Přestřelka doktorů a lékárníků. Jde o peníze i o prestiž, říká komentátor

Možné očkování proti chřipce v lékárnách opět ve středu pozornosti. Prezident lékařské komory Milan Kubek mimo jiné tvrdí, že na to lékárny nejsou vybaveny. Profesní svaz lékárníků kontruje, že v zahraničí je to mnohde běžná praxe. Na pozadí přitom podle komentátora Seznam Zpráv Martina Čabana běží hlubší spor o podobu zdravotnictví.

V posledních týdnech po čase opět graduje debata ohledně možného očkování proti chřipce v lékárnách. Rozvířil ji i prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek, který se v dopisu senátorům, který zveřejnil časopis Tempus Medicorum, ostře opřel do jednoho z návrhů v horní komoře. Ten chtěl umožnit lékařům, zubařům i lékárníkům očkovat za přísně daných podmínek vakcínami. Kubek označil návrh za „populistický“ a také „nesystémový a zcela nesmyslný“.

O pár dnů později do diskuze přispělo Ministerstvo zdravotnictví, které koncem července oznámilo, že na podzim povolí čtyřem lékárnám v Česku v rámci zkušebního provozu podávat vakcínu proti chřipce. Nutno dodat, že očkovací látku bude aplikovat lékař, nikoliv lékárník. V tomto případě by to z Kubkova pohledu „mohlo fungovat“, jde však podle něj o snahu „vlomit se někam, kam přibouchl dveře zákon“.

„Na nejobecnější úrovni se (v tomto sporu) hraje o novou podobu zdravotnictví, která bude udržitelnější a efektivnější, než je ta stávající. (…) Pokud jde o nějakou konkrétnější rovinu – hraje se o ega, hraje se o historické profesní křivdy, prostě o narušení statu quo, který tady desítky let funguje. A teď se zdá, že se to bude muset změnit, což vždycky vyvolává nějakou formu odporu a sporů,“ podotýká komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, který situaci ve zdravotnictví sleduje dlouhodobě.

Novinář také připomíná, že v neposlední řadě jde o peníze – ať už od pacientů, nebo od pojišťoven –, které by za vakcinaci mohli lékárníci dostávat. Přičemž ale o peníze za provedená očkování stojí i praktičtí lékaři.

Ve větším detailu se debata rozpadá na řadu dílčích názorových střetů. Jednu ze stran představuje právě šéf České lékařské komory Milan Kubek. Ten ale nemluví za všechny zdravotníky a podle Čabana reprezentuje zejména názory „konzervativnější části“ lékařů.

Kubek ve svém dopisu senátorům poukázal třeba na možné nežádoucí reakce po očkování – jakou je třeba anafylaktický šok –, na což podle něj lékárníci nejsou připraveni. (Druhá strana kontruje tím, že stejně jako lékaři by v takovém případě zavolali záchranáře.) Zásadní podle prezidenta ČLK pak v debatě není ani to, že se v lékárnách očkuje zhruba ve 20 evropských zemích. Prý není nutné „kopírovat všechny nesmysly“ a zároveň Kubek připomíná, že v řadě jiných zemí naopak vakcinaci v lékárnách nezavedli.

„(Ty argumenty) jsou postupem času víceméně vyvrácené,“ říká Čaban. A dodává, že ani Kubkovy připomínky k tomu, že nízká proočkovanost v Česku nesouvisí s nedostupností, ale s neochotou místních se vakcinovat, není možné přijmout bez výhrad.

„Myslím, že proočkovanost je v Česku tak tragicky nízká, zejména proti chřipce, že bychom měli zkusit úplně cokoliv. A jestli se nám ji povede díky očkování v lékárnách zvýšit ze současných zhruba sedmi nebo osmi procent na deset nebo jedenáct, tak by to byl docela velký úspěch,“ domnívá se komentátor. Možná by sice nešlo o zásadní posun, za zkoušku to ale podle Čabana stojí.

V jiných zemích se totiž proočkovanost proti chřipce pohybuje i v desítkách procent, a to zejména u těch nejstarších. Podle dat Eurostatu byla v roce 2022 v Evropě proti chřipce očkována téměř polovina lidí nad 65 let, v Dánsku to pak bylo 78 procent seniorů.

Dostupnost vakcinace je jedním z hlavních důvodů, proč takový model vyzkoušet, i podle prezidenta České lékárnické komory Aleše Krebse. Ten ale podotýká, že aby takové změny bylo možné zavést, lékárníci by předtím museli projít kurzy nebo praktickým výcvikem.

„Mohlo by to pomoci, zejména pokud se bavíme o každoročním sezonním očkování proti chřipce. A to třeba i u lidí v produktivním věku, kterým je to očkování doporučeno, nebo se jedná o kardiaky nebo diabetiky. Ti se z časových důvodů ke svému praktickému lékaři nedostanou, ale kolem lékárny chodí daleko častěji, tak jsou ochotni se nechat očkovat na těchto místech,“ řekl Krebs pro Radiožurnál.

Komentátor Čaban pak upozorňuje, že zdravotnický systém v Česku s lékárníky, tedy vysokoškolsky vzdělanými specialisty, pracuje spíše jako s obchodníky a nevyužívá naplno jejich potenciál. V zahraničí je mnohde běžné, že tito lidé například měří tlak, odebírají krev nebo provádějí testy na přítomnost virů. Tím by uvolnili ruce právě praktickým lékařům, kteří se pak mohou věnovat složitějším úkonům.

Není to ale jen o tom: V pozadí debaty se skrývá i přetahovaná o peníze. Za očkování by lékárníkům – stejně jako lékařům – buď platily pojišťovny, anebo pacienti coby samoplátci. Například v případě chřipky lidé do 65 let platí v Česku řádově několik stovek korun.

„To jsou peníze, které už lékárník pozná. Když mu za den přijde deset lidí, kteří se nechají za 400 korun naočkovat, tak je to pro něj zajímavá část tržeb – stejně jako pro toho praktického lékaře, který těch 400 korun vybere taky. Takže možná vidíme i určitý napnelismus, který vzniká mezi dvěma profesemi, které se perou o peníze pacientů,“ dodává Čaban.

V podcastu 5:59 se také dozvíte další argumenty obou stran. Nebo také to, jaké pohledy na možné očkování v lékárnách panují v české společnosti. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.