemocnice absolutního rekordu – pod vedením přednosty kardiologické kliniky Miloše Táborského implantovala pacientům celkem 757 defibrilátorů. Výrazně více než většina dalších kardiologických center.
Výrazná většina pacientů (581) byla z „domácího“ Olomouckého kraje, ale na tento výkon se do hanácké metropole sjížděli pacienti i z některých dalších regionů.
Olomoucký kraj se stal „největší fabrikou“ na implantace v přepočtu na počet obyvatel. Ani Praha se mu nevyrovná.
Ale nejde jen o to. Jasně specifikovaný graf ÚZIS ukazuje, že lidé s bydlištěm v Olomouckém kraji dostali loni výrazně více defibrilátorů než pacienti z jiných regionů. Jde o 96 defibrilátorů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, i druhý Karlovarský kraj má jen poloviční čísla.
Profesor Miloš Táborský, jenž v Olomouci až do letošního února kardiologickou kliniku vedl a během jehož patnáctileté tamní kariéry k popsanému nárůstu došlo, žádné konkrétní vysvětlení ke statistikám zatím nedal.
„Za svými rozhodnutími a postupy při léčbě svých pacientů si po celou svou profesní kariéru stojím,“ uvedl ve svém prohlášení lékař, který byl v minulosti i předsedou České kardiologické společnosti a nyní nově působí v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
Žádný problém zatím v Olomouci nevidí ani profesor Petr Ošťádal, nynější předseda České kardiologické společnosti. „Těžko se nám to ale posuzuje, protože my ta čísla takto regionálně nemáme,“ prohlásil, přičemž většina výše publikovaných dat je v dlouhé časové řadě volně přístupná právě na webu České kardiologické společnosti.
„Situaci v Olomouci jsme nikdy neřešili a řekl bych, že ani nebyl důvod,“ doplnil také Ošťádal.
Někteří z dalších kardiologů, s nimiž Seznam Zprávy hovořily, však problém mimo záznam připustili. Přičemž dokonce odhadli, že v Olomouci mohlo být ročně až 200 neindikovaných (tedy nepotřebných) implantací. Z kolegiality však o nich veřejně nikdo mluvit nechtěl.
S jakou motivací olomoučtí kardiologové rekordních čísel dosáhli, oslovení lékaři nedokázali odhadnout.
Krabička, která hlídá rytmus srdce
- Implantabilní kardioverter-defibrilátor (ICD) je malá „krabička“ pod kůží, která hlídá srdeční rytmus.
- Po předchozím infarktu se voperuje s časovým odstupem minimálně tří měsíců a přetrvávajícím výrazným postižením funkce levé komory při kontrolním ultrazvukovém vyšetření srdce (echokardiografii).
- Obvykle se voperuje pod levou klíční kost (zhruba tam, kde končí rameno a začíná hrudník).
- Má elektrody zavedené do srdce, které hlídají jeho rytmus.
- Slouží k zabránění náhlé srdeční smrti – umí zastavit život ohrožující arytmii malými impulzy nebo silným výbojem.
- Pomáhá lidem po infarktu nebo s oslabeným srdcem tím, že dokáže zachránit život během vteřin, i když jsou sami nebo spí.
- Na rozdíl od kardiostimulátoru (pacemakeru), který pomáhá při pomalém tepu, ICD zasahuje při extrémně rychlém a chaotickém rytmu.
- ICD bývá zároveň schopný fungovat i jako kardiostimulátor, naopak to neplatí.
- Stojí zhruba 250 až 450 tisíc korun, kardiostimulátor 40 až 100 tisíc korun. Je tedy přibližně třikrát až pětkrát dražší. Na trhu je vícero dodavatelů, hradí jej zdravotní pojišťovny.
- ICD může pacientům přinášet i některé obtíže, například bolest v místě implantace, riziko infekce, technické poruchy zařízení nebo nepřiměřené elektrické výboje. Omezení se týká i některých aktivit (řízení auta) a jsou nutné pravidelné kontroly.
ICD a lidské srdce.
VZP zvažuje kontrolu, ministr vyčkává
I citovaný nynější šéf České kardiologické společnosti podotkl, že případnými pochybnostmi by se měli zabývat hlavně ti, co implantace platí, tedy zdravotní pojišťovny.
Mluvčí největší z nich, VZP, uvedla, že pojišťovna možná přikročí k prověrce. „VZP i na základě aktuální kauzy zváží, zda nezahrnout zákroky v daném zařízení do plánu kontrol pro příští rok,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Viktorie Plívová. S tím, že zatím data o počtu proplacených zákroků od VZP v souvislosti s aktuálním šetřením nikdo nepožadoval.
„V těchto případech obecně zdravotní pojišťovny nerozporují rozhodnutí ošetřujícího lékaře, který operaci indikuje. Nepředpokládáme, že by mohl být přístroj voperován zdravému člověku,“ podotkla Plívová.
Uvedla také, že v Olomouckém kraji není VZP „prioritní“ pojišťovnou, má prý jen zhruba třetinový podíl na trhu. Sdělila, že loni bylo klientům VZP ve Fakultní nemocnici Olomouc implantováno 345 defibrilátorů, za letošní první pololetí jde o 138 takovýchto operací.
Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ve vládě za ANO) redakci sdělil, že resort je jako zřizovatel nemocnice o celé věci už informován. Další postup však zatím nechce ministr předjímat.
„Ministerstvo zdravotnictví o této záležitosti ví. Nyní probíhá šetření příslušných orgánů a je potřeba počkat na jeho závěry,“ reagoval v SMS zprávě Adam Vojtěch.
