Útok na akademické svobody v USA. Proč Trump vytáhl do boje s Harvardem

Jedna z nejslavnějších a nejvyhlášenějších univerzit světa se stále hlouběji noří do otevřeného střetu s vládou. Nájezd americké administrativy na Harvardovu univerzitu se odehrává na pozadí širšího tažení, které prezident Donald Trump a jeho lidé zahájili proti vysokým školám. Proč je nejsilněji ostřelovaným cílem právě Harvard? A jaké důsledky to může mít pro celou zemi?

Ve Spojených státech graduje výpad administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči tamním univerzitám. Vedle škrtů ve financích, které jim plynou z federálních grantů, se pozornost vlády čím dál více soustředí také na zahraniční studenty. Ve středu americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že jeho úřad spolu s ministerstvem vnitřní bezpečnosti chystá „agresivní odebírání“ víz studentům z Číny.

Razantně vláda zakročila už minulý týden, když odňala možnost přijímat zahraniční studenty slavné Harvardově univerzitě. Právě nejstarší a nejbohatší vzdělávací instituce tohoto typu ve Spojených státech stojí už několik týdnů v centru Trumpova tažení. Na rozdíl od řady jiných univerzit se Harvard odmítl plně podřídit požadavkům, které mu administrativa předložila.

„Donald Trump chce z Harvardovy univerzity udělat exemplární příklad,“ říká amerikanista Jan Beneš, který působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že pokud by se tlaku vlády podvolila i tato „nejelitnější univerzita“, založená už v roce 1636, pak by k tomu s největší pravděpodobností přikročily také ty ostatní.

Paleta vládní ofenzivy je pestrá. „Je to útok, ve kterém Trumpova administrativa používá dost široký arzenál nástrojů – ať už jsou to výhrůžky ze strany prezidenta a představitelů jeho administrativy, opakované vyšetřování, nebo také škrtání významných zdrojů financování,“ připomíná Beneš a vypočítává, že univerzita, jejímž domovem je město Cambridge ve státě Massachusetts, teď čelí hned osmi vyšetřováním vedeným šesti federálními agenturami či ministerstvy.

K odhodlání Harvardu pustit se do otevřeného střetu se šéfem Bílého domu může přispívat finanční síla této soukromé vzdělávací instituce. Ve svém nadačním fondu má totiž „nastřádáno“ více než 50 miliard dolarů. I tak nicméně federální kontrakty podle Beneše představují zhruba 11 procent ze šestimiliardového rozpočtu, jejich veškeré zastavení by proto univerzita pocítila. „Mimochodem, jsou to peníze, které si Harvard vysoutěžil mezi ostatními univerzitami, protože nabízí špičkový výzkum a špičkové zázemí,“ přidává amerikanista.

Zhruba pětiprocentní díl celkového univerzitního rozpočtu pak tvoří školné placené z kapes mezinárodních studentů. V otázce vládního zákazu pro jejich další působení – momentálně zablokovaného rozhodnutím soudu – ale nejde jen o peníze. Podle Jana Beneše by ztráta těchto studentů výrazně dopadla také na prestiž Harvardu, který své přední postavení na globálním akademickém poli opírá mimo jiné o to, že na něm studují elity z celého světa.

„A poté je tu samozřejmě obrovská výzkumná ztráta (v případě konce zahraničních studentů),“ zdůrazňuje akademik s tím, že nakonec by tak tratila samotná škola, ale zároveň i americká ekonomika a společnost.

Prezident Trump a představitelé jeho administrativy na Harvard i další univerzity naléhají, aby provedly některé změny ve svém fungování. Jednou z hlavních výtek je údajné šíření antisemitismu v kampusech těchto škol. A mezi požadavky patří třeba i ukončení veškerých programů souvisejících s podporou rozmanitosti.

Prověřování jevu, který vláda označuje za projevy antisemitismu v univerzitním prostředí, se rozjelo už krátce po Trumpově lednovém návratu do Bílého domu. Postupně pak sílilo. „Největší intenzitu nabralo zhruba od půlky dubna, kdy probíhá řada vyšetřování a útoků na Harvard – (dochází k) pozastavení financování a obviňování Harvardu z toho, že podporuje marxisty nebo čínskou komunistickou stranu, je ‚proteroristický‘ a že zkrátka jsou to liberální protiamerické elity,“ shrnuje Beneš.

Důvody, proč vláda proti Harvardu a dalším univerzitám zakročila, jsou však podle amerikanisty širší a patří mezi ně i snaha o „nakolejení“ těchto škol na hodnoty a priority, které má současná administrativa. Mají to prý ilustrovat třeba slova americké ministryně školství Lindy McMahonové, která tento týden v rozhovoru pro televizi CNBC prohlásila, že by sice univerzity měly mít nadále možnost provádět federálně financovaný výzkum, měly by ale zároveň „být v souladu s administrativou a tím, čeho se administrativa snaží dosáhnout“.

„Hovoříme tedy o tom, co (americký historik) Timothy Snyder nazývá ‚preventivní poslušností‘. Je to jeden z rysů, které vidíme u autoritářských režimů nebo u režimů, které by autoritářské pořádky chtěly zavádět. Můžete to srovnávat například s Maďarskem,“ říká Jan Beneš. Jak ale také uvádí, minimálně v omezování federálních financí pro Harvardovu univerzitu má Trump pozici usnadněnou: „Nejelitnější a nejbohatší univerzita na světě asi mnoho empatie u americké veřejnosti nenalezne.“

V podcastu 5:59 se také dozvíte, v jaké situaci se teď nacházejí zahraniční studenti, kterým chce Trumpova vláda vystavit stopku. Nebo jestli střet s politickou mocí může americké univerzity také v něčem posílit. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.