Hlavní obsah

Češi šetří, z nákupních košíků mizí maso i čerstvé potraviny

Pavel Březina šéfuje COOP, pod který spadá 2 400 prodejen, převážně v menších obcích a vesnicích. Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

7. 6. 15:00

Drahé energie a vysoké náklady už v posledních měsících zavřely desítky prodejen potravin v menších obcích. Ohroženy jsou jich ale stovky.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Nákupní košík Čechů se změnil. Mizí z něj čerstvé potraviny a maso, převládají v něm levnější privátní značky. A další růst cen potravin teprve přijde.

„Lidé víc začínají přemýšlet o tom, co si kupují. Obecně rostou privátní výrobky, protože bývají levnější – a to pak odnášejí výrobky podobné, ale dražší, třeba farmářské. Je to však vidět i na mase. Lidé zaměňují maso za jiné suroviny,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Březina, předseda představenstva Svazu českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP), pod který spadá 2 400 prodejen, převážně v menších obcích a na vesnicích.

Nezdražují však jenom potraviny, ale veškeré náklady na živobytí – zejména energie. A právě energie začínají mít dopad i na samotné prodejce potravin. Už teď jich v důsledku vysokých nákladů desítky hlavně v menších obcích zavřely.

„Některá družstva začala už prodejny zavírat. Tam, kde byli dlouhodobě ztrátoví, tak s tím, co teď přichází, s tím obrovským zdražením zejména energií, si řekli, že to nebudou protahovat. A tohle bude gradovat. Všichni začnou víc počítat,“ říká Březina. Sdružení COOP má nyní 2 400 prodejen a přímo ohrožená je v tuto chvíli hned tisícovka z nich.

Vypadá dnes průměrný nákupní košík ve vašich prodejnách jinak než před pár měsíci?

Různé změny v nákupním košíku vidíme už několik let. První nastaly s příchodem covidu před dvěma lety. Loni v létě se však vše začalo, obratově i sortimentem, vracet zpět do dob před covidem. To, co se děje teď na Ukrajině, s cenami energií a zdražováním obecně, kdy lidé budou reálně mít méně peněz, tak se to opět začíná promítat do nákupního koše.

Co tam tedy chybí, nebo co se změnilo?

Nemůžeme říct, že něco chybí. Lidé ale víc začínají přemýšlet o tom, co si kupují. Obecně rostou privátní výrobky, protože bývají levnější – a to pak odnášejí výrobky podobné, ale dražší. Třeba farmářské. Je to však vidět i na mase. Poznáme to na tom, že při stálé nabídce, která na prodejnách je, se odepisuje a vyhazuje více věcí právě z tohoto sortimentu. Čerstvého a dražšího zboží a právě masa.

Takže už ho i začínají prodejny méně objednávat?

Přesně tak. Ne, že by ze sortimentu vypadlo úplně, ale objednává se méně.

Jaký je tam ten pokles?

Je to až v desítkách procent, v nižších desítkách procent.

Surovinová krize mění i samotné výrobky

Děje se i to, že by lidé některé potraviny zcela opouštěli a nemá už smysl je objednávat?

Takto se to říct nedá. Výpadky, které byly, byly dány spíš covidem a podobně. Všechno se běžně dodává, ale samozřejmě – pokud nějaké zboží vyskočí o desítky procent, je tam ze strany zákazníka určité zmrazení. Pokud byl zvyklý, že něco stojí 30 až 40 korun a najednou je to za 60 korun, je tam určitá vlna, než si uvědomí, že ty položky stejně potřebuje. Na chvíli se to dá nahradit něčím jiným, ale v tom, co kupujeme a jíme, máme nějaké návyky. Hledáte tedy alternativy a pokud nejsou, kupujete to dražší.

Kde vyrostly ceny nejvíc?

Jedna věc je, kde to rostlo nejvíc, druhá to, co lidé nejvíc nakupují. Pokud hodně zdražila mouka, je pochopitelné, že poroste vše, co se z ní vyrábí. Je tam i další zajímavý jev. Tím, jak mohly určité suroviny výrobcům vypadnout, byli nuceni nahradit je jinými, takže se proměňují i samotné výrobky. Zdražují se oleje, mouka, nárůsty byly i u některých druhů ovoce a zeleniny.

A bude se dál zdražovat?

Je to asi pochopitelné.

U čeho se teď s dodavateli nejvíc dohadujete ?

To se neustále vyvíjí. Ceny se ale často určují někde jinde, na burzách, na trzích. Neovlivňujeme to my ani výrobci. A může to ovlivnit jakýkoliv impuls ze světa. Třeba to, že se v Saúdské Arábii rozhodnou, že budou těžit více nebo méně ropy. I to ovlivní potraviny u nás.

Jde o energetickou náročnost výroby, rozhoduje, jestli Ukrajina zaseje a sklidí, jaká bude úroda u nás, jak bude ve světě pršet. Všechno jsou to věci, které je velmi těžké odhadnou. Můžete říct, že to asi půjde nahoru. Ale o kolik? Dělat teď jakékoliv prognózy je umění.

Chleba může stát klidně 60 korun. Ale klidně i méně

Přesto se zeptám, kolik až může stát chleba?

To netuším. V letních měsících má kulminovat inflace. Je tu ale otázka, zda a jak bude probíhat konflikt na Ukrajině, což ovlivní i cenu chleba. Těžko predikovat.

Může stát 60 korun?

Je to možné. Ale také může stát méně.

Je to teď tak, že zatímco dříve se ceny neměnily třeba celý rok, teď je to téměř ob týden?

