Děckař radí: Pozor na knoflíkové baterie, u dětí mohou proleptat jícen

Vedoucí lékař endoskopického pracoviště Fakultní nemocnice Hradec Králové Jiří Cyrany v podcastu Marodi popsal, co všechno musel z lidských žaludků vytahovat a jaké medicínské pokroky nás v oblasti střev v blízké budoucnosti čekají.

1. Rekordman z rentgenu: spolknutá padesátikoruna

Lékaři se v ordinacích často diví, proč malé děti polykají mince. Občas se ale k podobnému experimentu nechají strhnout i dospělí. Sám moderátor podcastu a dětský lékař Cyril Matějka přiznal, že se kdysi s kamarády vyhecoval a polykal mince od nejmenších až po padesátikorunu. To doma určitě nezkoušejte, protože můžete skončit na urgentním příjmu. „Padesát jedna korun vytáhli. Protože ta padesátikoruna s tou korunou byly na sobě nalepené,“ zavzpomínal Matějka v podcastu na svou vlastní návštěvu nemocnice.

2. Co všechno podstoupí vězeň kvůli „výletu na svobodu“

Polykání cizích předmětů je samostatnou kapitolou v českém vězeňství. Pro vězně je to totiž osvědčená, byť velmi nebezpečná cesta, jak se podívat na chvíli mimo zdi cely.

„Vězni v tom často vidí výlet na svobodu, aspoň přechodně, takže polykají ledacos. A potom jsou někdy zklamaní, protože my dokážeme mnoho věcí vytáhnout i endoskopicky, takže ten jejich výlet je podstatně kratší, než kdybychom je museli operovat,“ popisuje Jiří Cyrany zkušenosti z dob, kdy sloužil v Jičíně poblíž věznice Valdice. Mezi nejnáročnější „úlovky“ na vytahování podle něj patřily celé zapalovače.

3. Smrtící magnety a hračky s knoflíkovými bateriemi

Zatímco zapalovač v žaludku dospělého je spíše kuriozita, některé spolknuté předměty u dětí představují okamžitý boj o život. Nebezpečné jsou zejména dvě věci: silné magnety a knoflíkové baterie. Bohužel s obojím se děti v dnešní době setkávají poměrně často.

„Když vaše dítě spolkne dvě nebo tři magnetické kuličky z pyromagnetické stavebnice, v průběhu hodin si může přivodit i život ohrožující komplikaci,“ varuje gastroenterolog. Kuličky se k sobě přitahují i přes střevní stěnu, kterou mohou poranit nebo protrhnout. Ještě horší je situace u plochých kulatých baterií, které často vypadnou z opakovaně otvíraných dálkových ovladačů. Pokud taková baterie uvázne v jícnu nebo v žaludku, dokáže se v řádu hodin proleptat skrz tkáň do mezihrudí.

4. Gastroskopie trvá jen deset minut, lékaři vás ale raději přispí

Mnoho lidí má z vyšetření žaludku kamerou panický strach kvůli dávivému reflexu. Moderní medicína už ale netrvá na tom, aby pacient při vyšetření zbytečně trpěl.

„Pro opravdu pečlivé vyšetření bychom měli endoskop mít zavedený skoro 10 minut,“ vysvětluje Jiří Cyrany. Pokud pacient přichází na jeho pracoviště, standardem je podání takzvané analgosedace. Jde o kombinaci silného léku proti bolesti a na uklidnění. Člověk sice neupadne do úplné narkózy a reaguje na oslovení, ale nepříjemné reflexy a slzení se tím efektivně potlačí.

5. Žaludeční vředy bez bolesti: Čtvrtina lidí zkolabuje bez varování

Představa, že žaludeční vřed o sobě dá vědět krutou bolestí břicha, je podle odborníků široce rozšířený a nebezpečný mýtus. Často se takto projevuje jen u mladších ročníků při infekci bakterií Helicobacter pylori, které ale v populaci ubývá. Dnes vředy trápí spíše starší lidi jako následek kombinování léků na srdce s přípravky na bolesti, jako je brufen.

„Představa lidí, že vřed v žaludku musí vždycky bolet, je falešná. Čtvrtina pacientů přichází až s tím, že najednou objeví třeba černou stolici s natrávenou krví nebo dokonce zkolabují,“ varuje lékař. Prvním varovným signálem tak může být dehtovitě černá stolice, která konzistencí i zápachem připomíná kolomaz.

6. Testování žaludku přes vydechovaný vzduch

Pokud máte dlouhodobé potíže s trávením, lékař nemusí hned sahat po obávané hadičce do žaludku. Přítomnost bakterie Helicobacter pylori nebo syndromu SIBO, tedy bakteriálního přerůstání v tenkém střevě, které způsobuje úporné nadýmání a bolesti břicha, se dnes dá zjistit elegantně a neinvazivně – analýzou dechu.

„V našem dokonalém těle nedokážou lidské buňky tvořit některé plyny, a to je metan a vodík. Tyhle plyny jsou schopny vytvořit jenom cizí mikroorganismy,“ vysvětluje Jiří Cyrany. Pacient v rámci testu vypije speciální roztok a přístroje ze stopového množství plynů ve vydechovaném vzduchu přesně poznají, jaká „čeládka“ se v jeho trávicím traktu usídlila.

7. Fekální transplantace jako trend onkologie

Zatímco probiotika v lékárnách jsou často jen marketingovým trikem bez silné opory v datech, transplantace stolice (FMT) prokazatelně zachraňuje životy. Dnes se běžně využívá při smrtelné bakteriální infekci Clostridium difficile po sežehnutí mikrobiomu silnými antibiotiky. Budoucnost této metody je ale velmi slibná.

„Pomocí transplantace se dá třeba ovlivnit i onkologická léčba. Představte si, že máte tři pacienty se stejným onemocněním, přičemž dva zareagují na léčbu a třetí ne. A když tomu třetímu vložíte stolici od těch, kteří zareagovali, tak on zareaguje také,“ popisuje medicínský potenciál mikrobů Cyrany. Evropský pacient už navíc nemusí podstupovat nepříjemné nálevy konečníkem – moderní medicína dokáže zmražené a vysušené mikroby podat v bezchuťové kapsli, která se aktivuje až bezpečně za žaludkem.