Hlavní obsah

Zmizení tenistky je součástí plánu čínských komunistů

Foto: Profimedia.cz

„Kde je Pcheng Šuaj?“ ptají se sportovci i lidé po celém světě.

Reklama

2. 12. 2021 12:00
Článek

Čínská tenistka Pcheng Šuaj obvinila na začátku listopadu bývalého vicepremiéra ze znásilnění, pak se po ní slehla zem. „Takových případů jsou až desetitisíce. Není poslední, komu se tohle stalo,“ říká novinářka Daniela Kučerová.

Druhého listopadu vyvěsila špička čínské tenisové čtyřhry Pcheng Šuaj na tamní sociální síť Weibo velmi osobní příspěvek. Přiznala se v něm k dlouholetému vztahu s někdejším čínským vicepremiérem Čangem Kao-lim. A obvinila jej ze znásilnění, k němuž mělo dojít při jejich posledním setkání.

„Ta její zpověď zmizela z čínských sítí během půl hodiny, dodnes je pod cenzurou i její jméno – v jednu chvíli úřady cenzurovaly i slovo tenis. V dalších dnech se začaly šířit zprávy o tom, že Pcheng Šuaj pravděpodobně zmizela,“ vysvětluje v Checkpointu na úvod redaktorka Seznam Zpráv Daniela Kučerová, která případ sleduje od samotného začátku.

Mezi ty, kteří obavy o bezpečí Pcheng Šuaj vyjadřovali nejhlasitěji, patří Ženská tenisová asociace (WTA). „Za pomoci jednotlivých tenistů i jiných sportovců se jí podařilo vytvořit nátlak na čínskou vládu. Situace se pak obrátila, sportovkyně se zázračně objevila a přes Mezinárodní olympijský výbor vzkázala, že je v pořádku. Jenže takových lidí, kteří po nějakém – pro Čínu nevhodném – výstupu zmizeli a následně se takto objevili, je mnoho. Takže to situaci neuklidnilo,“ podotýká novinářka.

WTA se nakonec rozhodla pro radikální krok a zrušila veškeré své turnaje v Číně.

Daniela Kučerová v podcastu zmiňuje další takové případy, které jsou součástí dlouhodobého plánu, jak umlčet kritiky režimu: „Jde o právníky, aktivisty, v poslední době i herce a byznysmeny. Pcheng Šuaj tedy není první a bohužel zřejmě ani poslední, komu se toto stalo. Nejvíc se do povědomí v tomto kontextu zapsali různí novináři nebo vlogeři, kteří přinášeli první zprávy o covid-19 přímo z Wu-chanu.“

Loni v březnu to pak bylo zmizení realitního magnáta Žen Č'-čchianga, který zkritizoval čínský přístup k pandemii. Zároveň označil prezidenta Si Ťin-pchinga za klauna.

Foto: Profimedia.cz

Snímek z videozáznamu zveřejněného 21. listopadu na twitterovém účtu člena vedení čínského státního média. Pcheng Šuaj podepisuje tenisové míčky.

Podle domněnek nejrůznějších analytiků a novinářů je tenistka Šuaj nyní pod silným dohledem čínské strany. „Nejspíš jde o domácí vězení, asi nemá svobodný přístup k telefonu. Zjevně nekomunikuje ani se svými blízkými a rodinou. To je takový obvyklý postup, k němuž dochází, když dotyčný zmizí. A následně se zase objeví s nějakou omluvou za své prohřešky vůči státu – nebo s vysvětlením, že jen odpočíval doma, což se stalo v případě tenistky,“ popisuje situaci redaktorka.

V souvislosti s kauzou Pcheng Šuaj se mluví i o různých bojkotech vůči Číně – včetně nadcházejících zimních olympijských her, jež v Pekingu odstartují na začátku února.

MeToo? V Číně se zpožděním

Kauza zmizelé tenistky je také jedním z čínských případů kampaně MeToo, které rezonují v Číně i na mezinárodním poli. Vlna MeToo, které se zaměřuje na sexuální obtěžování a násilí, se v Čínské lidové republice projevila později než v západních zemích.

„První žena takto otevřeně o sexuálním obtěžování promluvila před třemi lety. A případ Pcheng Šuaj je vůbec prvním, kdy došlo k obvinění takto vysoce postaveného komunistického straníka. Obecně ale případů, kdy oběť dostane násilníka k soudu, je úplné minimum,“ poznamenává Daniela Kučerová.

Ukázkovým případem je podle ní rok starý případ, který se táhl až do letošního září. Spousta odborníků do něj vkládala naděje, že půjde o kauzu, jež definuje budoucnost hnutí MeToo v Číně. To se ale nestalo.

„Šlo o obvinění jedné z nejznámějších tváří čínské televizní stanice CCTV. Ču Ťün měl před lety osahávat a líbat mladou stážistku, která se tehdy obrátila na policii – tam jí ale řekli, aby si příběh nechala pro sebe. Moderátor totiž platí za příklad národní pozitivní energie, což je označení pro čínskou státní kampaň na podporu – paradoxně – slušného chování,“ dodává v Checkpointu zahraniční redaktorka Daniela Kučerová.

Jak se ke kauze staví Mezinárodní olympijský výbor? Jak si stojí v otázce lidských práv celkově? A co je vlastně s obviněným bývalým vicepremiérem? Celý podcast Checkpoint si pusťte v přehrávači v úvodu článku.

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a jejími kolegy ze zahraniční redakce.

Poslouchejte každý čtvrtek na Podcasty.cz, na Seznam Zprávách a ve všech dalších podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #CheckpointSZ.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované