Hlavní obsah

Digitální revoluce v české hospodě. Cesta k pivu povede přes vaši banku

Pusťte si ze záznamu debatu o bankovní identitě na Seznam Zprávách.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

6. 6. 17:26
aktualizováno • 7. 6. 12:50

Ověřování věku zákazníků by v českých hospodách mohlo vypadat úplně jinak. Občanské průkazy může nahradit jednoduchá aplikace a zbytek by obstarala bankovní identita. Tu už použilo ke komunikaci se státem přes milion lidí.

Článek

Nákupy mimo otevírací dobu v maloobchodní síti COOP, ověření identity chův a rodin u firmy Hlídačky, ověření identity v online diskusích na Seznam.cz, zajištění výpisu z nezařazeného účtu u Centrálního depozitáře cenných papírů nebo zřízení účtu a výpůjčce online v Národní knihovně.

To jsou situace, kdy mohou lidé u soukromých firem využít bankovní identitu. Nemusí přitom nikam chodit a vytahovat plastovou občanku.

„Bankovní identitu používám pro životní situace prakticky od začátku, zřídil jsem si s ní datovou schránku, v době covidu jsem se s ní hlásil do aplikace Tečka a stahoval s ní covidové certifikáty a nedávno jsem se s ní hlásil do Národní knihovny,“ vypočítával použití bankovní identity v pořadu Byznys Club výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička. Dodal, že v soukromém sektoru ji používá při komunikaci s mobilním operátorem O2.

Bankovní identita se za rok a půl stala také nejoblíbenějším způsobem ověřování totožnosti občanů při online komunikaci se státem, využívá ji 70 procent všech uživatelů. Díky tomu se dají jednoduše online přiznat daně, zjistit výši svého budoucího důchodu, požádat o řidičák po skončení platnosti toho starého nebo si třeba zřídit datovou schránku.

Vznikla také první státní agenda, kterou lze vyřídit pouze elektronicky. Jde o příspěvek pro solidární domácnost, který využijí zejména lidé, kteří ubytovávají uprchlíky.

Stát se snažil s občany komunikovat různými elektronickými prostředky již před bankovní identitou – například pomocí mobilního klíče eGovernmentu, eObčanky, NIA ID, International ID Gateway, karty Starcos nebo prostřednictvím MojeID. Ale žádná z těchto cest nebyla tak rychlá jako bankovní identita.

Tu mohou lidé pro identifikaci využít od ledna loňského roku a od té doby vzrostl počet registrovaných identit z původních 400 tisíc na necelých devět milionů. Celkový počet přihlášení do státních portálů vzrostl z 2,5 milionu na 17,1 milionu.

Soukromé firmy se k využívání bankovní identity přidaly od července loňského roku.

„My se snažíme sázet na elektronickou komunikaci s našimi klienty dlouhodobě. Před deseti lety jsme začali rozvíjet náš portál, ve kterém si klienti mohou vyřídit vše, co musí a chtějí. Hledali jsme cestu, jak cestu k elektronickým službám zjednodušit,“ vysvětlil v pořadu Byznys Club motivaci ke vstupu do systému generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny Radovan Kouřil.

Nejvíce identifikací zatím společnost Bankovní identita eviduje letos v pátek 13. května. Podle mluvčí firmy Leily Goulliové to bylo u sázkových kanceláří – lidé zkoušeli při sázení štěstí hojně právě v pátek třináctého.

„Sazka jako provozovatel hazardních her musí identifikovat svého zákazníka, žádá to po nás zákon o hazardních hrách i zákon proti praní špinavých peněz. Bez ověření nemůžeme nabídnout celé portfolio našich služeb, zřídit zákazníkovi trvalý účet a jsou tam i finanční limity. Takže pro nás je to primárně dokončení toho klientského účtu,“ vysvětlil manažer prevence podvodů a praní špinavých peněz ve společnosti Sazka František Carbol.

Klientovi to pak podle něj přináší především větší pohodlí, rychlost a efektivitu. „Zábava je impulzivní, vidíte vysoký jackpot nebo vás zaujme nějaká reklama, teď chcete přijít a vsadit. Nechcete běhat na pobočky, skenovat občanky… Když vidíte tlačítko bankovní identity, kliknete a v rámci minut máte účet,“ řekl Carbol.

Podle Marka Růžičky z Bankovní identity nyní probíhají jednání s dalšími zájemci ze soukromé i státní sféry. „Jednáme s dalšími zdravotními pojišťovnami, otevíráme sektor telekomunikací, začali jsme s O2 Family a s dalšími jednáme. Probíhá jednání s vysokými školami a univerzitami, tam je takových životních situací celá řada – chci podat přihlášku, chci se ubytovat na koleji.“

Firmy musejí za využití bankovní identity platit. „Samotné napojení na nás odhaduji tak na deset procent nákladů, které firmy musejí vydat, aby byly schopné nabízet služby s využitím bankovní identity,“ říká šéf společnosti Bankovní identita Růžička. „Aktivační poplatek je 30 000 Kč, to je zavedení firmy do systému našich i systému bank, za integraci na nás nám zákazník nic neplatí, to je v jeho režii,“ dodal s tím, že si to buď firma zařídí v rámci vlastního IT nebo si na to někoho najme.

