Hlavní obsah

Ukrajinská nobelistka: Když Rusko obsadí nějaké území, nezastaví se tam

Foto: Seznam Zprávy, Profimedia.cz

Vyšetřovatelé v ukrajinském Izjumu sbírají důkazy o možných válečných zločinech. (archivní foto)

Reklama

Článek

Na zbožná přání není čas, k vítězství nad Ruskem musí Ukrajinci mířit s pomocí přesného plánu a jasné vize. Je o tom přesvědčená držitelka Nobelovy ceny míru a výkonná ředitelka kyjevského Centra pro občanské svobody Oleksandra Romancovová. Její organizace už shromáždila podklady k víc než třiceti tisícům případů možných válečných zločinů spáchaných na území Ukrajiny. Jak složité je postavení pachatelů před soud?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • Kolik podezření na válečné zločiny už se podařilo dostat před ukrajinské soudy?
  • Co zpomaluje vyšetřování takových případů?
  • A proč je podle Oleksandry Romancovové zásadní soudit i Vladimira Putina?

„Každý týden přibude v naší databázi přes tisíc důkazů či svědectví o válečných zločinech, které se stanou na Ukrajině,“ říká Oleksandra Romancovová, výkonná ředitelka ukrajinského Centra pro občanské svobody, jedné z trojice organizací oceněných v roce 2022 Nobelovou cenou míru.

Dohromady evidují víc než 35 tisíc případů a ukrajinské státní zastupitelství má podezření až na 60 tisíc takových událostí, od útoků na civilisty přes mučení válečných zajatců až po unášení ukrajinských dětí na území Ruska.

Právě kvůli poslednímu zmíněnému Mezinárodní trestní soud v Haagu minulý týden vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Jak připomíná v úterní epizodě podcastu 5:59 expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková, prokázání viny by v tomto případě mohlo být jednodušší než u jiných zločinů, ze kterých je Putin podezřelý. Dekrety, které umožňují snadnější adopci unesených dětí, totiž nesou jeho podpis.

Foto: Barbora Sochorová, Seznam Zprávy

Oleksandra Romancovová.

Zatykač není verdikt

„Je to úžasný první krok,“ říká Romancovová a připomíná, že zatknout prezidenta, na něhož je vydán zatykač, a postavit ho před soud není ve skutečnosti vůbec snadné: „Zatykač není totéž jako verdikt. Pokud se Putin nedostaví do Haagu, nikdo ho nemůže prohlásit za vinného.“ 

Nyní je tak podle ní nutné pracovat na tom, aby se případy dostaly před soud. A to nejen ten týkající se přímo Putina, ale i třeba zločiny ruských vojáků v Buči nebo Izjumu. „Musíme zločin pojmenovat, vést vyšetřování a uzavřít ho. Obvinit tyto lidi a shledat je vinnými, pokud to ukáží důkazy. Spravedlnost nám otevírá cestu k lepší budoucnosti,“ vysvětluje Romancovová.

Podcast 5:59 s expertkou na mezinárodní právo

Zatykači, který Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na ruského prezidenta Vladimira Putina, jsme se věnovali také v úterní epizodě podcastu 5:59. Expertka na mezinárodní právo Veronika Bílková v díle mimo jiné popisuje, proč se soud rozhodl stíhat Putina za únosy ukrajinských dětí nebo proč nad jeho zatčením visí otazníky. Poslechněte si.

Zhruba dvacet válečných zločinů už se podle ní dokonce k ukrajinským soudům dostalo. „Jde většinou o poměrně jednoznačné a dá se říct jednoduché případy, kde pachatelé přiznali svou vinu,“ popisuje lidskoprávní aktivistka, která tento týden pronesla řeč i na zahájení dokumentárního festivalu Jeden svět.

Skutečná spravedlnost, ne soudní show

Ke všem procesům je nicméně nutné shromáždit důkazy, což může být někdy komplikované. Mnoho válečných zločinů se totiž děje v oblastech, které má pod kontrolou ruská armáda. Centru pro občanské svobody se přesto daří shromažďovat výpovědi od místních nebo od novinářů, kteří v oblasti působí. A někdy i z ruských zdrojů.

„Musíme každému obviněnému dát možnost přístupu k právnímu zástupci a možnost prezentovat svou verzi událostí. Pro Ukrajinu je totiž důležité mít skutečnou spravedlnost, a ne zmanipulovanou soudní show, k jakým dochází v Ruské federaci,“ vysvětluje další důvody časové náročnosti podobných případů ředitelka Centra pro občanské svobody. „Válečné zločiny nemohou být souzeny uspěchaně. Pro nás – pro obránce lidských práv – bude kvalita spravedlnosti vždy důležitější než její rychlost.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli podle Romancovové může dojít ke smíru mezi Ukrajinou a Ruskem nebo proč je během války zásadní to, co se ukrajinská společnost naučila během třiceti let svobody. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.

Editor a koeditor: Robert Candra, Dominika Kubištová

Sound design a hudba: Martin Hůla

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Reklama

Doporučované