Ano. Je to vidět na křivkách u dodavatelů. To vychýlení jde úplně jiným tempem než posledních dvacet let. Je to nestandardní situace.

Je otázka, co přijde dřív. Jestli to, že budou mít lidé reálně víc peněz, nebo jestli ty energie provozovatele prodejny vyloženě umlátí a rozhodne se zavřít.
Pavel Březina, Skupina COOP

Zažil jste v obchodě něco podobného?

Ne.

Desítky prodejen už zavřely

Jak tahle situace dopadá na vaše prodejny. Jsou už některé drahými energiemi a vysokými náklady ohrožené?

Některá družstva začala už prodejny zavírat. Tam, kde byli dlouhodobě ztrátoví, tak s tím, co teď přichází, s tím obrovským zdražením zejména energií, si řekli, že to nebudou dál protahovat. Už jsem zaznamenal signály uzavírání prodejen. A tohle bude gradovat. Všichni začnou víc a víc počítat. Samozřejmě, mohou to odnést menší obce, kde není taková kupní síla.

Jde o to, že každá prodejna má určité náklady, které prostě musí mít – pokud se budeme bavit o personálu a právě energiích. Tyto náklady jsou dané. Pokud je v obci méně obyvatel, je otázka, zda tu prodejnu dokážou uživit.

Jsou sice dotační tituly, o které jsme roky bojovali, na kterých jsme pracovali, ze strany obcí, krajů, ministerstva, ale ty byly nastavené na úplně jinou dobu. Dobu, kdy jsme neřešili takto obrovské náklady. Dnes jsou tyto dotace absolutně nedostačující.

Kolik prodejen už teď končí?

Menší desítky.

A bude to kulminovat? Kolik obchodů by současnou dobu nemuselo přežít?

Nevím, jestli se to všechno promítne v letošním roce. Někteří to třeba ještě dopočítají, nebo ti provozovatelé budou mít tendenci nainvestovat i nějaké své úspory, aby ty prodejny udrželi. Nebavíme se jen o prodejnách COOP, ale o nezávislém obchodu jako takovém.

Je otázka, co přijde dřív. Jestli to, že budou mít lidé reálně víc peněz, nebo jestli ty energie provozovatele prodejny vyloženě umlátí a rozhodne se zavřít. To se nebude týkat jen prodejen potravin, ale i jiných živností.

Co s tím?

Jsou určitá řešení. My jsme je hledali už před covidem. Provozujeme 2 400 prodejen převážně v menších obcích a dlouhodobě nás trápila neefektivita. Proto jsme začali řešit formu e-shopů, výdejních míst…

A v tom teď chcete pokračovat?

Nedávno jsme otevřeli automatickou prodejnu, která dává prodejně jinou perspektivu otevírací doby. Hledáme moderní formy, jak technologie využít i pro tyto prodejny.

Budou ale teď peníze na takovéto technologie?

Pokud tím alespoň částečně nahradíte pracovní sílu, tak určitě. Další věc jsou solární panely na střechách. V prodejnách je neustálá spotřeba elektrické energie, což je při současných cenách zatěžující. Pokud ale na prodejnu umístíte solární panely, nemusíte ani řešit přebytky. Vše, co se vyrobí, se spotřebuje.

Předpokládám, že v této době ale není snadné vybavit prodejnu soláry…

Samozřejmě. Před půl rokem se čekalo tři až čtyři měsíce, dnes osm až deset měsíců. Pomohlo by nám, kdyby ta podpora kolem byla daleko větší.

Tisíc prodejen v ohrožení

Bude mít tedy současná doba za následek to, že z některých měst a obcí prodejny úplně zmizí a jinde je nahradí samoobslužné a plně automatické?

Z měst asi ne, spíš z těch menších obcí. Už teď bylo k diskusi, zda tam ty prodejny držet nebo nedržet. Myslím si, že opět budeme sledovat ta čísla v řádu stovek prodejen ročně, které se uzavřou.

Například ta automatická prodejna není žádná radikální revoluční změna. Funguje normálně, jen v době, kdy tam není personál, sjede kolem obslužného pultu roleta. Vy se ale do prodejny dostanete přes bankovní identitu a nakupujete dál tak, jak jste zvyklí. Tím se dá samozřejmě ušetřit. Zkrátíte otevírací dobu, ušetříte až dvě paní prodavačky a hned máte techniku zaplacenou a ještě ušetříte třeba na ty energie.

Říkal jste, že budeme svědky toho, že budou končit stovky prodejen. O kolik by mohla kvůli tomuto období zeštíhlet síť COOP?

Máme 2 400 prodejen. Když s kolegy diskutujeme nad jejich strukturou, často říkáme, že máme tisíc prodejen na zavření. To jsou takové ty malé prodejny, které spíš i provozně ten systém dost zatěžují.

A těchto tisíc prodejen je tedy teď v ohrožení?

Těch tisíc je teď ve velkém ohrožení. Obratově nám těchto tisíc prodejen dělá asi 10 procent. Jsou to skutečně malé prodejny, které vedeme jako družstva pro občany daných obcí. Tady čekáme komunikaci s ministerstvy, obcemi a kraji, jestli má smysl tyto prodejny držet. Nejsou místem byznysu, ale místem, kde se realizuje veřejná služba.

A pokud ta podpora nepřijde, skončí?

Veřejná služba si zaslouží veřejnou podporu. Bude na krajích, ministerstvech a obcích, zda tu podporu zintenzivní. Tohle je ale jenom za COOP. Prodejen, které jsou ohroženy, je daleko víc.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované