Glosa: Usmějte se, budoucí prezidente. Může to rozhodnout volby

V prezidentské volbě veřejnost neodpouští nic a chová se často dost iracionálně.

Poslední momenty prezidentské volby teď zdánlivě vystihuje znamé přísloví: Když se dva perou, třetí se směje.

Objektivně vzato se v těchto dnech perou Petr Pavel s Danuší Nerudovou. A ten, kdo se jim z pomyslného sedla velkého koně směje, je Andrej Babiš.

Bývalý premiér, čerstvě nepravomocně zproštěný obžaloby v kauze Čapí hnízdo, záměrně nechává své soupeře se veřejně přít v jeho nepřítomnosti. A baví se ještě víc, když oba přesvědčují voliče o tom, že jsou to laciné útoky pod jejich úroveň.

Babiš díky tomu kdesi v obytňáku, případně ve Francii, pokračuje ve své pohodlné strategii. Kutá si na vlastní populistické kampani a hraje si na napraveného a hodného. Dost možná si expremiér myslí, že když na závěr hry dostal docela dobré karty, má postup do druhého kola jistý.

Ale nemá. Je přinejmenším sporné, jestli mu soudní úspěch a ignorování debat - kromě té jediné poslední „spřátelené“ - přinese nové voliče. Osobně si spíš myslím, že ne.

Kromě toho jsou šance tří favoritů dost vyrovnané, jak ukazují poslední předvolební průzkumy. Zvlášť s přihlédnutím k množství stále ještě nerozhodnutých voličů i k faktoru změny názoru v posledních dnech či hodinách před volbou. Andrej Babiš, Petr Pavel ani Danuše Nerudová si proto do poslední chvíle nemohou být jisti ničím.

Můžu to ilustrovat jednou tragikomickou historkou. Jela jsem v tramvaji a vyslechla rozhovor jedné postarší dámy s její kamarádkou. Prý by už měla svého kandidáta vybraného, jenže se její „vyvolený“ v nedělní debatě České televize ani jednou neusmál. A proto bude vybírat dál, protože by na Hradě raději viděla někoho sympatičtějšího.

Jak se zdá, v prezidentské volbě veřejnost neodpouští nic a chová se často dost iracionálně.

Když tedy mnozí deklarují sílu Andreje Babiše po momentálním úspěchu u soudu, na základě hašteření jeho protivníků nebo pochybných marketingovych taktik na sociálních sítích, může se to ukázat jako liché. Musíme zůstat nohama na zemi a přestat se ohlížet jen na dílčí výkony kandidátů v televizi nebo na internetu.

Existuje tu i kontext a jakýsi společenský životopis kandidátů. Jestliže je pro Petra Pavla limitem jeho dávná minulost v komunistické straně, Danuši Nerudové je vyčítána kauza diplomů, pak je fér Babišovi připomenout nejen nepravomocný rozsudek, ale také jeho kauzy. Od působení v StB přes korunové dluhopisy, skandál s jeho synem či aktuálně vyšetřovaný nákup zámečku ve Francii až třeba po fatální selhání v roli premiéra v době hluboké koronavirové krize.

Když se naplno obnaží minulost, už tolik neplatí, že se dva perou a třetí směje.

Pro prezidentskou volbu bude zřejmě příhodnější ono známé: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. A jak už víme, kandidát bez úsměvu nemá ve volbách šanci.