Praxe však ukázala, že pokud už firmy měly nějaký rozběhnutý systém, šlo zavádění bankovní identity docela levně a hladce.

„U nás ty náklady byly stovky tisíc korun, protože jsme už byli napojení na systém Národní identifikační autority. Takže pro nás bankovní identita to bylo jedno tlačítko navíc a udělat to rozhraní, takže to bylo relativně rychle. Nejsložitější bylo dohodnout se na textu smlouvy, byli jsme jedni z prvních, takže to nám trvalo nejdéle,“ popsal za pojišťovnu OZP její šéf Radovan Kouřil.

Ještě levněji se s tím vypořádala Sazka. „I pro nás drobná úprava, jednotky tisíc,“ doplnil Carbol. Na rozdíl od OZP, která vyčkávala, až se v systému bankovní identity objeví víc bank a připojila se v listopadu 2021, loterijní společnost nečekala a připojovala jednotlivé bankovní domy postupně. Měla s nimi totiž navázanou spolupráci s dřívějška, kdy používala předstupeň bankovní identity – tzv. bankovní vizitku.

Kromě jednorázových nákladů musejí firmy platit také provozní náklady, které se odvíjejí od četnosti přístupů jejich klientů přes bankovní identitu. Za jedno ověření nyní platí 49 haléřů. Kouřil z pojišťovny OZP provedl rychlý výpočet – v databázi mají 150 tisíc rodných čísel, pět až deset procent přistupuje k portálu pojišťovny přes bankovní identitu, takže jde zhruba o 15 tisíc přístupů měsíčně s cenou za kus 49 haléřů – dohromady tedy velmi zhruba 7 500 Kč.

Firmy však mohou místo plateb za každé použití zvolit i roční paušální platbu, která se odvíjí od škály využití BankID, stojí řádově desetikoruny na uživatele a rok.

Bezpečnost jako překážka

V cestě ještě většímu rozšíření bankovní identity však mohou stát obavy lidí o bezpečnosti jejich dat, zmiňovali to také respondenti, které Seznam Zprávy oslovily v rámci ankety.

František Carbol ze Sazky potvrdil, že se s tím setkávají prakticky každý den, byť takových zákazníků není mnoho. „Zákazníci na jednu stranu od bank slyší, aby nic nikam nezadávali, že mohou přijít o prostředky, na druhou stranu BankID říká, ať to používají, kde mohou. A ti klienti někdy neví, co si o tom mají myslet,“ řekl. Zdůraznil, že Sazka rozhodně nevidí třeba na zůstatky na účtu – vidí jen takové údaje, které potřebuje k identifikaci.

„Nezaznamenali jsme ani jeden případ, že by si lidé stěžovali na použití bankovní identity, asi takoví klienti volí jiný způsob přihlášení. Ani my nedostáváme žádné údaje, které by mohly klienta ohrozit. Bankovní identita nám řekne, že vy jste vy. My ty údaje ani neuchováváme, protože to nepotřebujeme,“ potvrdil Radovan Kouřil z OZP.

Počet lidí, kteří budou bankovní identitu používat, se bude v budoucnu velmi pravděpodobně zvyšovat, protože její používání bude nabízet více firem. „Důležité je, že to nikomu nevnucujeme, někomu to jde rychle, někomu pomaleji. Asi jako když se zaváděly bezkontaktní platební karty. S bankovní identitou to bude podobné, jde o to, aby přibývalo těch situací, kdy ji můžu využít,“ vysvětlil Růžička.

Výzvou podle něj bude evropská legislativa, jejíž součástí má být také EU Digital Wallet, jakási digitální peněženka platná po celé Evropské unii. „Myslím, že EU nařídí státům, aby zavedly elektronické identifikační systémy, takže byste na bankovní identitu mohla vyjet třeba do Španělska, aniž byste musela nosit nějaký jiný identifikátor,“ popsal Růžička.

Zdůraznil však, že jde zatím jen o návrhy, na jejichž přenesení bude mít český stát dva roky času. Pokud vše proběhne, mohly by pak z peněženek nadobro zmizet plastové občanské či řidičské průkazy.

Dřív by mohla v Česku začít fungovat jiná novinka: Bankovní identita jedná se zástupci hotelů a restaurací, kde by mohla pomoci s ověřováním věku hostů. „Přijde člověk do restaurace, chce si dát pivo nebo víno. Restauratér si má zjistit, kolik je mu let, ale zároveň po něm nemůže chtít občanku, takže vznikají trapné situace,“ popisuje situace z českých hospod.

Jednoduchá aplikace by pak mohla s pomocí BankID jednoduše dopočítat, jestli host už oslavil 18. narozeniny – a rozsvítí se zelená nebo červená. „Na občance je spousta údajů, které ten číšník vůbec nepotřebuje, takže toto by mohlo prostředí kultivovat. Uvidíme, jak to bude fungovat,“ doplnil Růžička.

Podobnou diskusi podle něj Bankovní identita vede s Alzou, PPL a dalšími dopravci a i tam jde o to, aby došlo před fyzickým výdejem k ověření, že už člověku bylo 18 – protože i tam může být alkohol, tabák či pyrotechnika.

Byznys Club o Bankovní identitě můžete sledovat ve videu v úvodu článku. Partnerem tohoto Byznys Clubu je společnost Bankovní identita, a. s.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované