Článek
Tváří v tvář letošní ruské invazi se Ukrajina ukázala být jednou z nejodolnějších společností. Nejde přitom jen o domněnku, ale také o zjištění mezinárodního vědeckého zkoumání. Česko v něm dopadlo podstatně hůře. Čím to je? A může odolnost Ukrajincům vydržet?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jak je možné, že určitá společnost zažívá ve stejnou chvíli vysokou úroveň stresu, ale zároveň hlásí, že má velkou naději do budoucna?
- Proč odolnost v Česku patří podle mezinárodního průzkumu mezi ty nejnižší?
- A jak je možné národní a komunitní schopnost čelit krizím posilovat?
Ukrajinci a Izraelci dokážou dobře čelit krizím, Češi s tím mají problém. I to ukázaly výsledky mezinárodního průzkumu zveřejněného na konci tohoto roku. Ten srovnával prožívání bezprostředních i vzdálenějších dopadů války ve střední a východní Evropě, na Ukrajině a v Izraeli.
Na odolnost jednotlivých národů měla podle něj zásadní vliv jednota, nebo naopak rozdělení společnosti v daných zemích. Důležitou roli hrála i podpora vlády a dalších volených zástupců. „V případě České republiky jsme zjistili, že tato podpora patří mezi ty vůbec nejnižší,“ popisuje profesor psychologie Shaul Kimhi z Výzkumného střediska ResWell na Telavivské univerzitě.
Profesor psychologie a odborník na resilienci Shaul Kimhi.
Právě kvůli tomu jsou podle něj Češi v porovnání s dalšími státy jedním z nejméně odolných národů. Naopak na Ukrajině, kde jsou lidé nyní sjednocení proti společnému nepříteli, je podpora vlády podle dat nejvyšší.
Kromě toho výzkum poukázal na dosud neznámý poznatek. Ukrajinci se zvládají ubránit náročným situacím, a to přesto, že zažívají silný stres spojený s válkou. „Řada mých kolegů ve světě si doteď myslela, že změřením úrovně stresu se dá měřit i odolnost,“ vysvětluje Kimhi.
Schopnost se zotavit
Odolnost se nicméně neprojevuje jen ve vztahu ke společnosti, ale i ke komunitám nebo jednotlivcům. A všechny tři druhy jsou propojeny. „Platí, že čím odolnější jste coby jednotlivec, tím více podporujete svou zemi a tím větší oporou pro ni jste,“ říká profesor psychologie.
Data o odolnosti České republiky
Výzkumu o odolnosti či resilienci se podcast 5:59 věnoval už v listopadu, kdy odborníci uveřejnili první výsledky. V rozhovoru s filozofkou Alicí Koubovou z Filozofického ústavu Akademie věd ČR jsme probírali, proč Češi na jednu stranu cítí pohodu, ale na tu druhou mají obavy. Poslechněte si, jak data interpretovala.
Nejvhodnější a zároveň nejjednodušší je ale pro společnost podporovat odolnost komunit. Například izraelská armáda organizuje školení pro jejich lídry, které jim mají pomoct zvládat stres. A to pomáhá zesilovat i národní úroveň odolnosti.
Kromě schopnosti čelit krizím se ale podle Kimhiho musí společnost také naučit, jak se z katastrof a neštěstí zotavit. „Na to většina politiků zapomíná,“ varuje. Výzkumy přitom ukázaly, že takový proces trvá až dva roky.
A v případě války je vše ještě o něco složitější. Urovnání sporů, tedy usmíření, je podle profesora psychologie proces na celé generace.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, co se děje z psychologického hlediska se společností, která je vystavená válce, nebo jakou roli v odolnosti národů hraje sdílený zážitek, jakým je třeba ozbrojený konflikt. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Matěj Válek, Dominika Kubištová
Sound design a hudba: Martin Hůla
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.
